Česky
Fyziologický ústav AV ČR zahájil provoz Laboratoře celotělové analýzy. Stalo se tak 7. února 2013 během 89. fyziologických dnů, odborného setkání badatelů i studentů fyziologie, jež se konalo pod záštitou předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše a pražského primátora Bohuslava Svobody. Součástí laboratoře je zařízení pro nepřímou kalorimetrii (měření energetických požadavků organismu) a duální systém pro počítačovou tomografii a pozitronovou emisní tomografii (μCT/PET ). Obě zařízení vědci využijí při studiu malých laboratorních zvířat, zejména myší a potkanů.
Všechna fota: Luděk Svoboda, Akademický bulletin
Laboratoř celotělové analýzy je jedním ze dvou pracovišť v Česku (druhé se nachází v Olomouci), jež používá přístroj speciálně určený pro studium malých experimentálních zvířat. Jeho rozlišení umožňuje zkoumat různé civilizační choroby u myší či potkanů, u nichž lze již několik desetiletí vytvářet pomocí genové manipulace modely onemocnění člověka. „Hlavní přístroj, který kombinuje počítačovou tomografii na bázi rentgenového záření a pozitronovou emisní tomografii, poslouží především ke studiu změn v anatomické stavbě a metabolismu orgánů a tkání na experimentálních zvířecích modelech lidských onemocnění, jako jsou metabolické poruchy, onemocnění nervového systému a nemoci kardiovaskulárního aparátu,“ vysvětlil vedoucí laboratoře Pavel Flachs, který rovněž uvedl, že se pří-stroj v současnosti uplatňuje při řešení tří projektů – kvantifikace rozložení tělesného tuku; biologie dopaminových receptorů ve spojitosti s obsedantně-kompulzivními poruchami; vizualizace experimentálně navozených lézí ve strukturách koncového mozku. Společně s unikátním přístrojem v ceně 11 milionů korun pořídil FGÚ anesteziologickou jednotku a systém pro monitorování životních funkcí – například dechu a tělesné teploty.
µμCT/PET systém Albira (na snímku vlevo) umožňuje v živém těle laboratorní myši či potkana zjistit, do jakých orgánů se navázaly určité látky vstupující do buněk nebo obsazující nějaké metabolické či nervové receptory. Do molekul takových látek (radiofarmak) se při syntéze vloží některé prvky – emitující pozitrony (18F, 11C, 13N, 15O, 68Ga, 44Sc). Při anihilaci pozitronů s elek-trony vzniká záření, které snímá kamera. Často se používá metyl-18F glukóza, jež spolu s „palivem“ glukózou vstupuje do buněk a zviditelňuje ty, jež pracují na plný výkon – například v aktivních oblastech mozku nebo v nádorech. Na snímku vpravo je μPET zobrazení zvýšené tvorby bílkovin ve Walkerově karcinomu na zadních končetinách potkana; zřetelně je vidět obrys nádoru a močového měchýře, kde se začíná značkující látka vylučovat.
Podle ředitelky FGÚ Lucie Kubínové nalezne přístroj využití i ve spolupráci s Ústavem jaderné fyziky AV ČR při testování nových radiofarmak pro klinickou praxi: „Pomocí nových léčiv lze neinvazivně zjistit, které orgány začínají metabolicky selhávat a jak se rozvíjejí příznaky celého komplexu poruch, např. život ohrožující metabolický syndrom.“
Provoz laboratoře je součástí projektu BIOMODELS – centrum pro produkci a funkční analýzu biomodelů civilizačních chorob (podporu získal v rámci OP Praha – Konkurenceschopnost).
LUDĚK SVOBODA