Česky
Slovanský a Etnologický ústav AV ČR vydaly společnou publikaci Slovanské bájesloví – Karel Jaromír Erben, která je výsledkem grantového projektu Slovanské bájesloví K. J. Erbena (č. 404/07/0646, GA ČR) řešeného v letech 2007–2009. Podnět k vydání Erbenových mytologických prací dala Věnceslava Bechyňová (1920–2000), která již na přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století připravovala edici jeho rukopisného mytologického slovníku.
Publikaci Slovanské bájesloví – Karel Jaromír Erben připravili Věnceslava Bechyňová, Marcel Černý, Petr Kaleta (edd.). Vydaly ji Etnologický ústav AV ČR, a Slovanský ústav AV ČR, v Praze v roce 2009.
Karel Jaromír Erben (1811–1870), občanským povoláním archivář a historik, se proslavil jako etnograf, sběratel ústní lidové slovesnosti a zejména jako český národní básník. Jeho balady a pohádky patří díky vytříbenému básnickému jazyku a nevšednímu uměleckému zpracování k vrcholným slovesným výkonům českého romantismu. Tvorbu básníka však vždy zásadním způsobem inspiroval a komplementárně vyvažoval pilný mytolog a znalec související dobové odborné literatury. Lze si jen těžko představit, že bez Erbenových mytologických studií by díla jako Kytice (1853), Prostonárodní české písně a říkadla (1864) nebo Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských (1869) měla takovou podobu, jakou jim autor nakonec vtiskl.
V minulosti se Erbenovu životu a dílu věnoval Antonín Grund (1904–1952), jenž mj. připravil k vydání první tři části pětisvazkové edice Dílo Karla Jaromíra Erbena (1938–1940), dále Jiří Horák (1884–1975) a Julius Heidenreich-Dolanský (1903–1975); ti vydali zbývající svazky.
Erbenovo mytologické dílo badatelé doposud komplexně nezpracovali a ani je souborně nevydali. Autoři nové edice Erbenovým Slovanským bájeslovím, které se kromě slovanského prostředí dotýká rovněž mytologie litevské a germánské, vědomě navazují na Grundovu předválečnou iniciativu.
Erbenovým textům v knize předcházejí tři úvodní studie: Věnceslavy Bechyňové – Slovanské bájesloví K. J. Erbena, Marcela Černého – Karel Jaromír Erben jako badatel v oblasti slovanského bájesloví (Několik poznámek k bezmála 140 let odpočívajícímu erbenovskému projektu) a Petra Kalety – Slovanské bájeslovné bádání od přelomu 19. a 20. století.
Erbenovo mytologické bádání spadá do doby, kdy v českém vědeckém prostředí převažovala důvěra v literární mystifikace (Rukopis královédvorský, Rukopis zelenohorský) a v padělané české glosy. Jeho nemalou pozornost vzbuzovaly zvláště vpisky týkající se mytických bytostí a božstev – v latinském slovníku Mater verborum –, které pokládal za významné prameny o životě starých Slovanů, tedy i jejich bájesloví a náboženství.
K. J. Erben vycházel ve svých mytologických statích především z díla německého romantického filologa a folkloristy Jakoba Grimma (1785–1863). Jeho přílišná a až nekritická důvěra v Grimmovy práce se ovšem negativně projevila zejména v jazykovědných, dnes již překonaných výkladech (zvláště etymologických), o něž se v mytologických úvahách opíral. Grimmova mytologická škola, k níž patřili např. Pavel Josef Šafařík (1795–1861), Erbenův současník a zároveň polemický protivník Ignác Jan Hanuš (1812–1869) nebo Primus Sobotka (1841–1925), dodávala mytickým představám folklorních textů platnost dokumentu odrážejícího světonázor našich pohanských předků. I přes tento nedostatek mají Erbenovy mytologické práce nepopiratelnou historickou hodnotu, neboť nezapřou svědomitého sběratele folkloristického materiálu, jenž si získal zásluhy jako významný český průkopník Grimmova směru ve srovnávacím pohádko-slovném studiu.
Vlastní edici tvoří poprvé souhrnně vycházející Erbenova bájeslovná a folkloristická hesla z Riegrova Slovníku naučného I–IX (1860–1872). V části Studie o slovanském bájesloví je otištěno pět autorových studií (Vídy čili sudice, 1847; Obětování zemi, 1848; Jména měsíců slovanská vůbec a česká zvláště, 1849; O dvojici a trojici v bájesloví slovanském, 1857; Báje slovanská o stvoření světa, 1866), které (kromě studie o slovanských jménech měsíců) publikoval již Antonín Grund ve 2. svazku Díla K. J. Erbena – Próza a divadlo (1939). Editoři tuto část a slovníková hesla nově upravili a okomentovali. Závěrečný oddíl Erbenova mytologického díla tvoří z rukopisu poprvé vydávaný Abecední slovník slovanského bájesloví, na němž K. J. Erben pracoval od poloviny šedesátých let 19. století až do své smrti. Rukopis slovníku byl doposud ve svém celku badatelům obtížně přístupný, protože byl v minulosti z neznámých důvodů rozdělen: jeho první část se nachází v Knihovně Národního muzea, část druhá je uložena v Literárním archivu Památníku národního písemnictví.
Česká bohemistika a slavistika splnila vydáním Slovanského bájesloví jeden z důležitých úkolů, který spočíval v souhrnném zpřístupňování Erbenova rozsáhlého díla. Kromě standardní výbavy vědecky komentovaných edic (anglické a ruské resumé, dva rozsáhlé rejstříky – vedle jmenného též ukazatel mytologických a náboženských pojmů) obsahuje publikace dvacet originálních barevných ilustrací pražské malířky Evy Kramarzové a dvacet dalších černobílých obrazových příloh.
Všechny do jednoho svazku poprvé seřazené Erbenovy mytologické texty (bájeslovná hesla, stati a slovník) ukazují část díla našeho národního klasika v doposud badatelsky spíše opomíjeném kontextu. Mohou se proto stát poměrně atraktivním studijním materiálem pro folkloristy, historiky literatury i široce orientované slavisty. Publikace ovšem směřuje také k laické veřejnosti, neboť může obohatit každého zájemce o Erbenovy méně známé výzkumy v oblasti slovanské mytologie, jež jsou bytostně spjaty s jeho básnickou i sběratelskou tvorbou.
HELENA ULBRECHTOVÁ,
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.