official magazine of CAS

 


EUSJA General Assembly

eusja.jpg EUSJA General Assembly
& EUSJA Study Trip

Prague, Czech Republic
March 14–17, 2013

Important links

International cooperation

 

ESO

EUSCEA

AlphaGalileo

WFSJ

 

 

Books

English books prepared for publication by Academy bulletin

 

Akademie věd České republiky / The Czech Academy of Sciences 2014 a 2015

rocenka_obalka_en.jpg
The Czech Academy of Sciences has issued a report accounting selected research results achieved by its scientific institutes in all research areas in 2014 and in early 2015.
Full version you can find here.

 

kniha
VILLA LANNA IN PRAGUE
The new english expanded edition 

 

kniha
SAYING IT ...ON PAPER


Archive

Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2015  > duben  > Z Bruselu

Životní prostředí a změna klimatu

Na podzim roku 2014 byly ve struktuře Evropského parlamentu (EP) schváleny tzv. Interparlamentní skupiny (EP Intergroups), které usnadňují debatu v oblastech, o nichž parlament rozhoduje. Jednou z nich je skupina pro změnu klimatu, biodiverzitu a udržitelný rozvoj, která je platformou pro diskusi k tématům souvisejícím s vlivem životního prostředí na společnost a naopak.

Skupina s pomocí odborníků usiluje, aby se rozhodnutí přijatá EP zakládala na expertním vědeckém základu. Jejím předsedou je český euro-poslanec Pavel Poc, který v EP působí již od roku 2009. V rozhovoru se vyjadřuje k prioritám, vlastní motivaci věnovat se životnímu prostředí či možnostem, jak věda a výzkum napomáhají politickému rozhodování.

16_1.jpg
Foto: Archiv Pavla Poce

Jaká jsou nejčastěji diskutovaná témata související se změnou klimatu, biodiverzitou a udržitelným rozvojem? V čem je EU z hlediska vlivu na životní prostředí „neudržitelná“?
Po ustavení intergroups se nacházíme na začátku; formulujeme program, scházejí se pracovní skupiny. Je zřejmé, že letos bude vzhledem ke konferenci o klimatu COP 21 v Paříži klíčovým tématem klimatická změna a její vliv na společnost (řešit se budou témata od biodiverzity až po energetiku). EU je jediný útvar na světě, který má k udržitelnosti alespoň nakročeno; jenže tu nejsme sami a musíme zbývající země, zejména velké „hráče“, přesvědčit, že je třeba se „vzpamatovat“. Také Čína a v menší míře i USA již reagují v některých aspektech pozitivně. Klimatická konference v Paříži je ovšem poslední nadějí; pokud nedojde k dohodě o opatřeních k možnému zmírnění klimatické změny, na další konferenci se budeme bavit už jen o adaptaci na ni.

Která témata zdůrazňujete a prosazujete? Diskutujete i s aktéry z České republiky?
Mnou navržená témata vycházejí z diskusí s českými odborníky. V tomto volebním období mi jde především o endokrinní disruptory. Na základě práce na tématu rakoviny tlustého střeva jsem dospěl k názoru, že právě zvyšující se expozice těmto látkám může být jednou z příčin epidemie rakoviny v Evropě. Je proto nutné nastavit regulaci nejen zjevných jedů a karcinogenů, ale i skrytých zabijáků. Bez toho nemá diskuse o bezpečnosti potravin smysl. Obdobně práce na legislativě týkající se invazních nepůvodních druhů mne přivedla k zájmu o epidemiologická rizika vyplývající z klimatických změn a následné změny v biogeografii vektorů patogenů. Sice jde o téma na rozhraní životního prostředí a bezpečnosti, ale neméně důležité.
České prostředí nasazuje EU často psí hlavu, místo aby přispělo ke společnému úspěchu. V EP jsou odborné znalosti výhodou, kterou se každý snaží co nejvíce uplatnit. V minulosti se mi podařilo například propojit kolegy z Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity v Brně s iniciativou Evropské komise Cancer Control Joint Action (CANCON), která bojuje za snížení výskytu rakoviny v EU. Úspěchem je také výstava k 20 letům školního jaderného reaktoru Vrabec, která se objevila v EP.

Jaké strategické oblasti výzkumu je z pohledu EP třeba rozvíjet v souvislosti s bojem proti změně klimatu, zachováním biodiverzity a podporou udržitelného rozvoje? Jak může akademická sféra přispět k přípravě strategií a politik na evropské úrovni?
Termín „boj proti změně klimatu“ nemám rád; jde o politické klišé a může způsobovat autocenzurní slepotu. Změna klimatu prostě existuje, děje se a akceleruje. Za strategické oblasti výzkumu pokládám ty, které umožní lidstvu adaptaci na změněné podmínky; nové zemědělství, nová energetika, vyšší bezpečnost infrastruktury, medicína – to vše rozhodne o naší další existenci.
V současnosti však bohužel někteří vědci dokážou v žoldu korporací předložit odborné studie, které dokazují nebo vyvracejí cokoli. A neexistuje nikdo, kdo by s tím bojoval. Akademická sféra by tedy měla především sjednotit svůj hlas a dát najevo, co je a co není věda. Bez pravdivých vstupních informací může být výsledek sebelepšího a sebečestnějšího rozhodovacího procesu nesprávný.
Když řekneme A, musíme dodat B, které je v tomto případě spjato s investicemi. Nesouhlasím s aktuálním stavem, kdy se má 2,7 miliardy eur přelévat z vědeckého programu Horizon2020 do Evropského fondu pro strategické investice (EFSI). Dávat přednost betonu před lidskými zdroji je nešťastné.

MICHAELA VLKOVÁ,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaVaI, Brusel,
Technologické centrum AV ČR