V lednu roku 2008 zahájil Archeologický ústav Akademie věd ČR, Praha, v.v.i. výzkum na místě pravěkého sídliště a raně středověkého rozsáhlého, příkopem opevněného dvorce. Jedná se o unikátní nález, v Čechách jsou z raného středověku známy tři takové případy, z Prahy ani jeden. Bohužel nesprávným postupem investora byla přibližně polovina archeologických terénů odtěžena ještě před příchodem archeologů.

Na začátku ledna letošního roku se do ArÚ Praha dostala zpráva amatérského spolupracovníka o velkých zemních pracích v údolí Běchovického potoka. Na místo vyslaný expert okamžitě zahájil kroky k zastavení ničení archeologických terénů a vyvolal jednání o záchranném archeologickém výzkumu. „V tomto případě pochybil investor, který včas neoznámil stavbu,“ říká Jan Frolík, vedoucí oddělení záchranných výzkumů ArÚ Praha.

Na celkové ploše asi 14 000 m2 buduje firma Starkon Group Praha obytný areál „Centrum Běchovice“. Archeologové zde mají před sebou raně středověký opevněný dvorec, který v sobě spojoval sídelní a hospodářskou funkci. První zmínky o Běchovicích pocházejí až z první poloviny 13. století, archeologové posouvají dějiny obce přinejmenším o jedno století hlouběji, zatím na přelom 11. a 12. století. „Výzkum by mohl přinést nové informace o uspořádání tohoto zatím málo známého typu sídel,“ řekl vedoucí výzkumu Ladislav Varadzin a dodává: „Toto území ale bylo osídleno již v období mladšího pravěku, v období halštatu a laténu, a výzkum přináší i v tomto případě nové poznatky.“

Otázkou je, kolik budou mít archeologové času na osvětlení pravěkých a raně středověkých dějin Běchovic. „Přes veškerá pochybení se snažíme vyjít maximálně vstříc investorovi a nezdržovat stavbu,“ říká Jan Frolík a pokračuje: „zatím je smlouvou zajištěný výzkum na narušené části plochy, o výzkumu na zbylé ploše s nenarušenými středověkými a pravěkými objekty, se ještě jedná.“

Text odpovídá tiskové zprávě Mohutný obytný komplex naváže na pravěké a středověké osídlení v údolí Běchovického potoka, 07.02.2012

*

*

Obr. 1: Pohled na naleziště z ptačí perspektivy. Obdélná plocha je ohrožená stavbou bytového centra. Snímek zachycuje: a) průběh jednoho z příkopů, který spojujeme s významným objevem hospodářského dvora z 12.-13. století (jeho linie je patrná na písčitém terénu vpravo na snímku); b) probíhající archeologický výzkum, který je prováděn v uměle vytyčených čtvercích 3 x 3 m (vpravo dole); c) v levé části lze vidět základy zbořeného zemědělského dvora, který byl postaven nejpozději v 18. století a který zanikl, aniž by mohl být důkladněji prozkoumán. Přitom kdyby k tomu byla dána příležitost, zkušení odborníci jsou schopni rozeznat (po důkladném průzkumu zdí a podle celé řady prvků), zda stavba v sobě neobsahuje starší části, např. také pozůstatky středověké tvrze, která je do míst zbouraného dvora tradičně kladena.

Obr. 2: Pohled na jednu ze stěn stavební jámy, na níž archeologové rozeznali archeologické objekty (tmavé) zahloubené do světlého písčitého podloží. Zcela v předu pravoúhlá jáma s rovným dnem = chata ze starší doby železné, jejíž podlaha byla zahloubená pod zem; vedle ní vpravo patrná válcovitá zásobní jáma sloužící k uchovávání obilí; vpravo za torzem zdi (pozůstatek barokního statku) se zahlubuje jedno z ramen raně středověkého dvora ze 12.-13. století. 

Obr. 3: Čelní pohled na jedno z ramen příkopů raně středověkého dvora, které se zahloubilo do písčitého podloží. Před ní probíhá dno příkopu, z něhož byla většina zničena stavbou před příchodem archeologů. K průzkumu nám tak mnoho nezbylo. 

Obr. 4: Další dva příkopy dvora z 12.-13. století zachycené ve stěně stavební jámy. Profil dokládá, že příkop vpravo je mladší, neboť porušuje svého předchůdce. 

Obr. 5: Pohled na plochu, která nebyla zničená stavbou. Obě podélné rýhy vznikly po vybrání základového zdiva barokního statku. Zbývající tmavá zemina je vlastně souvrství pravěkých a raně středověkých vrstev, které se zde uložily za posledních asi 2800 let. Každá vrstva obsahuje řadu movitých nálezů (kostí, zlomků keramiky, kovových předmětů atd.) i nemovitých nálezů (kůlové jámy, které dokládají přítomnost nadzemních staveb opírajících se o kůly, zásobní jámy na obilí atd.).

Obr. 6: Stavební stroje odtěžují raně středověké terény (foto ArÚ).

Obr. 7: Příkop vymezující dvorec z 12. století (foto ArÚ).

Obr. 8: Terénní technik dokumentuje pravěký objekt (foto ArÚ).

Obr. 9: Vlevo vybagrovaná plocha, vpravo plocha čekající na práci archeologů (foto ArÚ).