Alena Fialová ve své knize Poučeni z krizového vývoje. Poválečná česká společnost v reflexi normalizační tvorby odpovídá především na otázku, čím se zabývá normalizační angažovaná próza zachycující období 1945–1968, která vycházela vstříc dobovým ideologickým požadavkům a pokoušela se vytvořit obraz dějin v takové podobě, jež měla potvrdit legitimitu komunistického režimu v období sedmdesátých a osmdesátých let. Přináší rovněž obecnější úvahy na téma dějin a národní paměti v souvislostech umělecké literatury a propagandy, filmu a televize a normalizační literární kritiky – vše v souvislosti s analyzovanými prozaickými díly. Jádrem práce je tematický rozbor próz z jednotlivých úseků zmíněného období a dále typologie postav a způsobu, jakým byly v tomto období reflektovány společenské vrstvy a třídy: dělníci, rolníci, buržoazie, inteligence a umělci.