Zpracovala Hana Barvíková, březen 2006 (zachycen stav k 31. 12. 2005). Aktualizováno pro stav k 31. 12. 2007.
Fondy jsou v oddílu řazeny abecedně.
Struktura popisu:
Název fondu (původce)
Časový rozsah dokumentů
Rozsah a druh dokumentů
Časový rozsah existence původce
Charakteristika zaměření
Charakteristika obsahu
Způsob zpracování (pomůcka)
(Poznámka)
Česká akademie věd a umění (ČAVU) [Czech Academy of Sciences and Arts]
Časový rozsah dokumentů 1888–1958
Rozsah a druh dokumentů 401 kartonů, 164 knih, 2 desky, 31 kartoték, 1 listina
Časový rozsah existence původce 1890–1952
Vznik a zaměření Pod původním název Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění vznikla jako veřejná instituce založená pod záštitou panovníka, s účelem „pěstovati a podporovati vědy jazykem českým i jazyk tento a jeho literaturu, pečovati o zdokonalení umění domácího a šířiti jazykem českým výsledky všeliké činnosti té, jakož i výsledky činnosti vědecké, literární a umělecké, uveřejněné v jazycích jiných“. Podporovala vědecká a umělecká díla nejen vlastních členů, ale i vědců a umělců stojících mimo Akademii uveřejňováním vědeckých prací, udělováním cen uměleckým dílům a přidělováním podpor a studijních stipendií. Sloužila i ochraně starých památek, péči o jejich průzkum, zveřejňování poznatků o nich. Akademie se dělila na třídy, zahrnující vždy určitá vědní odvětví: I. třída – vědy filosofické, státní, právní, historie a archeologie, II. třída – vědy přírodní, matematika, lékařství a zeměpis, III. třída – vědy filologické, IV. třída – obory umělecké činnosti, literatura, výtvarné umění a hudba. Členové ČAVU byli čestní, řádní, mimořádní, dopisující a přespolní (od r. 1931 zahraniční). Nejvyšším řídícím orgánem ČAVU byla valná shromáždění, hospodářským orgánem správní komise. V čele Akademie byl předseda (resp. president), administrativní agendu vedl generální sekretář, resp. tajemník (měl i dozor na příjmy a výdaje, vedení protokolů o jednáních valného shromáždění a správní komise). Finanční zabezpečení čerpala ČAVU ze základního jmění (Hlávkova nadace, jiné dary, fondy a odkazy), ze zemské podpory a státní subvence.
Vědecká činnost se sledovala v jednotlivých třídách, k řešení vědeckých problémů nebo ke studiu v určitém vědním úseku byly zřizovány komise (např. archeologická, historická, komise pro vydávání spisů J. A. Komenského, lexikografická a pod.). Dokladem působení v oblasti vědy jsou především publikace ČAVU – tj. Rozpravy, vydávané jednotlivými třídami periodicky; obsáhlejší monografie a sborníky a sbírky vycházely samostatně. Všemi třídami společně byl připravován Almanach, vydávaný do r. 1940 a obsahující výroční zprávy a přednášky proslovené ve valných shromážděních a údaje o členech, a Věstník České akademie věd a umění.
Charakteristika obsahu Úřední registratura ČAVU poskytuje dobrou pramennou základnu pro studium dějin věd i umění, zahrnuty jsou i cenné biografické materiály členů ČAVU. Zachovány protokoly valných shromáždění (správních a slavnostních), protokoly správní komise, schůzí jednotlivých tříd, členské spisy, spisový materiál (zahraniční styky, žádosti o podpory, výměna publikací, doklady o práci členů apod.), rukopisy – publikované i nepublikované, materiál některých komisí, hospodářské materiály, účetní doklady.
Způsob zpracování (pomůcka) Publikován inventář (A. Šlechtová – J. Levora – J. Beran: Česká akademie věd a umění 1890–1952. Inventář fondu. Práce z dějin ČSAV, řada B, svazek 1. Praha 1989, 266 s.).
Československá astronomická společnost [Czechoslovak Astronomical Society]
Časový rozsah dokumentů 1917–1958
Rozsah a druh dokumentů 47 kartonů, 115 knih
Časový rozsah existence původce 1917–1959
Vznik a zaměření Společnost byla zájmové sdružení, registrované v r. 1917. Její začlenění do ČSAV Akademií, v době, kdy se tato centralizace vyžadovala, bylo schváleno již v r. 1956, ale reálně byla tato reorganizace uskutečněna ve výnosu ministerstva vnitra až v r. 1959. Účelem společnosti bylo spojovat odborníky i laiky, vybudovat hvězdárnu, muzeum a knihovnu, popularizovat výsledky astronomie; pozorování, přednášky, exkurze, výstavy apod. Členství v několika kategoriích, valná hromada volila předsedu, správní výbor, tajemníka.
Charakteristika obsahu Ve fondu je zachována téměř kompletní řada jednacích protokolů a velmi dobře také spisový materiál; určité mezery až v období po r. 1945.
Způsob zpracování (pomůcka) Inventář.
Československá národní rada badatelská (ČSNRB) [Czechoslovak National Research Council]
Časový rozsah dokumentů 1924–1953
Rozsah a druh dokumentů 109 kartonů, 21 knih
Časový rozsah existence původce 1924–1952
Vznik a zaměření Národní rada badatelská byla v podstatě státní instituce, její činnost schvalovalo a zajišťovalo ministerstvo školství a národní osvěty. Založena pro podporu a organizaci vědecké činnosti včetně finančního zabezpečování, zejména na poli mezinárodním (mnohostranná a dvoustranná spolupráce), ale i v domácím prostředí. Propagace české vědecké kultury v cizině a referování o významných výsledcích a úspěších československé vědy. V čele ČSNRB byli předseda, místopředseda a generální sekretář, volení na generálním shromáždění na dobu tří let a potvrzovaní ministerstvem školství a národní osvěty. Organizačně byla dělena na 8 až 10 odborů podle různých vědních odvětví; po změně stanov r. 1935 jejich počet zvýšen na 20. Některé odbory ustaveny jako národní komitéty pro organizaci a vědecké řešení úkolů, připadajících Československu při mezinárodní dělbě práce. První třetina členů byla jmenována podle stanov II. třídou České akademie věd a umění, doplňování členské základny volbou v jednotlivých odborech ČSNRB. Počet členů v odborech neměl přestoupit číslo 10 a celkový počet neměl být vyšší než 100. Volba členů vyžadovala potvrzení ministerstva školství a národní osvěty, které mělo též právo navrhovat nové členy; přihlíželo se k adekvátnímu zastoupení vysokých škol, vědeckých společností i výzkumných ústavů. V r. 1935 byl zřízen při ČSNRB tzv. badatelský fond pro poskytování podpor zejména mladším vědeckým pracovníkům na studijní cesty a na opatřování vědeckých pomůcek a vydávání vědeckých spisů.
Charakteristika obsahu Písemný materiál ČSNRB se nedochoval v úplnosti, mnoho archiválií bylo zničeno v letech 1941–1944 (písemnosti zabaveny německými okupanty); na druhé straně fond poskytuje dokumentaci veškerých druhů činnosti ČSNRB – aktivity organizátorské, podpůrné a mezinárodní; obsaženy jsou i některé biografické údaje o členech ČSNRB. I přes ztráty je fond cenným pramenem pro poznání organizace a činnosti rady i pro počátky mezinárodních styků a spolupráce v Československu.
