Vnitřní a vnější vazby neolitického sídelního areálu
• Řešitel:
PhDr. Radka Šumberová
• identifikační číslo:
IAA800020503
• Rok realizace:
2005 - 2007
• Agentura:
GA AV ČR
• klíčová slova:
neolit - sídelní areál - Čechy
 
 
 

Cílem projektu je poznání vnitřních i vnějších vazeb neolitického sídelního areálu a studium jejich proměn v závislosti na čase i prostoru, studium biografie objektů a vazeb mezi lidmi a věcmi. Základním zdrojem dat budou analýzy výsledků výzkumů lokality Chotěbudice v rámci regionu Pětipeské pánve v severozápadních Čechách. Použití shodné metodiky, která byla aplikovaná na neolitický areál Bylany, umožní vytvoření kompatibilního datového souboru ve formě GIS projektu, který bude možno využít i pro meziregionální komparaci a identifikaci lokálních znaků. Současně bude analyzován také ojedinělý soubor archeozoologického materiálu, a to i v kontextu funkčních, časových a prostorových vazeb. Výsledky projektu přispějí zásadním způsobem k prohloubení našich znalostí o zákonitostech konstituování, fungování a proměnách neolitických sídel a života jejich obyvatel.

V roce 2004 – 2006 proběhly práce na projektu Vnitřní a vnější vazby neolitického sídelního areálu. Sídliště kultury s lineární keramikou v Chotěbudicích je z literatury známo již od 30.let tohoto století (Wurdinger 1936,97). V roce 1973 zde byl, vzhledem k poloze v plánovaném pásmu těžby Pětipeské hnědouhelné pánve, proveden zjišťovací výzkum, na nějž v roce 1974 navázal předstihový záchranný výzkum, s přestávkami probíhající do roku 1990 (Rada 1981, 1986, Šumberová 1991, 1995). V roce 1988 převzala organizaci a vedení výzkumu autorka tohoto projektu. V průběhu terénních prací byla odkryta na ploše cca 7000m2 neolitická sídlištní komponenta a proveden povrchový průzkum jejího zázemí. Na základě analýz je zřejmé, že lokalita byla kontinuálně osídlena téměř po celé období existence kultury s lineární keramikou v Čechách, tedy konkrétně od závěrečné fáze I. stupně LnK do nejmladšího stupně LnK. Vstupní soubor je minimálně kontaminován artefakty z mladších období. Naskytla se tak možnost na relativně homogenním vzorku sledovat vnitřní vývoj vlastností sídelního systému i jednotlivých skupin artefaktů a ekofaktů v kontextu sledované lokality, ale i v rámci mikroregonu a dalších nadřazených celků. V neposlední řadě je třeba upozornit na naprosto unikátní zachování osteologických nálezů, jejichž detailní vyhodnocení umožňuje formulovat důležité závěry o  systému obživy obyvatel neolitického sídliště. Analýzy zvířecích kostí provedla Lenka Kovačiková.

 

  • Print
  • PDF
  • email
  • Google Bookmarks
  • Facebook
  • LinkedIn
  • RSS
  • Twitter