Lokalita v Roztokách u Prahy obsahuje největší dosud známou akumulaci sídlištních objektů kultury pražského typu (6.-7. století) na celém území jejího rozšíření. Na lokalitě proběhla série záchranných i cílených výzkumů, a to zejména v letech 1980-1989 (Kuna – Profantová 2005), 2001 (Profantová 2005) a v letech 2006-2010. Poslední výzkum na lokalitě proběhl v souvislosti se stavbou přeložky silnice II/242. Investorem stavby a objednatelem záchranného archeologického výzkumu byl Středočeský kraj, výzkum provedl Archeologický ústav AV ČR, Praha. Na zpracování ekofaktů z výzkumu byl následně zaměřen grantový projekt „Záhada raně středověké sídelní aglomerace v Roztokách“ (M. Kuna, viz http://www.arup.cas.cz/?p=2822).

Raně středověké sídliště v Roztokách pokrývá plochu přes 20 ha a zcela vyplňuje úzký pás na dně vltavského údolí na levém břehu řeky, od sedleckých skal k ústí Únětického potoka. Přeložka silnice procházela areálem v celé jeho délce (cca 1,5 km), přičemž šířka zkoumané plochy se pohybovala kolem 20-25 m a odpovídala šířce budoucího tělesa silnice.

Odkryvem byly zachyceny ojedinělé pravěké objekty (neolit, eneolit, mladší/pozdní doba bronzová, doba halštatská, časně laténské období) na různých místech zkoumané plochy. Nejvýznamnější nálezy ovšem patřily kultuře pražského typu. Celkem bylo objeveno přes 200 domů (polozemnic), dále několik obilnic a mělkých jam, nepočítaje několik desítek chronologicky nejistých kůlových jamek. Mezi těmito objekty existovalo větší množství dvojitých i trojitých superpozic, z nichž nejzajímavější byla superpozice dvou stejně uspořádaných domů s pecemi a předpecními nádobami přesně nad sebou.

Domy většinou měly mohutné kamenné pece, umístěné nejčastěji v SZ nároží. Na stavbu pecí byl užíván místní kámen (proterozoická droba), jen výjimečně se v konstrukci pecí objevil kámen jiný, donesený z větší vzdálenosti. Celková hmotnost pecí dosahovala 300-500 kg, největší kameny v pecích vážily i přes 100 kg. Z hlediska konstrukce pecí byl významný případ zachovalé klenby v peci domu 1351.

Nálezy v domech byly relativně chudé, což spolu s další evidencí svědčí pro poklidné opouštění jednotlivých obydlí. Odlišnou situaci představovaly jen čtyři domy zaniklé požárem, které byly nálezově poněkud bohatší. Z movitých nálezů lze zmínit dvě dvojice žernovů, několik zlomků jednostranných a jeden oboustranný parohový hřeben, parohový přívěsek, bronzovou ozdobu oděvu, zlomek bronzové nádoby umístěný pod základový kámen pece, přes deset skleněných korálků, kompletní licí pánvičku, železný srp, železnou přezku apod. Podle předběžného určení patří většina domů starší fázi kultury pražského typu.

Unikátním objevem byla miniaturní kamenná pícka, umístěná v rohu pravoúhlého zahloubení pod podlahou jednoho z domů. Pícka stála v SV rohu prohlubně a její ústí směřovalo k západu. Tím se zásadně lišila od „normálních“ pecí ve „velkých“ domech, které byly vždy otevřeny k jihu, výjimečně k východu. Podle celkového kontextu nálezu a neobvyklého nasměrování k západu (strana záhrobí) jde velmi pravděpodobně o objekt kultovního významu. Pícka byla vyzdvižena in situ a prozkoumána metodou počítačové tomografie.

