V roce 2015 připravila Akademie věd ČR tzv. Strategii AV21, jejímž základem je soubor koordinovaných výzkumných programů využívající mezioborových a meziinstitucionálních synergií s cílem identifikovat problémy a výzvy dnešní doby a koordinovat výzkumné úsilí pracovišť Akademie věd směrem k jejich řešení. Kabinet pro klasická studia realizoval a realizuje v rámci Strategie AV21 řadu aktivit.

Antická mytologie v moderní české kultuře (Odd. antické kultury a její recepce)

Výsledkem tohoto projektu v rámci výzkumného programu „Evropa a stát: mezi barbarstvím a civilizací“ bude kolektivní monografie, jež bude sledovat projevy vztahování se k antice v českém veřejném diskurzu od 2. pol. 19. stol. do současnosti, jejichž společným jmenovatelem jsou mýty starověkých Řeků a Římanů. Dalším spojovacím článkem studií je metoda – antiku a její obraz budou autoři studií pojímat jako kulturní konstrukt. Mýtus byl vybrán proto, že se jedná o odkaz antické civilizace, který je i dnes stále živý. Obsahem publikace budou studie, které problematiku zkoumají z různých úhlů pohledu, což umožňuje mezioborové zaměření členů Oddělení antické kultury a její recepce KKS. Studie budou věnovány proměnám antických mýtů v české kultuře v celé řadě oblastí: v literatuře pro děti, odborné literatuře, výtvarném umění, na divadelních jevištích apod. Editoři: Jakub Čechvala, Eliška Poláčková. Autorský kolektiv: J. Bažant, D. Čadková, J. Čechvala, J. Kepartová, E. Poláčková, M. C. Putna, A. Sarkissian.

Digitální kartotéka Slovníku středověké latiny v českých zemích (řešitel Pavel Nývlt)

Odd. středolatinské lexikografie se zapojilo do výzkumného programu „Paměť v digitálním věku“ projektem „Digitální kartotéka Slovníku středověké latiny v českých zemích“. Cílem je usnadnit širší odborné veřejnosti přístup ke kartotéce, která slouží jako základ prací na Slovníku středověké latiny. Kartotéka vzniká od 30. let minulého století, obsahuje zhruba osm set tisíc excerpt a podává ucelený obraz o šíři a různorodosti vyjadřovacích prostředků latinského písemnictví českého středověku. Po přípravných pracích probíhajících v letech 2015–2016 byla vytvořena a zpřístupněna elektronická databáze obsahující značnou část kartotéky (písmena A-Ci, Pi-Z). Vstup  do databáze zde.

Katalogizace Digitálního obrazového archivu Kabinetu pro klasická studia FLÚ AV ČR (řešitel Josef Förster)

Digitální obrazový archiv KKS se specializuje na bezkontaktní formu digitalizace památek kulturního dědictví Českých zemí, zvl. písemných historických pramenů do r. 1800. Za 20 let existence archiv vytvořil rozsáhlejší obrazový fond (stovky GB, přes 500 položek) zahrnující digitální fotografie výtvarných děl, rukopisů a starých tisků (např. Evangeliář Zábrdovický, Kodex Franus, Komenského mapy Moravy, výzdoba Znojemské rotundy, letohrádku Hvězda, Pašijový cyklus Kaple sv. Václava Svatovítské katedrály aj.). Cílem projektu Odd. novolatinských studií, podpořeného v rámci programu „Paměť v digitálním věku“, je vytvoření elektronické databáze, jež bude obsahovat výše zmíněné materiály, a její zpřístupnění na webových stránkách Kabinetu pro klasická studia. Výsledná databáze je prozatím přístupná zde.

Korespondence Mikuláše Adaukta Voigta s Gelasiem Dobnerem (řešitel Josef Förster)

Cílem projektu Odd. novolatinských studií, podpořeného v rámci programu „Paměť v digitálním věku“, je vydat formou kritické edice s překladem a úvodní studií rukopisný soubor korespondence (Národní archiv Praha) dvou klíčových osobností naší osvícenské vědy a rané fáze národního obrození. Z obsahového hlediska pokrývá patnáctileté období, jež je zásadní pro vědecký a buditelský rozvoj Voigtovy osobnosti. Pramen je důležitým svědectvím utváření národního vědomí a rozvoje vědeckého života u nás v poslední třetině 18. stol. Na pozadí individuálních osudů v něm rezonují zásadní události vědeckého života u nás (dobové vědecké spory), otázky a problémy celospolečenského charakteru (josefínské reformy, rušení klášterů), proměny estetických norem, ale i okamžiky všednodenní, jež jsou součástí každé soukromé korespondence a dokreslují osobnostní profil obou korespondentů. Výsledkem projektu bude tištěná publikace a digitální kopie rukopisu přístupná na webu pracoviště.

Perseus a Medusa – antická tradice v evropské kultuře (řešitel Jan Bažant)

V rámci výzkumného programu „Evropa a stát: mezi barbarstvím a civilizací“ vznikla rozsáhlá odborná monografie Perseus & Medusa. Zobrazení mýtu od počátku do dneška, jež v roce 2017 vyšla v nakladatelství Academia. České obrazy, reliéfy a sochy inspirované antickými mýty jsou dnes pro většinu Čechů nesrozumitelné. Cílem této knihy je, aby znovu promluvily. Čtenář se seznámí s vývojem gramatiky a slovníku těchto zobrazení od antiky až po současnost. Publikace není určena pouze odborníkům, její text je v podstatě komentářem k autentickým pramenům – textům a především k pěti stům typickým zobrazením Perseova mýtu. Nejstarší zobrazené památky jsou z 2. tisíciletí př. Kr., nejmladší z roku 2013; pocházejí nejen z celé Evropy, ale i z Předního východu a Severní Ameriky. Mezi vybranými obrazy a sochami jsou i všechna zobrazení, která vznikla v českých zemích. Proč právě mýtus o Perseovi? Od svého vzniku byl spjat s viděním a zobrazováním, na němž je naše dnešní kultura postavena.