Způsob zpracování (pomůcka) Inventář (pro 103 kartonů).
Československá společnost historická [Czechoslovak Historical Society]
Časový rozsah dokumentů 1935–1947
Rozsah a druh dokumentů 3 kartony
Časový rozsah existence původce 1935–1953
Vznik a zaměření Společnost byla založena pro potřeby reprezentace československých historiků na mezinárodním fóru, ale i jako profesní organizace v Československu.
Charakteristika obsahu Torzovitý fond, v němž jsou zachovány pouze materiály z přípravy sjezdů československých historiků (1937, 1947), k čs. účasti na mezinárodním kongresu historických věd v Curychu (1938) a ojedinělé písemnosti dílčím způsobem dokumentující činnost společnosti.
Způsob zpracování (pomůcka) Neuspořádáno.
Československé ústředí pro mezinárodní spolupráci duševní a Sekretariát pro propagaci československých věd duchových [Czechoslovak Centre for International Academic Collaboration and Secretariat for the Promotion of Czechoslovak Social Sciences]
Časový rozsah dokumentů 1923–1939
Rozsah a druh dokumentů 8 kartonů, 3 knihy
Časový rozsah existence původce 1923–1939
Vznik a zaměření Ústředí vzniklo při ČAVU jako odbočka Mezinárodní komise pro duševní spolupráci při Společnosti národů v Ženevě s úkolem usměrňovat a prostředkovat mezinárodní kontakty. Jeho činnost byla v podstatě zadávána Mezinárodním ústavem pro duševní spolupráci v Paříži; pražské ústředí poskytovalo zejména údaje o organizaci vědecké práci v Československu a bibliografická data, zúčastňovalo se jednání o stavovských zájmech vědců a umělců apod. Členy Čs. ústředí byli zástupci ČAVU, KČSN, MAP a Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur in Böhmen. Nejvyšším orgánem plenární schůze, běžné záležitosti vyřizoval komitét v čele s předsedou.
Charakteristika obsahu Spisy o založení, organizaci, řízení, členech, zaměstnancích, dotacích, domácí i zahraniční spolupráci, sjezdech, výstavách apod.; protokoly o plenárních schůzích i schůzích užšího komitétu, materiály některých anket, žádosti o podpory a překlady a zlomek účetní agendy.
Způsob zpracování (pomůcka) Inventář.
Československo-sovětský institut [Czechoslovak-Soviet Institute]
Časový rozsah dokumentů 1947–1963
Rozsah a druh dokumentů 23 kartonů, 20 knih, 11 nezpracovaných knih
Časový rozsah existence původce 1950–1952
Vznik a zaměření Institut byl založen jako resortní výzkumný ústav ministerstva školství, už v r. 1953 začleněn do ČSAV. Hlavním úkolem institutu byla propagace a popularizace sovětské vědy, techniky a kultury.
Charakteristika obsahu Spisový materiál fond je neúplný: dochovány jsou zápisy ze schůzí předsednictva, užšího předsednictva, vedení, písemnosti týkající se organizace a základních ustanovení Institutu, jeho vedení, správní a provozní agendy; vědecká a odborná činnost dokumentována plány práce a zprávami o činnosti, dále písemnosti o spolupráci s domácími i zahraničními institucemi apod.
Způsob zpracování (pomůcka) Inventář. Poznámka Základní organizační písemnosti jsou uloženy ve fondu Ministerstvo školství, věd a umění (Státní ústřední archiv, V. odd.).
Československý národní komitét pro vědeckou organizaci [Czechoslovak National Committee for Scientific Organization]
Časový rozsah dokumentů 1922–1951
Rozsah a druh dokumentů 12 kartonů, 17 knih
Časový rozsah existence původce 1926–1950
Vznik a zaměření Mezinárodní komitét pro vědeckou organizaci byl ustaven na základě usnesení mezinárodních kongresů pro vědecké řízení práce, konaných v letech 1924 a 1925 v Praze a v Bruselu; odtud vzešly pak podněty ke zřizování národních komitétů v jednotlivých zemích. Československý komitét byl založen na spolkovém základě jako volné sdružení korporací zabývajících se vědeckou organizací práce a řízením výroby. V r. 1936 Komitét uspořádal I. národní sjezd pro vědeckou organizaci (jednání publikováno ve zvláštním sborníku). Po r. 1948 se možnosti pro dosavadní aktivity Komitétu zužovaly; v r. 1950 byla jeho činnost ukončena. Těžiště práce komitétu bylo v komisích ustavovaných k řešení konkrétních problémů, rovněž pořádání odborných přednášek, kursů, vydávání publikací a bulletinu.
Charakteristika obsahu Dokumentace vývoje vědecké organizace práce, zvláště v průmyslu a obchodu a mezinárodní styky v tomto oboru. Torzovitě zachovány zápisy ze schůzí výboru a předsednictva, zlomky o publikační činnosti, písemnosti týkající se vzniku komitétu, jeho reorganizace a likvidace, korespondence s Mezinárodním komitétem apod.
Způsob zpracování (pomůcka) Inventář.
Československý národní výbor Světové technické konference (ČSNV STK) [Czechoslovak National Committee for the World Technical Conference]
Časový rozsah dokumentů 1930–1950
Rozsah a druh dokumentů 1 karton
Časový rozsah existence původce 1946–1950
Vznik a zaměření Výbor byl založen pro zastupování československých čs. technických a inženýrských spolků v mezinárodním svazu Světové technické konference a na mezinárodních technických sjezdech.
Charakteristika obsahu Ve fondu je dochována dokumentace mezinárodních styků ČSNV STK a jeho organizace.
Způsob zpracování (pomůcka) Inventář. Poznámka Podrobnější údaje o fondu viz Průvodce, s. 56–57.
Československý ústav historický v Římě [Czechoslovak Historical Institute in Rome]
Časový rozsah dokumentů 1921–1952
Rozsah a druh dokumentů 10 kartonů, 2 knihy
Časový rozsah existence původce 1923–1951
Vznik a zaměření Ústav byl založen jako nástupce české zemské expedice historické v Římě pro organizaci a řízení československého historického bádání ve vatikánských archivech a knihovnách, ke shromažďování dokladů k českým a slovenským dějinám a pro přípravu jejich vydávání.
Charakteristika obsahu Neúplný fond, zachovány pouze materiály komise Čs. ústavu historického, sídlící v Praze a řídící jeho práci; římská registratura nedochována. K dispozici základní materiály k organizaci výzkumu římských archivů a knihoven, zprávy o výsledcích výzkumu a doklady o zapojení ústavu do mezinárodní spolupráce.
Způsob zpracování (pomůcka) Inventární seznam. Poznámka Sbírka opisů archiválií z vatikánských archivů uložena ve Státním ústředním archivu v Praze.
Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur in Böhmen (Deutsche Akademie der Wissenschaften in Prag) [Society for Support of the German Science, Art and Literature in Bohemia (German Academy of Sciences in Prag)]
Časový rozsah dokumentů 1891–1945
Rozsah a druh dokumentů 65 kartonů
Časový rozsah existence původce 1891–1945
Vznik a zaměření Společnost vznikla pod uvedeným názvem jako reakce na založení České akademie věd a umění v r. 1890. Její název byl pak měněn – spolu se stanovami v r. 1924 na Deutsche Gesellschaft der Wissenschaften und Künste für die Tschechoslowakische Republik; poslední změna názvu (1941) na Deutsche Akademie der Wissenschaften in Prag byla spojena rovněž se změněnou strukturou a stylem práce. Hlavním cílem podpora „českoněmeckých“ (böhmisch) a v českých zemích žijících německých badatelů, umělců či spisovatelů, a to udílením cen a stipendií, vydáváním ročenky a prezentací děl významných vědců nebo umělců. Společnost dělena na odbory (původně vědecký a umělecký, později na filosoficko-historický, matematicko-přírodovědný, literární, pro výtvarné umění a hudební vědu), v čele předseda, členství čestné, řádné a dopisující.
Charakteristika obsahu Ve fondu se dochovala převážně korespondence s členy a žadateli o stipendia a podpory, dále jsou zachovány písemnosti dokumentující vznik a reorganizace Společnosti (statuty, jednací řády), zlomek zápisů ze zasedání odborů a valných hromad, písemnosti některých komisí vytvořených Společností pro řešení konkrétních vědeckých problémů, doklady o výstavách, jichž se Společnost účastnila, a zlomek účetní agendy.
Způsob zpracování (pomůcka) Publikován dvojjazyčný inventář, postihující především osobní složky členů, resp. korespondenci a část registratury (A. Míšková – M. Neumüller: Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách [Německá akademie věd v Praze] – Die Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur in Böhmen [Deutsche Akademie der Wissenschaften in Prag]. 1891–1945. Práce z dějin České akademie věd, B/7, 1994, 446 s.).
Historický klub [Historical Club]
Časový rozsah dokumentů 1871–1993
Rozsah a druh dokumentů 67 kartonů, 72 knih
Časový rozsah existence původce 1872–1981
Vznik a zaměření Původně vznikl jako podpůrný spolek posluchačů historie Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. V r. 1904 byl reorganizován a přeměněn na spolek vědecký, tím také rozšířena členská základna. Klub se vlastním rozhodnutím rozešel v r. 1981, ale ještě nějakou dobu se členové scházeli jako sekce Společnosti Národního muzea. Původní cílem byla podpora studujících a jejich zájmu o vzdělání v historii, v pomocných vědách historických i v zeměpisu. Po reorganizaci byl položen důraz na odborný ráz především rozvinutím ediční činnosti: vydáván Český časopis historický, Bibliografie české historie i řada dalších vědeckých spisů, sborníků a středoškolské učebnice dějepisu.
Charakteristika obsahu lenská agenda, protokoly ze schůzí výboru a valných hromad, korespondence, dokumenty týkající se organizace a dějin spolku, jeho publikační činnosti.
Způsob zpracování (pomůcka) Přejímací seznam. Poznámka Činnost Klubu byla obnovena v r. 1989.
Historický spolek [Historical Association]
Časový rozsah dokumentů 1866–1971
Rozsah a druh dokumentů 52 kartonů, 10 knih
Časový rozsah existence původce 1866–1971
Vznik a zaměření Spolek byl založen jako první odborné sdružení českých dějepisců v Praze s účelem „vyhledávat a sbírat všeliké prameny domácího dějepisu, zvláště pak dějin umění českého“. Důraz v jeho činnost byl kladen jak na stránku čistě historickou, tak i uměleckohistorickou s ochranou památek. Od poloviny 70. let 19. století se stalo hlavním úkolem sbírání a později i vydávání historických pramenů k českým dějinám, jak listinných, tak i vypravovacích.
Charakteristika obsahu Materiály fondu jsou neúplné, ztráty byly zaviněny především požárem Staroměstské radnice v r. 1945. Zachovány částečně zápisy ze schůzí, členské spisy, zprávy o činnosti, doklady o publikační činnosti a opisy „Starých letopisů českých“.
Způsob zpracování (pomůcka) Inventář (pro část fondu).
Jednota československých matematiků a fyziků [Association of Czechoslovak Mathematicians and Physicists]
Časový rozsah dokumentů 1872–1959
Rozsah a druh dokumentů 11 knih, 80 kartonů, 2 kartotéky
Časový rozsah existence původce 1862–1956
Vznik a zaměření Jednota byla založena posluchači filozofické fakulty Univerzity Karlo-Ferdinandovy v Praze původně pod názvem „Spolek pro volné přednášky z matematiky a fyziky“ jako „svépomocný“ seminář doplňující tehdejší nedostatečnou výuku; zprvu českoněmeckého, postupem času českého charakteru. Po reorganizaci v Jednotu českých matematiků v r. 1869, resp. v roce 1912 na Jednotu českých matematiků a fyziků, byla její členská základna rozšířena i na české pedagogy a vědecké pracovníky v oboru matematiky a fyziky (další změna názvu v r. 1921 na Jednotu československých matematiků a fyziků spojena se vznikem samostatného státu; za 2. světové války ovšem opět pouze „českých“). Historický význam této tradiční organizace tkvěl především v rozvoji české odborné literatury a tím i oboru; pro potřeby středních a vysokých škol vydávány učebnice, od r. 1872 začal být publikován Časopis pro pěstování matematiky a fyziky a později také sborníky vědeckých prací – Jednota byla jedním z největších českých, resp. československých nakladatelů odborné literatury. Po roce 1948 byla její činnost oklešťována, ukončena v letech 1951–1952. V roce 1955 byla při ČSAV založena vědecká společnost pod stejným názvem (viz).
Charakteristika obsahu Fond je značně torzovitý – částečně zachována základní ustanovení, protokoly z výborových a valných schůzí, kartotéka a karty členů; materiály k reformě střední školy a terminologické komisi, kniha týdenních schůzí matematické sekce či autorské smlouvy; nejrozsáhlejší je oddíl Ediční činnosti; z fotografií je cenný soubor portrétů.
Způsob zpracování (pomůcka) Inventář.
Klub moderních filologů [Philology Club for Modern Languages]
Časový rozsah dokumentů 1908–1954
Rozsah a druh dokumentů 3 kartony, 3 knihy
Časový rozsah existence původce 1910–1953
Vznik a zaměření Klub byl založen pro podporu a šíření studia moderních jazyků a jejich literatury pořádáním přednášek, zřízením knihovny, vydáváním spisů, organizováním „ušlechtilé zábavy“ a společných vycházek. Členové se dělili na činné, zakládající, přispívající a čestné. V čele stál výbor volený valnou hromadou. Nejvýznamnějším aktem činnosti klubu bylo založení a vydávání Časopisu pro moderní filologii (od r. 1911). K posílení finančních možností již od r. 1918 organizovány lidovýchovné kursy jazyků a kancelářských prací, provozované až do r. 1952.
Charakteristika obsahu Fond značně torzovitý, dochovány jen neúplné zápisy o schůzích výboru a valných hromadách, doklady o organizaci Klubu, publikační činnosti, o jazykových kursech apod.