Raně středověké sídliště v Roztokách (okr. Praha-západ, střední Čechy) představuje výjimečnou lokalitu a zároveň obtížný interpretační problém. Mimořádný a záhadný je zde především celkoý počet sídlištních objektů kultury pražského typu. Celkem bylo na lokalitě zatím zkoumáno přes 300 zahloubených domů této kultury a jejich celkový počet lze odhadnout na nejméně dvojnásobek. Sídliště charakterizuje řada nezvyklých rysů, např. umístění na dně kaňonovitého údolí a sídelní diskontinuita, na druhé straně ale také absence dalších, funkčně lépe interpretovatelných nálezů (výrobních zařízení, luxusních výrobků apod.).

Velká pozornost byla při výzkumu v l. 2006-2010 věnována environmetálnímu výzkumu, prováděnému ve spolupráci s Laboratoří archeobotaniky a paleoekologie BF JČU v Českých Budějovicích, společností Archeos, Geologickým ústavem AV ČR, Univerzitou v Nitře a dalšími institucemi. Celkem bylo odebráno a proplaveno přes 40 tisíc litrů výplní objektů s cílem získat co největší vzorek uhlíků, rostlinných makrozbytků, malých zvířecích a rybích kostí apod.

K zajímavým zjištěním patří např. poměrně malý vliv osídlení na přírodní prostředí (v kontrastu s množstvím sídlištních pozůstatků), důraz na chov prasat (nejspíše související s větším počtem lidí v komunitě), pěstování prosa (početně nejvýznamnější kulturní plodina, byť ekonomicky zřejmě nikoliv hlavní) a malé uplatnění rybolovu. Na základě těchto (a dalších) dat byla formulována hypotéza, že lokalita byla původně členěna do dvou částí, z nichž jedna (jižní, s největší koncentrací raně středověkých domů) byla specializovaným areálem, jehož obyvatelé se do značné míry věnovali nezemědělským činnostem.

Martin Kuna, ARÚ AV ČR, Praha, v.v.i., 27. června 2015

.

Další informace:
Krištofová, S. 2007: Roztoky přibližují život Slovanů, National Geographic, březen 2007, 26-34. (Fotogalerie a rozhovory).
Profantová, N. 2005: Nové objekty kultury s keramikou pražského typu z Roztok u Prahy – Neue Objekte der Kultur mit Keramik des Prager Typus aus Roztoky bei Prag, Památky archeologické 96, 127- 164.
Šůra, A. 2007: Tudy cesta nevede, Respekt 45 (3. 11. 2007), str. 8.

.

*

obr 1: Archeologický výzkum časně slovanského sídliště v Roztokách. Letecký snímek výzkumu, říjen – listopad 2006. Foto M. Gojda 

obr 2: Plán areálu časně slovanského sídliště v Roztokách. A: Plocha a označení sond a sektorů areálu při výzkumu v letech 1980-1989. B: Plocha areálu s vyznačením plochy sond a polohy časně slovanských domů při výzkumu v letech 1980-1989; červeně naznačena trasa přeložky silnice II/242. Výzkum v r. 2006 postupoval od jihu k severu, prozkoumány byly asi dvě třetiny trasy. Sestavil M. Kuna

Obr 3: Plocha výzkumu. Září 2006. Foto M. Kuna

Obr 4: Zahloubený dům po skrývce a začištění. Uprostřed kamenný zával, v pravém dolním rohu objektu patrný vrchol pece. Foto M. Kuna

Obr 5: Zahloubený dům po vybrání výplně, v rohu destrukce kamenné pece. Foto M. Kuna

Obr 6: Kamenná pec s unikátně zachovalou klenbou. Foto M. Kuna

Obr 7: Detail destrukce pece se zapuštěnou nádobou do podlahy. Foto M. Kuna

Obr 8: Miniaturní pícka pod podlahou domu. Foto N. Profantová

Obr 9. Řez miniaturní píckou na počítačovém tomografu v Nemocnici u sv. Anny v Brně. Foto P. Krupa

Obr 10: Superpozice pece (domu) nad zásobní jamou. Oba objekty patří časně slovanskému období. Foto M. Kuna