Z médií
Vydáno: 18. 1. 2019

Sloboda: "Dítě není prázdná nádoba, do které televize prostě něco nalije"

Sociolog a mediální analytik Zdeněk Sloboda se zúčastnil duelu ve věci sporu nad zobrazením lesbického páru v dětském seriálu Doktorka Plyšáková, vysílaném Českou televizí.

Základem debaty mezi Slobodou a Janem Gregorem z Aliance pro rodinu je spor o jednu epizodu dětského seiálu Doktorka Plyšáková, ve které dvě ženy a dvě děti představují rodinu. Sloboda se rozhodnutí České televizie pořad vysílat zastává, protože je podle něj posláním veřejnoprávního média ukazovat společnost v celé její barevnosti. „Pokud děti v těch rodinách jsou, (...) tak mají v zásadě právo, aby byly i ty jejich životy, rodinné modely, jejich rodiče zobrazeny. Děti se od nízkého věku setkávají s rodinami nebo s dětmi, které žijí u lesbických matek," uvádí.

U otázky, co si malé dítě odnese ze sledování takového pořadu, vysvětluje, že děti „když se dívají na televizi, prakticky vždy se setkají s něčím, co je pro ně nové“. Zároveň doplňuje, že výzkumy už od konce 70. let poukazují na selektivnost v pozornosti dětských diváků v tom, na co se dívají a jak to vnímají, velká část dětí se přitom dívá zejména na věci, které konvenují s jejich sociální realitou. Velice často v případech, kdy je rodina dysfunkční a nenabízí určité vzory a způsoby chování, které dítě z vlastních důvodů potřebuje, jsou děti schopné vyhledávat a nacházet tyto vzory ve svém okolí, a pokud ani toto okolí potřebné modely identit a vzorců chování nenabízí, tak také z mediálních obsahů. „To, že je dítě prázdná nádoba, do které televize něco nalije, tak to vůbec není," děti nežijí v sociálním vákuu, upozorňuje Sloboda.

Některé vzory děti z médií kriticky přijímají, některé odmítnou. Zkoumání vlivu mediálních obsahů na diváky je obtížnou vědeckou disciplínou, je však známo, že jednorázové jevy v médiích nemění hodnotový rámec ani dopělých, ani dětí. „Děti si ho ustavují už od poměrně nízkého věku, věci, kterým nerozumí, tak buď odfiltrují, nebo si pro ně najdou nějaké schéma nebo se někoho doptají. Vždy existuje nějaké sociální okolí, které jim dá najevo, co je žádoucí a co nežádoucí, což záleží na hodnotovém rámci toho okolí," dodává Sloboda. 

Problematičnost zneviditelňování takového obsahu, který se objevil ve zmíněném seriálu, z veřejného nebo mediálního prostoru, spočívá podle Slobody v tom, že dětem, které v budoucnu mohou být gayové a lesby, tak bude apriorně zamezen přístup ke vzoru, který nese hodnoty jako mít někoho a pečovat o něj, např. o děti. Poselstvím dané epizody tak podle něj je, že si „lidé mají pomáhat, mají si být oporou, a ti, kteří k sobě cítí spojení v podobě rodiny, tak to je to, co je důležité. To, že jsou tam dvě matky, nebo by tam byli dva otcové, matka samoživitelka, adoptivní nebo pěstounský pár nebo běžný heterosexuální pár, je vlastně podružné".

Debatu, včetně názorů protistrany, můžete sledovat celou online na webu Seznam Zprávy.

 

Vědci / vědkyně: