official magazine of CAS

 


EUSJA General Assembly

eusja.jpg EUSJA General Assembly
& EUSJA Study Trip

Prague, Czech Republic
March 14–17, 2013

Important links

International cooperation

 

ESO

EUSCEA

AlphaGalileo

WFSJ

 

 

Books

English books prepared for publication by Academy bulletin

 

Akademie věd České republiky / The Czech Academy of Sciences 2014 a 2015

rocenka_obalka_en.jpg
The Czech Academy of Sciences has issued a report accounting selected research results achieved by its scientific institutes in all research areas in 2014 and in early 2015.
Full version you can find here.

 

kniha
VILLA LANNA IN PRAGUE
The new english expanded edition 

 

kniha
SAYING IT ...ON PAPER


Archive

Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2014  > listopad  > Výročí

Kolářovské výročí s přispěním Akademie věd

Sté výročí narození českého básníka a výtvarníka Jiřího Koláře (1914–2002) se dočkalo důstojného připomenutí nejen v české metropoli, ale též v nedalekém Kladně, kde žil mezi lety 1925 až 1945. Právě v den vzpomínaného jubilea, 24. září 2014, se zde konalo několik kulturních akcí, na jejichž přípravě se podílela i Akademie věd ČR a zvláště Ústav pro českou literaturu AV ČR (ÚČL).

19_2.jpg
Všechna fota: Archiv ÚČL AV ČR
Pamětní desku odhalili (zleva) ředitel SVKKL Jiří Mika a primátor Kladna Dan Jiránek.

Nejoficiálnější ráz měla úvodní část kolářovského večera – odhalení pamětní desky na místě, kde J. Kolář prožil nejdelší část kladenského období (1930–1945). U domu s adresou Poštovní náměstí čp. 190, stojícím dnes na místě někdejšího bydliště J. Koláře a jeho rodičů, si kolem půl páté skupina zhruba 30 lidí vyslechla slova přítomných organizátorů slavnostního aktu. Nechyběli mezi nimi kladenský primátor Dan Jiránek, radní pro kulturu a památkovou péči Středočeského kraje Zdeněk Štefek nebo ředitel Středočeské vědecké knihovny v Kladně Ing. Jiří Mika. Posledně jmenovaný přihlížejícím stručně přiblížil kladenskou životní etapu J. Koláře, který zde chodil do školy, poté se vyučil truhlářem a pracoval v družstvu Včela; ve 30. letech se zapojil do kladenského společenského a kulturního dění, za války byl nasazen na stavbě železnice v nedalekých Srbech a po válce se odstěhoval do Prahy. Poté Ing. Mika s úsměvem okomentoval složitou kladenskou anabázi rodiny J. Koláře a z ní vyplývající nesnáze s volbou vhodného prostoru pro umístění pamětní desky: „Jako první žili v lokalitě, kterou zdejší znají jako Nové Kladno. Dnes už z původní zástavby v podstatě nic nezbylo. Poté bydleli krátce v Újezdu pod Kladnem, který ale už také neexistuje. Potom se přemístili do Tuchorazi, ovšem ani tam už jejich dům nestojí. Takže v podstatě jediné místo, kam jsme mohli pamětní desku umístit, je zde. Ovšem ani tento dům není původní.“

19_3.jpg
Výstava o Jiřím Kolářovi a Kladnu v Malé galerii Středočeské vědecké knihovny v Kladně

