Podzimní mlhy v údolí pod hvězdárnou. Autor: V. Vojáček
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Žabotlamem a historickým autobusem na ondřejovskou hvězdárnu - 12. října 2019
V sobotu 12. října 2019 od 10 do 17 hodin se v Ladově kraji uskuteční Regionální den Pražské integrované dopravy. Centrem akce bude železniční stanice Strančice. Na benešovské trati jsou připraveny jízdy zvláštních vlaků - např. návrat legendárního panťáku. Na hvězdárnu do Ondřejova se pak dostanete historickým autobusem (zdarma), první odjíždí od železniční stanice Strančice v 10:00 (ale můžete si vybrat jiný typ autobusu v 10:30 :-)), poslední autobus z hvězdárny odjíždí v 16:22 a nebojte, pojedou dva najednou, aby odvezly všechny zájemce o vesmír.
Snímek týdne Evropské jižní observatoře - chobotnicová galaxie zkoumaná Pavlem Jáchymem
V hlubinách vesmíru se skrývají obrovské chobotnice ... nebo minimálně útvary, které se jim podobají. "Chobotnicovité" galaxie vznikají vytrháváním plynu z disku galaxie tím, že se galaxie pohybuje plynem v kupě galaxií. Na snímku je jedna z nejznámějších chobotnic, galaxie ESO 137-001. Výzkum této galaxie a jí podobných byl veden vědci z Astronomického ústavu Akademie věd ČR pod vedením Dr. Pavla Jáchyma z Oddělení galaxií a planetárních systémů.
Na čem pracujeme: Podrobná analýza erupce slunečního filamentu
Tým autorů vedený Jurajem Lörinčíkem z ASU zevrubně studoval velmi známou a fotogenickou erupci filamentu. Autoři se soustředili především na měřené rychlosti magnetických struktur během rekonexe magnetického pole a celkovou změnu charakteru trojrozměrného magnetického pole během erupce. Hned ve dvou recenzovaných článcích poukazují na nedostatečnost učebnicových vývojových modelů slunečních vzplanutí.
Na čem pracujeme: Rychlé rádiové záblesky malými dalekohledy
Jednou z velkých záhad současné astrofyziky jsou tzv. rychlé rádiové záblesky (Fast Radio Bursts – FRB). Martin Jelínek a Jan Štrobl z ASU společně se Sergejem Karpovem z Fyzikálního ústavu Akademie věd studovali po tři noci FRB 121102 a s pomocí relativně malého 50cm dalekohledu pátrali po možném optickém protějšku tohoto zábleskového zdroje.
Velmi dlouhý bolid z 13. září 2019 nad Německem a Polskem podrobně zachycený Českou částí Evropské bolidové sítě
Osmnáct hlášení nám přišlo do formuláře Oddělení meziplanetární hmoty http://www.asu.cas.cz/cz/verejnost-a-media/hlaseni-bolidu. Večer v pátek 13. září upoutal pozornost mnoha náhodných svědků pomalý a velmi dlouhý bolid, který byl vidět především ze severní části našeho území a to v místech, kde v tu dobu bylo aspoň částečně jasno. Za zaslaná pozorování děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tento úkaz způsobilo.
Žabotlamem a historickým autobusem na ondřejovskou hvězdárnu - 12. října 2019
V sobotu 12. října 2019 od 10 do 17 hodin se v Ladově kraji uskuteční Regionální den Pražské integrované dopravy. Centrem akce bude železniční stanice Strančice. Na benešovské trati jsou připraveny jízdy zvláštních vlaků - např. návrat legendárního panťáku. Na hvězdárnu do Ondřejova se pak dostanete historickým autobusem (zdarma), první odjíždí od železniční stanice Strančice v 10:00 (ale můžete si vybrat jiný typ autobusu v 10:30 :-)), poslední autobus z hvězdárny odjíždí v 16:22 a nebojte, pojedou dva najednou, aby odvezly všechny zájemce o vesmír.