Způsob zpracování (pomůcka) Inventář.
Komitét pro odpadní vody [Sewage Committee]
Časový rozsah dokumentů 1913–1940
Rozsah a druh dokumentů 1 karton
Časový rozsah existence původce 1912–1948
Vznik a zaměření Podnět ke zřízení komitétu vzešel z Průmyslového ústavu Obchodní a živnostenské komory v Praze. Členy se stala zájmová sdružení především chemického průmyslu, vysílající své zástupce a platící roční příspěvky. Úkolem komitétu bylo zjišťovat skutečný stav čistoty hlavních toků v Čechách a případně stanovovat prostředky, kterými by se případné znečištění dalo odstranit. Pro výzkumné práce vybíráni stálí experti, vysílaní i na informační cesty do ciziny; ti též iniciovali zřízení sekretariátu pro mezinárodní spolupráci v oboru.
Charakteristika obsahu V torzu fondu hlavně zprávy o výzkumné činnosti komitétu, spisy o spolupráci a poradenské službě pro průmyslové podniky a sdružení v oboru čištění odpadních vod a neúplné zápisy ze schůzí Komitétu.
Způsob zpracování (pomůcka) Inventární seznam.
Královská česká společnost nauk (KČSN) [Royal Bohemian Learned Society]
Časový rozsah dokumentů 1766–1953
Rozsah a druh dokumentů 132 kartonů, 6 desek, 17 kartoték,
Časový rozsah existence původce 1784–1952
Vznik a zaměření KČSN je jednou z nejstarších vědeckých nepedagogických institucí v českých zemích; jako datum jrjího vzniku bývá uveden rok transformace staršího volnějšího sdružení, Soukromé společnosti nauk, do pevnější podoby (1784, její počátky někdy v letech 1771–72). Jejím cílem byl rozvoj vědy a šíření nových vědeckých poznatků, z počátku nejvíce z přírodovědných odvětví, později i věd společenských (především historie a filologie). Členové KČSN se dělili na řádné, mimořádné, přespolní, čestné a dopisující, společnost byla dlouhou dobu v národnostním ohledu utrakvistická, s postupem času (od posledních desetiletí 19. století) však stále více česká. Vedení společnosti bylo voleno řádnými členy, v čele stáli president a direktoři (střídáni po půl roce), z nich volen sekretář (hlavní tajemník), funkcionáři tříd, pokladník, posléze i knihovník a archivář. Od r. 1868 nahradil prezidenta i direktory volený předseda, který spolu s místopředsedou a uvedenými funkcionáři tvořil prezidium (funkční období tři léta).
Organizačně byla KČSN rozdělena do dvou tříd; z počátku co do disciplin na fyzikálně-matematickou a vlastenecko-historickou, dělených posléze na odbory. Stanovami r. 1868 byly třídy rozšířeny oborově: 1. filosoficko-historicko-filologická, 2. matematicko-přírodovědná. Velká váha byla kladena na vydavatelskou činnost: vydávány německé Abhandlungen, počátkem 80. let název pozměněn na Pojednání a posléze na Rozpravy, vedle toho bylo mnoho prací, zvláště větších, vydáno samostatně. Pro zprávy o vědeckých zasedáních, původně uveřejňovaných také v Abhandlungen, byly zřízeny Sitzungsberichte, od r. 1873 též s českým názvem Zprávy o zasedání (od r. 1886 změněno na Věstník).
Charakteristika obsahu Dokumenty KČSN jsou poměrně dobře zachované, při pořádání byly zjištěny pouze nevelké mezery a ztráty. Fond obráží rozvoj vědeckého života v Čechách od sklonku 18. do poloviny 20. století; představuje přednostní pramen při studiu vědeckého působení jednotlivců, při studiu vývoje vědních oborů, sledování mezinárodních kontaktů vědy apod.
Způsob zpracování (pomůcka) Publikovaný inventář (J. Beran: Inventář archivního fondu Královské české společnosti nauk. Praha, Ústřední archiv ČSAV 1981, 99 s.).
Literárně historická společnost [Society of Literary History]
Časový rozsah dokumentů 1936–1959
Rozsah a druh dokumentů 3 kartony
Časový rozsah existence původce 1934–1955
Vznik a zaměření Společnost byla založena díky rozvoji literární vědy od 20. let 20. století, zájmem zakladatelů bylo oddělit obor od jazykovědy a zřídit vlastní společnost sdružující literární dějepisce a teoretiky. Její činnost byla zaměřena především na vydávání periodika Slovesná věda a na organizování přednášek a debatních večerů.
Charakteristika obsahu Materiály ze schůzí výboru a valných hromad, kartotéka členů, korespondence se členy, jinými spolky a vědeckými institucemi, doklady o přednáškové a publikační činnosti, agenda redakce časopisu Slovesná věda apod.
Způsob zpracování (pomůcka) Inventář.
Lotos – Deutscher naturwissenschaftlich-medizinischer Verein für Böhmen in Prag [Lotos – German Association of Natural Sciences and Medicine for Bohemia in Prague]
Časový rozsah dokumentů 1848–1944
Rozsah a druh dokumentů 3 kartony, 7 knih
Časový rozsah existence původce 1848–1950
Vznik a zaměření Spolek byl zpočátku založen jako víceméně studentské sdružení, brzy včak byl přeměněn na spolek vědecký; národnostně byl původně utrakvistický, později čistě německý. Účelem spolku bylo budit a podporovat zájem o přírodovědu na území Čech, zejména mezi mladými lidmi. Vnitřní spolková činnost se zaměřovala na přednášky, diskuse, výlety, exkurse a sbírání přírodnin, zakládání soukromých přírodopisných sbírek; veřejné působení se orientovalo na vydávání odborných spisů, poradenskou činnost, informování o zajímavých přírodních úkazech a o sbírkách přírodnin.
V čele spolku stálo direktorium (prezident, jeho zástupce, 4 členové výboru, tajemník a 3 kustodi pro sbírky). Členové se dělili na čestné, zakládající, dopisující a řádné. Od r. 1851 byl vydáván časopis a v nepravidelných časových intervalech i několik samostatných sešitů obsáhlejších vědeckých pojednání.
Charakteristika obsahu Organizační materiály a písemnosti dokumentující činnost spolku, domácí a zahraniční spolupráci, především výměnu publikací.
Způsob zpracování (pomůcka) Inventář. Poznámka Část archiválií uložena v Archivu Národního muzea.
Masarykova akademie práce (MAP) [Masaryk Academy of Labour]
Časový rozsah dokumentů 1917–1953
Rozsah a druh dokumentů 417 kartonů, 320 knih, 2 kartotéky, 8 desek, 1 balík, mapy a plány
Časový rozsah existence původce 1919–1952
Vznik a zaměření Zakladatelé MAP měli na mysli „organizovat technickou práci k hospodárnému využívání schopností veškerého lidu i přírodního bohatství československého státu k nejvyššímu obecnému prospěchu“.