Přítomni byli rovněž pracovníci ÚČL AV ČR v čele s jeho ředitelem dr. Pavlem Janáčkem, který mj. upozornil na pozoruhodný fakt týkající se nepoměru Kolářem získaného vzdělání a jeho pozdějšího významu pro českou kulturu: „Scházíme se na místě, kde se odehrál zázrak, že člověk, který vyšel z deváté třídy a nikdy v životě se nenaučil pravopis, se právě zde začal stávat největším českým básníkem dvacátého století.“ Dr. Janáček zároveň pozval na přednášku literárního historika Mgr. Jakuba Říhy z ústavu, která se uskutečnila ve studovně nedaleké Středočeské vědecké knihovny, kam posléze vskutku většina shromážděných lidí zamířila. V prvním patře knihovny na ně čekala výstava Hráno na harfu komínů. Jiří Kolář a Kladno (1925–1945), která vznikla v rámci programu rozvoje regionální spolupráce krajů a ústavů AV ČR jako společný projekt ÚČL a Středočeské vědecké knihovny v Kladně. Komorní expozici pro Malou galerii Středočeské vědecké knihovny v Kladně připravili již výše jmenovaní Ing. Mika a Mgr. Říha s Markétou Jelenovou coby autorkou její grafické koncepce. Výstava trvající do 7. října 2014 a založená na původním výzkumu přinesla nové informace a dosud nezveřejněné materiály ze sbírek Literárního archivu PNP, Státního okresního archivu v Kladně a ve Strakonicích, Archivu bezpečnostních složek i sbírek soukromých.

19_6.jpg

Téhož dne byla textová část výstavy zveřejněna též v digitální podobě na webových stránkách ÚČL v rámci edice Literatura ke stažení (http://www.ucl.cas.cz/cs/publikace/literatura-ke-staeni) určené zájemcům o českou literaturu a obracející se zejména ke školám, knihovnám a muzeím. V tomto případě šlo o osm panelů tematizujících kladenskou etapu Kolářova života a tvorby. Expozice ve Středočeské vědecké knihovně v Kladně ovšem nabídla též vzácné artefakty, fotografie a dokumenty spjaté s kladenskými léty J. Koláře – kupříkladu výstřižky z dobového tisku (časopisu Svoboda aj.), snímky J. Koláře a jeho uměleckých přátel, rukopis Rudého havrana či výtisky prvních vydání jeho raných knih (například Křestný list, 1941; Limb a jiné básně, 1945).
Kolářovský večer poté završila přednáška Mgr. Říhy věnovaná kladenskému období J. Koláře, které předcházelo úvodní slovo Ing. Miky a dr. Janáčka – mj. poděkovali za podporu Akademie věd přítomné předsedkyni Komise pro Regionální spolupráci krajů a ústavů AV ČR dr. Taťáně Petrasové a také připomněli dřívější spolupráci ÚČL se Středočeskou vědeckou knihovnou v Kladně, konkrétně výstavu o nakladatelském Kladně z roku 2007, jejímž autorem byl rovněž přítomný dr. Aleš Zach.

19_4.jpg
Kolářovská přednáška literárního historika Jakuba Říhy z ÚČL AV ČR se konala ve studovně Středočeské vědecké knihovny a vyslechlo ji několik desítek posluchačů.

Těžiště přednášky Mgr. Říhy spočívalo v Kolářově dosud málo známém životním a tvůrčím období spadajícím do 30. let 20. století. Hlavní pozornost věnoval přednášející raným básnickým textům J. Koláře – strojopisu Rudý havran, rukopisnému cyklu Nový don Quijote a přípravám první knižní sbírky Křestný list. Neopomněl ovšem blíže představit vliv kladenského prostředí a zdejších Kolářových přátel, jmenovitě například Václava Pekárka, jeho tehdejšího mentora ve věcech básnických, vzpomenout na spisovatelovu ranou tvorbu a jeho vstup na českou literární scénu.

19_5.jpg

Kolářovské oslavy v Kladně nabídly bohatý a pestrý program, který odhalil méně známou kladenskou etapu jeho života i tvorby a zdůraznil – oproti většině dalších akcí konaných u příležitosti jubilea – Kolářovo literární dílo. Podnětný večer nadto korunoval příslib vzniku knižní publikace pojednávající právě
o J. Kolářovi a Kladnu, jejímiž autory by se měli stát Ing. Mika a Mgr. Říha a která by měla vyjít počátkem příštího roku.
 

PETR NAGY,
literární kritik a publicista