official magazine of CAS

 


EUSJA General Assembly

eusja.jpg EUSJA General Assembly
& EUSJA Study Trip

Prague, Czech Republic
March 14–17, 2013

Important links

International cooperation

 

ESO

EUSCEA

AlphaGalileo

WFSJ

 

 

Books

English books prepared for publication by Academy bulletin

 

Akademie věd České republiky / The Czech Academy of Sciences 2014 a 2015

rocenka_obalka_en.jpg
The Czech Academy of Sciences has issued a report accounting selected research results achieved by its scientific institutes in all research areas in 2014 and in early 2015.
Full version you can find here.

 

kniha
VILLA LANNA IN PRAGUE
The new english expanded edition 

 

kniha
SAYING IT ...ON PAPER


Archive

Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2012  > únor  > Popularizace

Nesmrtelná novinářská kachna

 V zahraničním tisku se před dvěma lety objevila líbivá zpráva o „zázračných účincích“ bakterie Bacillus F nalezené v mrazivém prostředí Sibiře. Česká média letos v lednu jásala: badatelé z Ruské akademie věd vpravili tuto bakterii do laboratorních myší a došli k překvapivým výsledkům – myši se staly odolnějšími a žijí dvojnásobně déle. Protože vědecký tým Anatolie Brushkové uvádí, že by bakterie mohla u lidí prodloužit život na 140 let, dostala v médiích označení „bacil nesmrtelnosti“.

Nakolik je zpráva přesná a lze již dnes veřejnosti slibovat, že lidem bakterie může prodloužit život?
Článek Found in nature’s freezer, the secret of living to 140 komentuje výsledky ruských vědců, kteří nalezli bakterii zmrzlou po staletí v Jakutsku. Z těchto bakterií (Bacillus F) získali extrakt a ten testovali nejprve na mouchách a pak na myších. Údajně již nyní dokázali dvojnásobně prodloužit věk myším a domnívají se, že by pomocí tohoto bacila mohli prodloužit věk lidský.
Na tom, že nalezli bakterii hluboko ve zmrzlé půdě, není nic zvláštního. V takových podmínkách je možno nalézt mnoho druhů bakterií, které tam přežívají. Existují sbírky psychrofilních bakterií, jež existovaly zamrzlé desetitisíce let a po vyzvednutí z takových míst byly „oživeny“. Znamená to však, že mají geneticky kódovaný rys dlouhověkosti, navíc přenosný na mouchy, myši a následně na člověka? Pro laické čtenáře je to svůdné. Odborníky však zprávy z tisku zatím k velkému optimizmu nesvádí. Počkejme si na další vývoj a na publikace výsledků v recenzovaných renomovaných časopisech, kde budou seriózně doloženy a možná i patentovány.

JAROSLAV SPÍŽEK a HaM

23_1.jpg

23_2.jpg 23_3.jpg

 

23_4.jpg 23_5.jpg

 

23_6.jpg 23_7.jpg
Ilustrace: Inka Delevová