official magazine of CAS

 


EUSJA General Assembly

eusja.jpg EUSJA General Assembly
& EUSJA Study Trip

Prague, Czech Republic
March 14–17, 2013

Important links

International cooperation

 

ESO

EUSCEA

AlphaGalileo

WFSJ

 

 

Books

English books prepared for publication by Academy bulletin

 

Akademie věd České republiky / The Czech Academy of Sciences 2014 a 2015

rocenka_obalka_en.jpg
The Czech Academy of Sciences has issued a report accounting selected research results achieved by its scientific institutes in all research areas in 2014 and in early 2015.
Full version you can find here.

 

kniha
VILLA LANNA IN PRAGUE
The new english expanded edition 

 

kniha
SAYING IT ...ON PAPER


Archive

Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2016  > duben  > Obálka

Na téma klimatických změn

03_1.jpg
Fota: Viktor Černoch, Archiv KAV ČR

Spíše skeptické názory v souvislosti s pařížským klimatickým kongresem ze sklonku loňského roku zazněly 30. března 2016 v Poslanecké sněmovně na semináři Pařížská dohoda o klimatu 2015 a její dopady na ČR. Dohoda má velké cíle a v současnosti jde o konkrétní strategické a legislativní kroky. Seminář z cyklu Vědecké poznatky – základ pro lepší, konkurenceschopnou společnost zahájil předseda Poslanecké sněmovny PČR Jan Hamáček: „Je předčasné říci, co dohoda fakticky znamená, co v boji proti změnám klimatu přinese a zda konference skončila úspěchem, či nikoli. Její účinnost je totiž podmíněna ratifikací alespoň v 55 státech, které jsou odpovědné minimálně za 55 % světových ročních emisí skleníkových plynů. První tak učinilo Fidži a doufám, že se ostatní země připojí co nejdříve. Předpokládám, že i v Poslanecké sněmovně získá smlouva – i přes některé její nedostatky – podporu.“ Senátorka Jitka Seitlová vyzdvihla důraz dohody mj. na vývoj a inovace nových technologií, které povedou k nižším emisím. Upozornila také, že klimatické změny přispívají i k současným migračním tokům.

03_1.jpg

Podle moderátora semináře dr. Václava Cílka z Geologického ústavu AV ČR kvůli využívání Země a kořistné mentalitě působí dopady klimatické změny nejvíce na nejchudší země: „Migrace lidí z chudších oblastí na Západ tak v jistém smyslu vrací problémy zpět zemím, které je způsobily.“

Před jedním z možných důsledků klimatické změny, kolapsem atlantické cirkulace, který se však nepředpokládá do roku 2100, varoval dr. Radan Huth z Přírodovědecké fakulty UK. Připomněl rovněž, že zvýšení globální průměrné teploty již o 1 °C, což si člověk nijak neuvědomí, vede k výkyvům extrémů teplot. Důsledky změny klimatu ilustroval prof. Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (ÚVGZ), když konstatoval, že v USA snížilo loňské sucho produkci kukuřice o čtvrtinu, přestože je většina tamějších kukuřičných polí uměle zavlažována.

03_1.jpg

Možné cesty k nízkoemisní energetice nastínil dr. Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky AV ČR, který na příkladu Kanady (Ontaria), Francie, Švédska, Švýcarska a Slovenska na jedné straně a Německa s Dánskem na straně druhé demonstroval svou tezi, že pro Českou republiku je jedinou cestou k nízkoemisní energetice stavba nových bloků jaderných elektráren. Dr. Alexander Ač z ÚVGZ považuje za největší nedostatek pařížské dohody, že nejsou zpoplatněny emise CO2 – nemáme tedy globální ekonomický nástroj k vynucení splnění deklarovaných cílů. Závěrečná diskuze se dotkla i případných pozitivních dopadů na klimatické změny či energetické koncepce České republiky a padl též oprávněný názor, že problém klimatické změny je v zásadě socioekonomický: „Vidím rozpor ve snaze o pokračování růstu spotřeby a výroby, navíc za světového populačního růstu, a touhou mít čistou vodu, vzduch a stabilní klima. Pokud nedokážeme zavést neroustoucí sociofinanční systém, který neporoste, vše, co řešíme, jsou jen symptomy růstu. V takovém případě jsou veškeré snahy jen přesouváním stoliček na Titaniku,“ uvedl dr. Alexander Ač.

lsd