V čele akademie stála vědecká rada, volící ze svého středu na 3 roky prezidenta a generálního tajemníka. Jejím druhým vedoucím orgánem byl sbor odborných znalců dále dělený na odbory, z jejichž zástupců byl složen ústřední výbor (výkonný orgán přijímající podněty docházející zvenčí a postupující je vědecké radě, zprostředkující styky a vzájemnou součinnost odborů, vyřizující věci přikázané mu vědeckou radou, sestavující rozpočet apod.). Těžiště práce MAP leželo v odborech zřizujících k řešení konkrétních úkolů komise a ústavy: již ve 20. letech Psychotechnický ústav, Ústav pro stavbu měst, Ústav pro hospodářské styky emigrační a kolonisační, Ústav pro technické hospodářství průmyslové, Československý svaz pro výzkum a zkoušení technicky důležitých látek a konstrukcí, Ústav pro použitou ornitologii v Brně, později další, některé ústavy po čase osamostatněny, jiné zanikly nebo zrušeny.
Charakteristika obsahu Fond je neúplný především díky několikerému stěhování instituce; zařazeny jsou v něm i dochované dokumenty jednotlivých ústavů MAP. Přesto poskytuje dostatečné podklady pro studium organizace a činnosti akademie, jejích ústavů a komisí a je především důležitým zdrojem pro dějiny technických věd a zahraničních styků v meziválečném období.
Způsob zpracování (pomůcka) Inventární seznam (pro 417 kartonů), 2 nezpracovány.
Národohospodářský ústav při ČAVU [National Economics Institute affiliated to CASA]
Časový rozsah dokumentů 1905–1954
Rozsah a druh dokumentů 70 kartonů, 18 knih, 2 kartotéky, 3 desky
Časový rozsah existence původce 1906–1955
Vznik a zaměření Ústav vybudován za podpory Josefa Hlávky a Albína Bráfa a přičleněn k ČAVU, ke svému formálnímu zřizovateli; ustavující shromáždění se konalo v r. 1907. V činnosti byl důraz kladen na otázky praxe, aplikace teoretických poznatků, podpora pokroku soustředěním ekonomů působících v praxi i ve výzkumu, resp. ve výuce. V čele ústavu stál prezident, tvořící spolu s náměstkem a generálním jednatelem užší předsednictvo (presidium). Vedle toho existovaly tři odbory – 1. pro zemědělství a zemědělský průmysl, 2. pro všeobecný průmysl a hornictví a 3. pro obchod a bankovnictví.
Hlavním úkolem ústavu bylo udělování stipendií k získávání výrobních a organizačních zkušeností v zahraničních podnicích, vypisování veřejných soutěží na podporu vynálezů a poskytování podpor a půjček mladým podnikatelům při zakládání nebo zdokonalování podniků. Vedle toho ústav podával návrhy a dobrozdání v záležitostech týkajících se hospodářského prospěchu a rozvoje země, a to pro účely zákonodárné a veřejnosprávné, a návrhy na organizaci a zřizování odborných škol, důležitých pro technické a obchodní vzdělání. Finančně byl zabezpečen především výtěžkem ze základních darů a odkazů, podílem z výnosu z Hlávkova nadání a dary a výtěžky z fondů a nadací.
Charakteristika obsahu Spisový materiál dochován velmi torzovitě, chybí převážná část zápisů ze zasedání představenstva i odborů, pro činnost odboru pro obchod a bankovnictví žádné dokumenty. Nejúplněji zachovány členské spisy, shromažďující důležitý biografický materiál, a stipendijní agenda, dokumentující rozsah i výsledky zahraničních cest. Dokumenatce představuje cenný pramen pro hospodářské dějiny i dějiny techniky, dokládající snahy o podporu rozvoje podnikání.
Způsob zpracování (pomůcka) Inventární seznam.
Národopisná společnost československá (NSČ). Národopisná výstava českoslovanská (výbor pro uspořádání) [Czechoslovak Society of Ethnography. Czechoslavonic Ethnographic Exhibition Organization Committee]
Časový rozsah dokumentů 1891–1962
Rozsah a druh dokumentů 114 kartonů, 130 knih
Časový rozsah existence původce 1893–1962
Vznik a zaměření Společnost vznikla v souvislosti s přípravami na národopisnou výstavu; jejím úkolem mělo být „pěstovati, podporovati a organizovati studium lidu českoslovanského“ pomocí sbírek a úschovy národopisného materiálu, pořádáním přednášek, výstav a exkursí, podporou a rozvojem publikační činnosti a správou národopisného muzea. V čele společnosti byl výbor a dvanáctičlenná rada. Muzeum bylo později přičleněno k národopisnému oddělení Národního muzea a společnost se věnovala převážně publikační činnosti: vydávala periodikum Národopisný věstník českoslovanský a samostatně řadu rozsáhlejších národopisných prací. V jejím rámci byl prováděn rozsáhlý soupisový výzkum, dílčí výzkumy v oblastech ohrožených dolováním, přestavbou nebo výstavbou přehrad.
Charakteristika obsahu Dokumenty o přípravě Národopisné výstavy českoslovanské (původně samostatný fond Výboru pro uspořádání NVČ byl začleněn sem), k její realizaci a likvidaci, ke správě Národopisného muzea, publikační činnosti, protokoly o valných hromadách a schůzích volených orgánů a zprávy o činnosti.
Způsob zpracování (pomůcka) Přejímací seznam.
Orientální ústav [Oriental Institute]
Časový rozsah dokumentů 1920–1953
Rozsah a druh dokumentů 19 kartonů
Časový rozsah existence původce 1922–1952
Vznik a zaměření Ústav byl zřízen zákonem v r. 1922, jeho činnost ale byla zahájena až v roce 1928. Šlo o instituci s povahou vědecké společnosti, ale šíře byla založena pro pěstování a budování vědeckých a hospodářských styků s Orientem. V r. 1952 byl pak ústav začleněn do Československé akademie věd a přeměněn na čistě vědecké pracoviště. Členové ústavu byli děleni na čestné, řádné, činné a dopisující; ústav měl dva odbory: kulturní – pro věci vědecké a osvětové, hospodářský – pro věci průmyslové, výrobní, obchodní a dopravní. V jeho čele stál prezident, výkonnými orgány ústavu byly prezidium, výbor a kuratorium. Zvláštními složkami byla územní sdružení, pracující vždy se zřetelem k jedné zemi (např. Japonské, Indické nebo Čínské sdružení). Z vědecké práce je nejvýznamnější publikační činnost, reprezentovaná Archivem orientálním a Monografiemi Archivu orientálního, edicemi Orientální knihovna a Jazykové příručky a populárně vědeckým časopisem Nový Orient. Vedle toho byly také pořádány vědecké přednášky a jazykové kursy.
Charakteristika obsahu Dokumenty k organizaci, vývoji a činnosti ústavu, základní materiály k historii československé orientalistiky ve sledovaném období.
Způsob zpracování (pomůcka) Inventář.
Pražský lingvistický kroužek (PLK) [Prague Linguistic Circle]
Časový rozsah dokumentů 1928–1956
Rozsah a druh dokumentů 4 kartony, 7 knih
Časový rozsah existence původce 1926–1956
Vznik a zaměření Kroužek byl založen s účelem „pracovati na základě metody funkčně strukturální o pokroku linguistického bádání“. Stal se předním centrem jazykovědy v Čechách s rozsáhlými mezinárodními styky a světovým renomé; zlikvidován byl v r. 1956, obnoven v r. 1990.
