Kostel jako místo setkávání: role církevních institucí v zajišťování společenských, kulturních a vzdělávacích aktivit obyvatel Prahy

Předkládaný projekt se zaměří na širší společenskou, kulturní, vzdělávací a charitativní funkci církví a
náboženských společností. Protože religiozita české společnosti v posledních několika desetiletích
výrazně klesá a u věřící společnosti lze pozorovat individualizaci a deinstitucionalizaci víry,
náboženské instituce jsou nuceny hledat další způsob uplatnění ve veřejném prostoru kromě
poskytování modloslužebných a dalších duchovních služeb. Mnoho církví proto organizuje nejen
sociální činnost a kulturní akce jako koncerty či výstavy, ale i vzdělávací, společenské a sportovní
aktivity zaměřené zejména na marginalizované skupiny, tedy děti, mládež, mladé ženy či seniory,
které uvádí jako dostupné pro širokou veřejnost. Náboženské společnosti mnohdy poskytují ve svých
společenských sálech a klubových místnostech důležité kulturně-společenské vyžití pro okolní
komunitu. Tento „druhotný“ prostor v rámci náboženských společností a jejich sídel (tedy kostelů,
meditačních center či komunitních center) je mnohdy považován aktivně participujícími věřícími za
mnohem významnější než „oficiálně sakrální“ prostor, protože jim umožňuje propojit náboženskou
víru s každodenním životem a stává se proto „žitým“ prostorem. Tento prostor a aktivity v něm
probíhající reflektují identitu, osobnost, znalosti a priority věřících, kteří se podílejí na jejich utváření.
Cíle, které si tento dvouletý projekt klade, jsou zaměřeny na analýzu sociální a kulturní funkce
náboženských institucí ve veřejném prostoru na příkladu Prahy. Snaží se zodpovědět otázku, jaký
význam mají tyto aktivity nejen pro společenský život většinových obyvatel Prahy, ale také jestli
kulturně-společenskou roli církví lze oddělit od role náboženské, a zhodnotit tedy překrývání
církevního a náboženského života s každodenním životem většinové (nevěřící) společnosti. Téma role
náboženských institucí lze v českém (post)sekulárním prostředí považovat za velmi aktuální,
společensky významné, a proto hodné pozornosti. Vzhledem k vysoké míře pluralizace náboženských
institucí se Praha ukazuje být vhodným prostorem také ke srovnávání aktivit různých náboženských
tradic.
Empirická část projektu bude vycházet z databáze náboženských institucí v Praze, která bude
obsahovat kromě kontaktů a charakteristiky daných institucí i údaje o aktivitách pro veřejnost.
Analýza získaných dat bude doplněna rozhovory s představiteli náboženských institucí a účastníky
jejich aktivit z řad věřících i širší veřejnosti a doplněna zúčastněným pozorováním.
Výsledky projektu by měly být publikovány v zahraničních impaktovaných časopisech a prezentovány
na mezinárodních konferencích. O výsledky projektu projevil zájem Institut plánování a rozvoje hl. m.
Prahy, Sekce strategií a politik.