V nejbližším okolí hradiště byla zkoumána především pohřebiště. Dvě z nich byla prokopána již na konci 19. století poděbradským lékárníkem Janem Hellichem (u nádraží H4 a u bývalého cukrovaru H3 – viz mapa). Další pohřebiště lze předpokládat v místě dnešního katolického hřbitova (H12). V letech 1961-1970 proběhl výzkum tří pohřebišť na katastru obce Kanín (jihovýchodně od hradiště) pod vedením PhDr. L. Hrdličky z Archeologického ústavu v Praze. Na pohřebištích u Kanína a v poloze u bývalého cukrovaru se pohřbívalo od konce 9. století až do konce 10. století. V hrobech na kanínském pohřebišti II se mimo výbavy běžné pro venkovská pohřebiště objevily i předměty, které svědčí o tom, že zde byli pohřbeni i příslušníci vyšších sociálních vrstev (velkomoravské šperky, meč, ostruhy). Nejmladší z uvedených pohřebišť se nacházelo v poloze u nádraží. Lidé, kteří zde pohřbívali, byli pravděpodobně již silně ovlivněni nastupujícím křesťanstvím.

Mnohem méně jsou v zázemí hradiště prozkoumána struktura osídlení. Většina sídlištních nálezů se koncentruje na pravém břehu Cidliny východně od hradiště. Výsledky výzkumů však zatím neumožňují vytvořit si ucelenou představu o podobě tohoto osídlení.