Charakteristika obsahu Dochován neúplný soubor zápisů ze schůzí, korespondence, dokumenty o zahraničních stycích, publikační a přednáškové činnosti, materiály o konferencích, ediční a publikační činnosti, účetní písemnosti.
Způsob zpracování (pomůcka) Inventární seznam.
Přírodovědecký klub [Natural Sciences Club]
Časový rozsah dokumentů 1865–1939
Rozsah a druh dokumentů 17 kartonů
Časový rozsah existence původce 1869–1959
Vznik a zaměření Klub byl sdružením odborníků širšího okruhu přírodovědců pro „pěstování věd přírodních jazykem českým“. Před r. 1918 se skládal z členů čestných, zakládajících, přispívajících a činných; po vzniku Československa to byli členové čestní, dopisující, zakládající a činní (počet členů z původních asi 100 v prvním desetiletí existence stoupl na počátku 30. let 20. století asi na 600). Brzy byl klub rozdělen na sekce, po r. 1918 na odbory; některé byly pouze krátkodobé, z jiných se ale časem ustavily samostatné společnosti (např. z botanické sekce Česká botanická společnost). Základní složku činnosti klubu představovaly přednášky, doplňované často vycházkami a zájezdy do přírody, exkursemi do různých institucí i průmyslových závodů. Pro informaci členů i širší veřejnosti byly vydávány v letech 1873–1919 výroční zprávy a v letech 1912–1924 několik svazků Sborníku Klubu přírodovědného, obsahujících krátké odborné stati, případně i výroční zprávu. V klubu se periodicky objevovaly snahy o vydávání periodika, z finančních důvodů vždy jen na krátkou dobu (Knihovna Klubu přírodovědeckého, Archiv přírodovědecký, Věda přírodní). Vytvářeny však byly sbírky přírodnin, prodávané školám nebo jiným institucím i jednotlivcům jako zdroj financí pro jiné aktivity, ale zároveň tím zvyšována úroveň vyučování přírodopisu na školách.
Charakteristika obsahu Stanovy, výroční zprávy, jednatelské zprávy, zápisy ze schůzí, seznamy členů, korespondence se členy, katalogy knihovny, doklady o spolupráci s jinými institucemi, zlomky zápisů ze schůzí sekcí, účetní materiály.
Způsob zpracování (pomůcka) Inventář.
Slovanský ústav [Institute of Slavonic Studies]
Časový rozsah dokumentů 1919–1953
Rozsah a druh dokumentů 44 kartonů, 31 knih
Časový rozsah existence původce 1922–1952
Vznik a zaměření Ústav byl zřízen zákonem v r. 1922, činnost zahájena ale až v roce 1928. V r. 1953 byl pak převeden do vzniknuvší ČSAV. Úkolem ústavu mělo být poznávání slovanských národů a zemí a výchova odborných pracovníků, pěstování kulturních a hospodářských styků se slovanskými zeměmi i se zeměmi s nimi těsně souvisejícími (tj. Rumunskem, Maďarskem, Albánií a Řeckem). Typově představoval ústav vědeckou společnost (skládající se z členovů řádných, mimořádných, zahraničních a čestných), členěn byl na dva odbory – kulturní a národohospodářský. V jeho čele stál předseda, výkonnými orgány byly presidium, výbor, pléna obou odborů a valné shromáždění řádných členů. Dalšími organizačními složkami byly komise a Sbor pro výzkum Slovenska a Podkarpatské Rusi, pověřený vědeckým, kulturním i národohospodářským výzkumem těchto území. Těžištěm práce ústavu byla publikační činnost (Ročenka, Knihovna, Práce a Rukověti SÚ, několik dalších edičních řad, vědecký sborník Byzantinoslavica, časopis Slavia aj.), přednášky, udělování badatelských stipendií, stipendií ke studiu hospodářských poměrů slovanských zemí a také stipendií mladým hospodářským odborníkům ze slovanských zemí (hlavně z Jugoslávie a Bulharska) k poznání čs. hospodářství.
Charakteristika obsahu Materiály o organizaci ústavu, o jeho vědecké, publikační, osvětové, podpůrné a jiné činnosti, o zahraniční stycích, biografické údaje členů.
Způsob zpracování (pomůcka) Inventář.
Správa Domu vědeckých pracovníků v Bechyni [Administration of the Academic Workers House in Bechyně]
Časový rozsah dokumentů 1950–1953
Rozsah a druh dokumentů 3 kartony
Časový rozsah existence původce 1950–1953
Vznik a zaměření V r. 1950, při převzetí bechyňského zámku pro pracovní i rekreační potřeby vědeckých pracovníků, byl jmenován Československou národní radou badatelskou pro jeho řízení šestičlenný řídící sbor – Správa Domu vědeckých pracovníků v Bechyni (ze zástupců ČSNRB, ministerstva školství, věd a umění a z Ústředí vědeckých pracovníků). Administrativně byla správa přidružena k Ústředí vědeckých pracovníků při ČSNRB a zrušena v r.1953 při odevzdání bechyňského zámku Československé akademii věd.
Charakteristika obsahu Základní dohody a řády, písemnosti řídícího sboru, inventární soupisy zařízení zámku, doklady o jeho využívání k rekreačním a pracovním pobytům, o počátku organizované rekreační péče pro vědecké pracovníky, o dalším využití objektu apod.
Způsob zpracování (pomůcka) Inventář.
Státní archeologický ústav [State Institute of Archaeology]
Časový rozsah dokumentů 1903–1952
Rozsah a druh dokumentů 14 kartonů
Časový rozsah existence původce 1919–1952
Vznik a zaměření Ústav byl založen v r. 1919, činnost zahájena v r. 1920. V r. 1952 převeden do ČSAV. Jeho úkolem bylo provádět a organizovat výzkum archeologických památek a zabezpečovat jejich využití pro vědu a národní osvětu; ústav byl rovněž úředním poradcem ve věcech ochrany archeologických památek.
Charakteristika obsahu Materiály o organizaci a práci ústavu, zprávy o činnosti, dokumenty o výzkumu a ochraně památek, konferencích a zahraničních stycích, personální spisy.
Způsob zpracování (pomůcka) Inventář.
Státní historický ústav v Praze [State Historical Institute in Praha]
Časový rozsah dokumentů 1919–1953
Rozsah a druh dokumentů 15 kartonů, 22 knih
Časový rozsah existence původce 1920–1952
Vznik a zaměření Založen byl jako Čs. státní historický ústav vydavatelský (název ještě několikrát změněn), činnost byla zahájena v r. 1921. Organizačně a rozpočtem šlo o rezortní ústav pod ministerstvem školství a národní osvěty, resp. jeho pokračovateli. Po založení ČSAV byl s příslušnými změnami zařazen mezi její vědecké ústavy. Zpočátku byla hlavním úkolem ústavu edice listinných pramenů českých dějin z let 1346–1437, vydavatelský program později rozšířen o další edice a vybudována rozsáhlá sbírka reprodukcí a fotokopií archivního materiálu z domácích archivů, muzeí a knihoven i ze zahraničí. Kromě toho byly v ústavu uloženy i některé sbírky a pozůstalosti předních historiků. Po r. 1945 úkoly byly ústavu rozšířeny i na historicko-vlastivědnou práci, velká pozornost pak věnována novějším českým dějinám hospodářským a sociálním. Odborná činnost byla řízena zvláštní ústavní komisí, jmenovanou ministerstvem na pět let, jednatelem komise byl ředitel ústavu.