Snímek týdne Evropské jižní observatoře - chobotnicová galaxie zkoumaná Pavlem Jáchymem
V hlubinách vesmíru se skrývají obrovské chobotnice ... nebo minimálně útvary, které se jim podobají. "Chobotnicovité" galaxie vznikají vytrháváním plynu z disku galaxie tím, že se galaxie pohybuje plynem v kupě galaxií. Na snímku je jedna z nejznámějších chobotnic, galaxie ESO 137-001. Výzkum této galaxie a jí podobných byl veden vědci z Astronomického ústavu Akademie věd ČR pod vedením Dr. Pavla Jáchyma z Oddělení galaxií a planetárních systémů.
Na čem pracujeme: Podrobná analýza erupce slunečního filamentu
Tým autorů vedený Jurajem Lörinčíkem z ASU zevrubně studoval velmi známou a fotogenickou erupci filamentu. Autoři se soustředili především na měřené rychlosti magnetických struktur během rekonexe magnetického pole a celkovou změnu charakteru trojrozměrného magnetického pole během erupce. Hned ve dvou recenzovaných článcích poukazují na nedostatečnost učebnicových vývojových modelů slunečních vzplanutí.
Na čem pracujeme: Rychlé rádiové záblesky malými dalekohledy
Jednou z velkých záhad současné astrofyziky jsou tzv. rychlé rádiové záblesky (Fast Radio Bursts – FRB). Martin Jelínek a Jan Štrobl z ASU společně se Sergejem Karpovem z Fyzikálního ústavu Akademie věd studovali po tři noci FRB 121102 a s pomocí relativně malého 50cm dalekohledu pátrali po možném optickém protějšku tohoto zábleskového zdroje.
Velmi dlouhý bolid z 13. září 2019 nad Německem a Polskem podrobně zachycený Českou částí Evropské bolidové sítě
Osmnáct hlášení nám přišlo do formuláře Oddělení meziplanetární hmoty http://www.asu.cas.cz/cz/verejnost-a-media/hlaseni-bolidu. Večer v pátek 13. září upoutal pozornost mnoha náhodných svědků pomalý a velmi dlouhý bolid, který byl vidět především ze severní části našeho území a to v místech, kde v tu dobu bylo aspoň částečně jasno. Za zaslaná pozorování děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tento úkaz způsobilo.
Zemřel Prof. Ing. Milan Burša, DrSc. - nekrolog Dr. Zdislava Šímy
Je mi smutno, že se naplnil život snad nejvýznačnějšího vědce oboru geodézie, který žil v Československu a následně v České republice. Prof. Ing. Milan Burša, DrSc, člen korespondent ČSAV, zemřel v ústraní ve věku devadesáti let v Dobrušce v sobotu 17. srpna 2019. Rozloučili jsme se s ním v pátek 23. srpna tamtéž. Zanechal po sobě dospělého syna a vnučku.
Přednáška Dr. Petra Kabátha 19. září od 17.00 v Planetáriu Praha
V sále Starvid pražského planetária přednese Dr. Petr Kabáth, vedoucí skupiny exoplanet Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, přednášku na téma Evropská jižní observatoř aneb jak funguje nejmodernější hvězdárna světa? Pro členy ČAS je vstup zdarma, pořádá Pražská pobočka České astronomické společnosti.
Na čem pracujeme: Dynamika slunečního větru v numerické simulaci
Vnitřní část Sluneční soustavy je vyplněna neustálým proudem částic pocházejících ze Slunce, tzv. slunečním větrem. Byť byly základy teorie slunečního větru položeny v šedesátých letech minulého století, dodnes je tento jev opředen mnoha tajemstvími. Omezená dostupnost pozorování neumožňuje v tuto chvíli plně vysvětlit komplexitu proudění plazmatu od Slunce, ke slovu tedy přicházejí numerické simulace. Petr Hellinger z ASU ve své práci představuje výsledky zaměřené na studium turbulence a nestabilit ve slunečním větru.
JAK VZNIKÁ NOVÁ OBSERVATOŘ NA NEJSUŠŠÍM MÍSTĚ NA ZEMI?
Instalace nového a rekonstrukce poničeného dalekohledu FRAM na Paranalu, v poušti Atacama v šesti větách a 2 minutách videa. „Od obhlídky míst na dalekohledy přes rozvoz materiálu, hledání vhodného místa, kopání děr pro zemní šrouby (protože to jinak nešlo), instalaci základní desky až po sestavení prvního domečku. Pokračovat budeme zapojením hydrauliky, elektřiny, sestavením dalekohledů a nahozením pozorovacího systému“, hlásí z místa Dr. Martin Jelínek.
