Rakouské lázeňské městečko rozložené v Gasteinském údolí lemovaném masivem Vysokých Taur hostilo počátkem října již posedmnácté European Health Forum Gastein (EHFG), letos s mottem „Volíme zdraví – takovou Evropu chceme“.
Všechna fota: Marina Hužvárová, Akademický bulletin
Evropského fóra k otázkám zdraví a zdravotní politiky se pravidelně účastní představitelé Evropské komise, pro niž je důležitým zdrojem informací a platformou pro tvorbu příslušných norem. Do letošního programu pro 600 účastníků z 50 zemí byla aktuálně zařazena problematika epidemie eboly v Africe i prevence proti jejímu šíření mimo černý kontinent.
Hojně diskutovanou byla rovněž ožehavá problematika masivní imigrace do Evropy, kdy nemá obrovské množství lidí, často bez jakýchkoli dokladů, prakticky žádný přístup ke zdravotní péči. Jedna z konferenčních sekcí byla věnována stárnutí obyvatelstva a s tím spojenými aspekty, sledovaná je rovněž problematika zdravých potravin nebo šířící se obezity (zhusta s kvalitou potravin související). Méně naléhavým, ovšem stále významnějším se na starém kontinentu stává rozrůstající se aktivistické hnutí pacientů, jež mělo rovněž svůj konferenční panel.
Jakkoli se experti shodují, že nejlepší univerzální obranou proti epidemiím jsou silné zdravotní systémy, v současnosti jako by se nacházely v jisté krizi; chyby, nesmysly a absurdity evropských systémů snad nejlépe vystihovaly karikatury vznikající v průběhu konferenčních jednání, které se posléze těšily velkému zájmu, když jimi pořadatelé průběžně zdobili stěny společných prostor. Mimochodem, na zoufale špatné informování o ebole upozorňovali afričtí vědečtí novináři už před několika měsíci. V globalizovaném světě se nám tak dostává prostřednictvím eboly varování, že se jakákoli epidemie může stát hybným momentem geopolitické krize se všemi dalšími následky, z nichž namátkou zmiňme třeba zhroucení vnitřního trhu nebo náhlý nedostatek pracovních sil (již nyní probleskují zprávy o zdražení kakaových bobů v souvislosti s ebolou). Pokud by měly státy zasažené krvácivou horečkou funkční zdravotnické a monitorovací systémy a zdravotní péče by se pro lidi nestávala pořád hůř dosažitelnou, epidemie by se nešířila tak dramaticky, jako jsme toho nyní svědky. Prezident EHFG prof. Helmut Brand i dr. Armin Fidler ze Světové banky vidí v této nemoci odraz dlouhotrvající a rostoucí nerovnosti. Jako příklad rychlého a efektivního zvládnutí virové infekce v dobře fungujícím systému zdravotní péče připomněli srovnatelnou horečku Marburg, která v roce 1967 vypukla v Německu a Jugoslávii. Jenže v dnešním globalizovaném světě už nezůstává žádná epidemie pouhou regionální záležitostí, a čím dříve pomohou jiné země při jejím zvládnutí, tím lépe ochrání i samy sebe. A k vlastní ochraně také napomůže, když se dostanou ke zdravotní péči a tedy i prevenci a případně monitoringu též lidé, kteří z jakéhokoli důvodu opustili své domovy a nyní se, často bez dokladů, pohybují po našem kontinentu.
Kresba: Floris Oudshoorn pro EHFG
Foto: Marina Hužvárová, Akademický bulletin
Kresba: Floris Oudshoorn pro EHFG
O příspěvek k epidemiologické situaci v souvislosti s ebolou jsme požádali prof. Ivo Hánu, který pracoval jako mikrobiolog, ale hlavně imunolog a epidemiolog v terénu, v laboratoři v základním výzkumu i jeho aplikaci a rovněž na klinickém oddělení, přičemž se této problematice dlouhá léta věnoval ve Světové zdravotnické organizaci.
MARINA HUŽVÁROVÁ