V souvislosti s výzkumem změn globálního podnebí a jejich dopadem na přírodu ožívá v poslední době i zájem o měkkýše jako indikátory stavu prostředí v nejmladší geologické minulosti – období od konce posledního glaciálu do současnosti. Podkladem k úspěšnému využití malakozoologických dat při rekonstrukci vývoje podnebí i přírodního prostředí je co možná nejpřesnější vědomost o ekologii daných plžů i jejich společenstev známých jak ve fosilním, tak v recentním stavu z našeho území. Článek ve stručnosti představuje, jaké poznatky dnes nabízí malakozoologie v našich zemích i v sousedství.
Fossil continental molluscs have not hitherto been regarded as reliable paleoenvironmental indicators. Little was known about their ecological requirements or their position in characteristic biomes of the Quaternary climatic cycle, for instance in the loess steppe. Only recent analyses of their assemblages in a broad environmental context have shown that they are indicative of a number of important environmental phenomena in the same way as pollen grains or vertebrate remains.
-
Pralesovitý smíšený horský les na úživném vápnitém podkladě s bujným bylinným patrem hostí nejbohatší lesní malakocenózy střední Evropy s řadou druhů s charakteristickými ulitami, které snadno rozpoznáme přímo v terénu. Pramenná oblast doliny Veľké Studienky v jižní části NP Velká Fatra. Foto V. Ložek.
-
Žitovka obilná (Granaria frumentum) má válcovitě vejčitou, pravidelně jemně žebrovanou ulitu s nezaměnitelným osmizubým ústím. Jde o vysoce teplomilný druh stepí a především slunných vápencových skal a srázů. Orig. V. Ložek
-
Sudovka skalní (Orcula dolium) se podobá soudkovce (viz obr. 4), je však větší, čistě válcovitá a jen jemně rýhovaná. Žije místy v lesích na vápnitých místech, ale daleko hojněji se vyskytuje na vápencových a dolomitových skalách až do vysokohorských poloh. Přežila glaciál na našem území. Orig. V. Ložek
-
Soudkovka žebernatá (Sphyradium doliolum) se vyznačuje válcovitou, směrem dolů se zužující šikmo žebernatou ulitou s trojzubým ústím. Je obyvatelem teplejších pahorkatin až vrchovin a dává přednost vápnitým půdám. Orig. V. Ložek
-
Zuboústka trojzubá (Isognomostoma isognomostomos) charakterizuje stinné lesy od pahorkatin do hor a bezpečně se pozná podle charakteristické trojzubé masky v ústí. Orig. V. Ložek
-
Trojlaločka pyskatá (Helicodonta obvoluta) se váže na smíšené listnaté lesy vlhkých pahorkatin až vrchovin teplejších oblastí. Její tlustě terčovité ulity s trojlaločným ústím lze rozeznat na první pohled. Orig. V. Ložek
-
Aksamítka sametová (Causa holosericea) má podobnou ulitu jako trojlaločka, ústí je však zúženo dvěma výraznými zuby. Je typickým obyvatelem lesních sutí vyšších poloh. Orig. V. Ložek
-
V meziledových dobách (interglaciálech) žila v našich lesích elona dvojzubá (Soosia diodonta), která indikuje vyšší teplotu a dodnes přežívá v jižních Karpatech. Její zploštělá „knoflíkovitá“ ulita s bizarně modelovaným ústím vylučuje záměnu s jinými plži. Orig. V. Ložek
-
Dvojzubku lužní (Perforatella bidentata) snadno určíme podle ploše kuželovité hustě vinuté ulity s dvěma nápadnými zuby v ústí. Představuje významný indikátor nivních olšin a poříčních luhů. Orig. V. Ložek
-
Jantarka obecná (Succinea putris) je běžným druhem žijícím na březích vod a v mokřadech, kde s oblibou vylézá na rákosiny a vysokou bylinnou vegetaci. Její tenkostěnné ulity většinou medové barvy se podobají ulitám příbuzného rodu jantarovka (Oxyloma), ale všechny tyto druhy spolehlivě dokládají přítomnost vod nebo trvalého zamokření jak v lese, tak v otevřené krajině. Orig. V. Ložek
-
Lačník stepní (Zebrina detrita) se vyznačuje nápadnou bílou ulitou, většinou zdobenou tmavohnědým žíháním. Představuje u nás novodobý prvek submediteránních stepí na vápnitých podkladech, který pronikl z jihu na naše území převážně až v historické době. Orig.: V. Ložek