Solarografie - fotografie nonstop. Výstava v Jihlavě s vernisáží 10. září
V úterý 10. 9. 2019 od 17 hodin se koná vernisáž výstavy Solarografie - fotografie nonstop autora Dr. Macieje Łukasze Zapióra ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR. Událost proběhne ve veřejném prostoru v Galerii Nonstrop v ulici Malá Lazebnická v Jihlavě. Výstava potrvá do konce října.
V sobotu 7. září 2019 od 14 do 21 hodin proběhnou v Ondřejově na náměstí Ondřejovské slavnosti. Podílíme se tímto programem (a srdečně vás zveme):
Pozorování dalekohledem (za jasného počasí Slunce, jinak pozemských objektů).
Přednášky (v budově Základní školy bratří Fričů):
15:00 O naší nejbližší a zároveň nejdůležitější hvězdě - Slunci (Dr. Pavel Kotrč, Sluneční oddělení Astronomického ústavu AV ČR)
17:30 Jak se hledá druhá Země z Ondřejova (Dr. Petr Kabáth, Stelární oddělení Astronomického ústavu AV ČR)
Žabotlamem a historickým autobusem na ondřejovskou hvězdárnu - 12. října 2019
V sobotu 12. října 2019 od 10 do 17 hodin se v Ladově kraji uskuteční Regionální den Pražské integrované dopravy. Centrem akce bude železniční stanice Strančice. Na benešovské trati jsou připraveny jízdy zvláštních vlaků - např. návrat legendárního panťáku. Na hvězdárnu do Ondřejova se pak dostanete historickým autobusem (zdarma), první odjíždí od železniční stanice Strančice v 10:00 (ale můžete si vybrat jiný typ autobusu v 10:30 :-)), poslední autobus z hvězdárny odjíždí v 16:22 a nebojte, pojedou dva najednou, aby odvezly všechny zájemce o vesmír.
Snímek týdne Evropské jižní observatoře - chobotnicová galaxie zkoumaná Pavlem Jáchymem
V hlubinách vesmíru se skrývají obrovské chobotnice ... nebo minimálně útvary, které se jim podobají. "Chobotnicovité" galaxie vznikají vytrháváním plynu z disku galaxie tím, že se galaxie pohybuje plynem v kupě galaxií. Na snímku je jedna z nejznámějších chobotnic, galaxie ESO 137-001. Výzkum této galaxie a jí podobných byl veden vědci z Astronomického ústavu Akademie věd ČR pod vedením Dr. Pavla Jáchyma z Oddělení galaxií a planetárních systémů.
Na čem pracujeme: Podrobná analýza erupce slunečního filamentu
Tým autorů vedený Jurajem Lörinčíkem z ASU zevrubně studoval velmi známou a fotogenickou erupci filamentu. Autoři se soustředili především na měřené rychlosti magnetických struktur během rekonexe magnetického pole a celkovou změnu charakteru trojrozměrného magnetického pole během erupce. Hned ve dvou recenzovaných článcích poukazují na nedostatečnost učebnicových vývojových modelů slunečních vzplanutí.
Na čem pracujeme: Rychlé rádiové záblesky malými dalekohledy
Jednou z velkých záhad současné astrofyziky jsou tzv. rychlé rádiové záblesky (Fast Radio Bursts – FRB). Martin Jelínek a Jan Štrobl z ASU společně se Sergejem Karpovem z Fyzikálního ústavu Akademie věd studovali po tři noci FRB 121102 a s pomocí relativně malého 50cm dalekohledu pátrali po možném optickém protějšku tohoto zábleskového zdroje.
Velmi dlouhý bolid z 13. září 2019 nad Německem a Polskem podrobně zachycený Českou částí Evropské bolidové sítě
Osmnáct hlášení nám přišlo do formuláře Oddělení meziplanetární hmoty http://www.asu.cas.cz/cz/verejnost-a-media/hlaseni-bolidu. Večer v pátek 13. září upoutal pozornost mnoha náhodných svědků pomalý a velmi dlouhý bolid, který byl vidět především ze severní části našeho území a to v místech, kde v tu dobu bylo aspoň částečně jasno. Za zaslaná pozorování děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tento úkaz způsobilo.