Charakteristika obsahu Dochovány dokumenty z přípravného období, návrhy na zřízení, stanovy, písemnosti z vedení ústavu, osobní spisy zaměstnanců a spolupracovníků ústavu, zprávy o výzkumech a ediční činnosti, dokumenty o spolupráci s archivy, muzei apod.
Způsob zpracování (pomůcka) Inventární seznam.
Státní hvězdárna [State Observatory]
Časový rozsah dokumentů 1775–1952
Rozsah a druh dokumentů 190 kartonů, 330 knih
Časový rozsah existence původce 1773–1950
Vznik a zaměření Počátky hvězdárny lze spatřovat již v klementinské jezuitské koleji v 1. polovině 18. století. Po zrušení jezuitského řádu byla hvězdárna zestátněna a užívány pro ni různé názvy, např. Observatorium Regium Pragense nebo Königliche Prager Sternwarte; ředitelům náležel titul Astronomus Regius. Po první světové válce byla hvězdárna označována jako Pražská a byla majetkem československého státu. Zákonem z r. 1920 byla ustanovena jako samostatný státní ústav, nesouvisející s universitou, pod názvem Státní hvězdárna ČSR. Tehdy byla také předána J. J. Fričem pracovníkům hvězdárny soukromá observatoř v Ondřejově, kde nadále prováděn vlastní výzkum, a v Praze vedena jen administrativa, knihovna, časová služba a meteorologická měření. V době německé okupace byla hvězdárna vystěhována z Klementina do nájemního domu v Budečské ulici na Vinohradech. Ondřejovská observatoř zabrána pro německou universitu, opět převzata Státní hvězdárnou po r. 1945. V r. 1950 byl vládním nařízením zřízen Ústřední ústav astronomický, kam byla Státní hvězdárna v Praze začleněna spolu s observatoří v Ondřejově a Státní observatoří na Skalnatém Plese. Při založení ČSAV jako složka Ústředního ústavu astronomického převedena pod její působnost.
Charakteristika obsahu Dokumentace o organizaci hvězdárny, jejích úkolech, stycích s domácími a zahraničními vědeckými institucemi i o popularizační činnosti; prvořadý význam pro dějiny astronomie a meteorologie v našich zemích. Doklady úřední povahy (založení, organizace, řízení a správní záležitosti), zprávy o činnosti a vědeckých stycích, vysoce oceňovaná dlouhodobá řada meteorologických pozorování, dosud užívaný srovnávací pramen pro současnou meteorologii.
Způsob zpracování (pomůcka) Publikovaný inventář (A. Šlechtová: Státní hvězdárna. Inventář archivního fondu. Praha, Ústřední archiv ČSAV 1981, 203 s.), dalších 18 kartonů magnetických měření nezpracováno.
Státní radiologický ústav ČSR – [State Radiological Institute of the CSR]
Časový rozsah dokumentů 1919–1960
Rozsah a druh dokumentů 11 kartonů
Časový rozsah existence původce 1919–1959
Vznik a zaměření Ústav byl zřízen 8. 8. 1919 pod ministerstvem veřejných prací a měl být hlavní československou autoritou pro fyzikální, chemické a biologické otázky radioaktivity a zabývat se měřením a odbornými posudky provozu státních zařízení v Jáchymově; členěn byl na vědecká oddělení – fyzikální, chemické a biologické. Působit začal reálně v roce 1923. V roce 1942 byl převeden pod ministerstvo vnitra (jako Radiologický ústav), po válce včleněn do časně pod ministerstvo zdravotnictví, roku 1959 byl reorganizován pod novým názvem Ústav pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů (pod ministerstvem chemického průmyslu, od r. 1966 pod Čs. komisí pro atomovou energii).
Charakteristika obsahu Písemná agenda ústavu z let 1919–1960, včetně korespondence a osobních materiálů zaměstnanců
Způsob zpracování (pomůcka) Neuspořádáno. Poznámka Další část fondu je uložena ve Státním ústředním archivu, fond Ministerstvo veřejných prací, Prezidium.
Státní ústav pro lidovou píseň [State Institute of Folk Song]
Časový rozsah dokumentů 1940–1959
Rozsah a druh dokumentů 27 kartonů
Časový rozsah existence původce 1919–1952
Vznik a zaměření Ústav byl založen v roce 1919 s úkolem sbírat a vydat lidové písně „národa československého“, případně jiných národů a etnik žijících na území ČSR. Po vzniku ČSAV byl do jejího rámce přejat jako Kabinet pro lidovou píseň, sloučený s Kabinetem pro národopis k 1. lednu 1954 do Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV.
Charakteristika obsahu Opisy sběrů ze 40. a 50. let 20. století.
Způsob zpracování (pomůcka) Inventář.
Sternwarte der Deutschen Universität in Prag [Observatory of the German University in Praha]
Časový rozsah dokumentů 1919–1941
Rozsah a druh dokumentů 6 kartonů
Časový rozsah existence původce 1919–1945
Vznik a zaměření Hvězdárna německé univerzity vznikla jako důsledek převzetí pražské hvězdárny státem r. 1918; r. 1937 název změněn na Astronomisches Institut der Deutschen Universität in Prag.
Charakteristika obsahu Písemnosti hospodářského a technického charakteru, materiály o spolupráci s jinými astronomickými pracovišti; dochován vzácný soubor vládních nařízení pro tzv. protektorát z let 1944–1945.
Způsob zpracování (pomůcka) Inventární seznam.
Sudetendeutsche Anstalt für Landes- und Volksforschung, Reichenberg [Sudeten German Institute for Research of Provincial and National Research, Reichenberg]
Časový rozsah dokumentů 16. století–1945
Rozsah a druh dokumentů 194 kartonů, 101 kartoték, 24 balíků, 23 knih
Časový rozsah existence původce 1925–1945
Vznik a zaměření Ústav existoval pod různými názvy: v letech 1925–1930 jako Anstalt für sudetendeutsche Heimatforschung, 1939–1945 Sudetendeutsche Anstalt für Landes- und Volksforschung. Zaměřen byl na sbírkovou činnost a na historické, archeologické a etnografické bádání v sudetské oblasti.
Charakteristika obsahu Úřední písemnosti ústavu, materiály tzv. Sudetoněmeckého archivu (Sudetendeutsches Archiv): sbírka dokumentů, rukopisů a opisů z 16.–20. století, se vztahem k oblastem osídleným Němci.
Způsob zpracování (pomůcka) Přejímací seznam.
