ročník 7, číslo 2/2006: Feminismus v praxi
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
druhé letošní číslo časopisu Gender, rovné příležitosti, výzkum je zaměřeno na reflexi feministické kritiky odrážející se ve vnímání a hodnocení každodenní žité praxe. Jednou z motivací pro toto zaměření bylo úsilí o překonání stále přetrvávajícího negativního hodnocení samotného slova feminismus a feministické kritiky v českém akademickém prostředí i veřejnosti. Na následujících stránkách je představen pouze výsek oblastí, v nichž je feministická perspektiva nepostradatelnou podmínkou pro úspěšný rozvoj občanské společnosti a demokratické veřejnosti.
V teoretické rubrice gender je zařazen článek Martiny Kampichler týkající se historické reflexe institucionalizace oboru genderových studií v souvislosti se širším společenským vlivem feministického hnutí a ženské emancipace v komparaci univerzit v Brně a ve Vídni. Dále je zde uveřejněna studie Radky Dudové ohledně proměn a vnitřních rozporů diskursu otcovství. Posledním článkem v této rubrice je stať Radky Janebové, ve které se autorka zabývá reflexí jednotlivých feministických interpretačních přístupů v praktické rovině sociální práce, a to zejména na základě zahraniční praxe, neboť v České republice dosud sociální práce dostatečně nezahrnuje feministickou perspektivu do své praxe.
V rubrice rovné příležitosti otiskujeme informativní články o prosazování genderové rovnosti v Kostarice od Miluš Kotišové, dále článek Lenky Veselé shrnující vývoj konceptu zplnomocnění žen a jeho feministickou reflexi, a posledním článkem v této rubrice je příspěvek Jany Chaloupkové informující o oblastech působení prožensky orientovaných organizací a občanských sdružení v České republice. Rubrika výzkum přináší článek Aleny Křížkové analyzující postup české vlády, vládních úředníků a úřednic, stejně jako politiků a političek, k implementaci opatření vedoucích k podpoře rovných příležitostí pro ženy a muže a k institucionalizaci genderové rovnosti v České republice. Dále publikujeme výzkumnou stať Lucie Jarkovské, která se zabývá analýzou výuky předmětu sexuální výchovy na základních školách v České republice a odkrývá genderově stereotypní působení diskursu o sexualitě. Příspěvek Jaroslavy Marhánkové se zabývá domácím násilím a představuje výsledky výzkumu, který byl veden mezi ženami žijícími po odchodu od partnera v azylovém domě. Tereza Kynčlová v následujícím článku pomocí kritické diskursivní analýzy podrobuje feministické kritice prezentaci Hnutí pro život na webových stránkách. Poslední výzkumnou statí je článek Radky Dudové, která analyzuje modely a strategie harmonizace práce a rodiny žen a mužů pracujících na manažerských pozicích.
V občasné rubrice rozhovor otiskujeme interview s feministickou teoretičkou Arlie Hochschild, které s ní realizovala Alena Křížková u příležitosti ukončení jejího působení na univerzitě v Berkeley. V předkládaném čísle rovněž recenzujeme mimo jiné dvě publikace, které v letošním roce vydalo oddělení Gender & sociologie SOÚ AV ČR – Mnohohlasem a Sexualizovaná realita pracovních vztahů. Za zmínku stojí rovněž polemická recenze Marty Vohlídalové na knihu Catherine Hakim, ve které autorka knihy představuje svou teorii preferencí, pomocí níž vysvětluje nerovnosti mezi muži a ženami.
Na tomto místě bych ráda poděkovala jménem redakce všech recenzentkám a recenzentům, kteří umožnili realizaci prvního ročníku recenzovaného časopisu. Doufáme, že v tomto monotematickém čísle naleznete pro Vás zajímavé a inspirativní články, jejichž výběrem bychom rádi přispěli k osvěžení diskuse ohledně feminismu a významu feministické kritiky v českém kontextu. Rádi bychom Vás tímto způsobem také vyzvali k nabídnutí odborných statí či recenzí do dalších čísel časopisu.
druhé letošní číslo časopisu Gender, rovné příležitosti, výzkum je zaměřeno na reflexi feministické kritiky odrážející se ve vnímání a hodnocení každodenní žité praxe. Jednou z motivací pro toto zaměření bylo úsilí o překonání stále přetrvávajícího negativního hodnocení samotného slova feminismus a feministické kritiky v českém akademickém prostředí i veřejnosti. Na následujících stránkách je představen pouze výsek oblastí, v nichž je feministická perspektiva nepostradatelnou podmínkou pro úspěšný rozvoj občanské společnosti a demokratické veřejnosti.
V teoretické rubrice gender je zařazen článek Martiny Kampichler týkající se historické reflexe institucionalizace oboru genderových studií v souvislosti se širším společenským vlivem feministického hnutí a ženské emancipace v komparaci univerzit v Brně a ve Vídni. Dále je zde uveřejněna studie Radky Dudové ohledně proměn a vnitřních rozporů diskursu otcovství. Posledním článkem v této rubrice je stať Radky Janebové, ve které se autorka zabývá reflexí jednotlivých feministických interpretačních přístupů v praktické rovině sociální práce, a to zejména na základě zahraniční praxe, neboť v České republice dosud sociální práce dostatečně nezahrnuje feministickou perspektivu do své praxe.
V rubrice rovné příležitosti otiskujeme informativní články o prosazování genderové rovnosti v Kostarice od Miluš Kotišové, dále článek Lenky Veselé shrnující vývoj konceptu zplnomocnění žen a jeho feministickou reflexi, a posledním článkem v této rubrice je příspěvek Jany Chaloupkové informující o oblastech působení prožensky orientovaných organizací a občanských sdružení v České republice. Rubrika výzkum přináší článek Aleny Křížkové analyzující postup české vlády, vládních úředníků a úřednic, stejně jako politiků a političek, k implementaci opatření vedoucích k podpoře rovných příležitostí pro ženy a muže a k institucionalizaci genderové rovnosti v České republice. Dále publikujeme výzkumnou stať Lucie Jarkovské, která se zabývá analýzou výuky předmětu sexuální výchovy na základních školách v České republice a odkrývá genderově stereotypní působení diskursu o sexualitě. Příspěvek Jaroslavy Marhánkové se zabývá domácím násilím a představuje výsledky výzkumu, který byl veden mezi ženami žijícími po odchodu od partnera v azylovém domě. Tereza Kynčlová v následujícím článku pomocí kritické diskursivní analýzy podrobuje feministické kritice prezentaci Hnutí pro život na webových stránkách. Poslední výzkumnou statí je článek Radky Dudové, která analyzuje modely a strategie harmonizace práce a rodiny žen a mužů pracujících na manažerských pozicích.
V občasné rubrice rozhovor otiskujeme interview s feministickou teoretičkou Arlie Hochschild, které s ní realizovala Alena Křížková u příležitosti ukončení jejího působení na univerzitě v Berkeley. V předkládaném čísle rovněž recenzujeme mimo jiné dvě publikace, které v letošním roce vydalo oddělení Gender & sociologie SOÚ AV ČR – Mnohohlasem a Sexualizovaná realita pracovních vztahů. Za zmínku stojí rovněž polemická recenze Marty Vohlídalové na knihu Catherine Hakim, ve které autorka knihy představuje svou teorii preferencí, pomocí níž vysvětluje nerovnosti mezi muži a ženami.
Na tomto místě bych ráda poděkovala jménem redakce všech recenzentkám a recenzentům, kteří umožnili realizaci prvního ročníku recenzovaného časopisu. Doufáme, že v tomto monotematickém čísle naleznete pro Vás zajímavé a inspirativní články, jejichž výběrem bychom rádi přispěli k osvěžení diskuse ohledně feminismu a významu feministické kritiky v českém kontextu. Rádi bychom Vás tímto způsobem také vyzvali k nabídnutí odborných statí či recenzí do dalších čísel časopisu.
Zuzana Uhde
šéfredaktorka