Čáslav i její okolí patří mezi hojně osídlovaná území již minimálně od neolitu. Středověké královské město Čáslav bylo pak přímým pokračovatelem přemyslovského správního hradu, který ležel nedaleko městských hradeb. Ze zástavby této předměstské aglomerace se dochoval románský kostel sv. Michala, který se stal součástí stavby gotického děkanského chrámu sv. Petra a Pavla. Město samotné je pro své památky na středověkou etapu jeho rozvoje vyhlášen památkovou zónou.

Parcela č.p. 15 (1 a 2) leží téměř ve stínu věže zmíněného chrámu sv. Petra a Pavla, ca. 30 metrů severním směrem (obr. 1). Písemné prameny a řadu majitelů známe až po katastrofálním požáru města 1522. Dochované zprávy nevypovídají mnoho o podobě zde stojících staveb. Jisto je, že parcely nepatřily mezi nejbohatší… Vzhledem k tomu, že parcela je dnes znovu zastavována dvěma rodinnými domy, v jednom případě s komerčním zázemím, bylo nutné realizovat zde také záchranný archeologický výzkum. Projekt zástavby vychází ze založení nepodsklepené stavby na základové pasy. Z hlediska archeologické památkové péče byla tedy zvolena metoda sondáže, kterou doplní ještě dokumentace základových pasů a jejich vzorkování. Výsledkem tak bude poměrně ucelená představa o vývoji a archeologickém potenciálu místa s tím, že většina archeologických situací zůstane dochována pod novostavbou pro budoucí výzkum.

V současné době je již realizována sondáž plochy (viz. obr. 2) Tato sonda přinesla zjištění části mírně zahloubeného objektu, jehož výplň přinesla archeologický materiál datovatelný do kontextu bylanské kultury (viz. obr. 3).

Další zjištěný horizont zde představují zahloubené objekty, vyplněné materiálem, který řadíme na sklonek hradištního období. Z následných vrstev i objektů pocházejí pak četné zlomky keramiky 13. a 14 věku. Vzorkována byla i jáma, která přinesla řadu fragmentů kachlů i nádob (obr. 5), které řadíme do prvních desetiletí 16. století.

Parcela č.p. 15/2, ležící blíže kostelu byla podsklepena ve své přední části a vznik dnešního sklepa byl v době recentní (poč. 20tého století?). Vedlejší parcela byla podsklepena také ve své přední, u komunikace ležící části). Zde však sklep zaniká již během středověku. Snad v souvislosti s nějakým z požárů (např. 1450). Sklepní prostory zde prodělaly složitější vývoj, když evidujeme vstupní portál spojující vstupní šíji s prostorem sklepa (obr. 4). Pod dnešní komunikaci míří také vstup do druhého patra sklepů.

V zadní části parcely řez dokumentuje rozsáhlý objekt, vyplněný mazanicí, struskou i archeologickým materiálem 14. století. Snad se zde jedná o nějaký výrobní objekt.

Záchranný archeologický výzkum zde dosud trvá. Lze říci, že jeho výsledky mohou být zajímavé. Především ve vztahu k nedávno prezentované hypotéze, že totiž dnešní městský pahorek a ostroh čáslavského Hrádku (býv. přemyslovský správní hrad), byli v minulosti spojeny přírodní šíjí, která vzala za své až v průběhu středověku. Archeologická charakteristika obou míst by tedy měla být podobná. Skutečně se zdá, že osídlení této části městského jádra odpovídá charakteristice osídlení Hrádku v pravěku i raném středověku. Známé nálezy pravěkého stáří v dnešním jádru města totiž evidujeme především v předpolí uvažované šíje (např. lokalita Ostrý roh). Také náš, byť rozsahem nevelký záchranný archeologický výzkum, konstatuje již nyní podobnost se stratigrafií Hrádeckou.

*

*

Obr. 1: Děkanský chrám sv. Petra a Pavla. Býv. kostel sv. Michala je dnes jeho sakristií. Pohled z plochy čp.15/1.

Obr. 2: Zahloubený objekt pravěkého stáří (kul. bylanská). Další dva výrazné objekty v popředí obsahovaly keramický materiál závěru mladohradištního období a 14. století.

Obr. 3: Detail torza misky bylanského stáří.

Obr. 4: Část výplně odpadové jámy z 16. století.

Obr. 5: Práh a torzo portálu sklepa v přední částí parcely 15/1.