Svatobor [Svatobor – Supportive association for Czech writers]
Časový rozsah dokumentů 1859–1970
Rozsah a druh dokumentů 131 kartonů, 57 knih, 6 kartoték, 3 role plánů a diplomů, 1 desky
Časový rozsah existence původce 1862–dosud
Vznik a zaměření Založen jako podpůrný český spolek pro pomoc spisovatelům (případně jejich rodinám), mj. finančními prostředky. Všechny funkce vykonávány až do 50. let 20. století, kdy po ztrátě finančních fondů musela být činnost omezena pouze na péči o památku zemřelých. V roce 1969 práce spolku ustala, aniž byl ale formálně zrušen, proto mohla být opět plynule navázána činnost po listopadu 1989.
Charakteristika obsahu Protokoly o schůzích ředitelství, výboru, valného shromáždění a odkazu Nadání Riegrova, matriky členů, stanovy spolku, dokumenty k fondům a nadacím, doklady o udílení podpor, cen, darů spisovatelům a vědcům, o péči o hroby a památníky (Slavín). Písemnosti spolku Svatobor často jedinečným dokumentem sociální situace českých spisovatelů a vědců, pramenem pro literární historiky a tvůrce biografií.
Způsob zpracování (pomůcka) Inventární seznam, katalog (počítačová databáze korespondence). Poznámka Podrobnější údaje o fondu viz Průvodce – Doplněk, s. 8–32.
Svaz okrašlovací v Praze [Prague Improvement Association]
Časový rozsah dokumentů 1897–1953
Rozsah a druh dokumentů 37 kartonů, 104 knih, 3 kartotéky, 3 desky, 2 pouzdra
Časový rozsah existence původce 1904–1951
Vznik a zaměření V názvu fondu je uvedena oficiálně používaná zkratka, plný název organizace na konci její existence zněl Svaz spolků pro okrašlování a ochranu domoviny v Praze; původně v roce vzniku Svaz českých spolků okrašlovacích v království českém, název v průběhu činnosti však byl ještě několikrát měněn. Svaz byl centrálním sdružením regionálních spolků se stejnou zájmovou náplní. V r. 1951 v důsledku zákona o dobrovolných organizacích a shromažďování byla činnost Svazu ukončena. Jeho úkolem bylo zabezpečovat organizaci a spolupráci jednotlivých spolků, působit k rozvoji okrašlování, zalesňování a zvelebování obcí a krajů, probouzet smysl pro přírodu a pro její ochranu, pečovat o památky přírodní, historické a umělecké a chránit je, starat se o přirozený vzhled vesnic a měst po architektonické stránce, chránit lidové umění, snažit se o zlepšení komunikací a dopravy, zdravotnictví a čistoty. Svaz pořádal sjezdy spolků, přednášky, výstavy, kurzy, soutěže; vydával časopisy Krása našeho domova a Okrašlovací rádce, různé brožury, pohlednice apod. V jeho čele byl starosta, ústřední výbor a dozorčí výbor.
Charakteristika obsahu Archiválie dokumentují jednak činnost Svazu (valné hromady, schůze předsednictva, oslavy 25 let a 40 let trvání Svazu, publikační činnost, ankety, soutěže, soupisové akce apod.), jednak činnost jednotlivých místních spolků (ochrana přírodních a uměleckých památek, okrašlování obcí apod.).
Způsob zpracování (pomůcka) Inventář.
Ústav pro jazyk český ČAVU [CASA Institute for Czech Language]
Časový rozsah dokumentů 1906–1955
Rozsah a druh dokumentů 8 kartonů, 7 knih
Časový rozsah existence původce 1911–1953
Vznik a zaměření Původně Kancelář Slovníku jazyka českého, od r. 1946 Ústav pro jazyk český. Náplní činnosti Kanceláře a ústavu byl výzkum českého jazyka (spisovného, obecného, nářečí), sestavování velkých slovníků.
Charakteristika obsahu Dokumenty o činnosti ústavu, zprávy lexikografické a dialektografické komise, dokumenty o spolupráci s jinými pracovišti, s tiskem a rozhlasem, přípravný materiál k vydání slovníků.
Způsob zpracování (pomůcka) Inventář. Poznámka Komplementární pramen ve fondu Česká akademie věd a umění.
Ústředí vědeckých pracovníků při ČSNRB [Centre for Scientific Workers at the Czechoslovak National Research Council]
Časový rozsah dokumentů 1940–1954
Rozsah a druh dokumentů 33 kartonů, 7 knih
Časový rozsah existence původce 1949–1953, resp. 1954
Vznik a zaměření Ústředí vzniklo po reorganizaci Syndikátu českých spisovatelů, kde byli v samostatné sekci sdruženi i vědečtí spisovatelé všech oborů. Protože pokračovatel Syndikátu Svaz československých spisovatelů byl určen pouze pro autory beletristické a dramatické a z vědeckých pouze pro literární vědce a kritiky, byl v ústředí vytvořen orgán pro autory ze všech ostatních vědeckých oborů jako autonomní složka ČSNRB, ale s omezenou působností. Počítalo se se samostatným Svazem československých vědeckých pracovníků, ale po vzniku ČSAV byla existence ústředí ukončena a záležitosti vědeckých pracovníků byly předány Revolučnímu odborovému hnutí. Činnost ústředí byla zaměřena především na sociální a pracovní problémy vědeckých pracovníků, na evidenci a registraci vědeckých spisovatelů, společností a spolků, dále na péči o zásobovací či bytové problémy, pomoc v oblasti lázeňské péče a rekreace.
Charakteristika obsahu Dokumentace činnosti, vzniku a likvidace (statut, protokoly schůzí řídícího komitétu, statut, zprávy o činnosti, statistické výkazy apod.), doklady o ochraně zájmů vědeckých spisovatelů i o snahách založit ústřední organizaci pro vědecké pracovníky; zvláště cenné osobní spisy členů.
Způsob zpracování (pomůcka) Inventář.
Ústřední ústav fyzikální [Central Physics Institute]
Časový rozsah dokumentů 1933–1954
Rozsah a druh dokumentů 23 kartonů, 8 knih
Časový rozsah existence původce 1934–1952
Vznik a zaměření Základy ústavu spočívají ve Fyzikálním výzkumu Škodových závodů. V r. 1950 bylo toto zařízeno rozšířeno a přejmenováno na Ústřední ústav fyzikální. Tento ústav byl 1. 1. 1953 převzat ČSAV pod názvem Ústav technické fyziky. Zabýval se základním výzkumem v oboru fyzikálních věd, zdokonalováním starých a hledání nových metod práce, jejich předáváním jiným pracovištím, pečoval o výchovu vědeckých pracovníků, pořádal přednášky, diskuse a semináře, vydával publikace prací z oboru a plnil úkoly z Ústředí vědeckého výzkumu jako nadřízené instituce. V čele ústavu stál ředitel, jmenovaný vládou, jeho pomocným orgánem byl poradní sbor (v gesci podněty pro činnost ústavu, posuzování návrhů pracovního plánu).
Charakteristika obsahu Fragmentárně uchovány dokumenty k dějinám fyziky od r. 1934 do r. 1954: písemnosti o organizačních změnách, zápisy z odborných porad, doklady o spolupráci s domácími i zahraničními institucemi; hlavní část fondu Zprávy Fyzikálního výzkumu a jiné výzkumné elaboráty.
Způsob zpracování (pomůcka) Inventář.