Archiv zpráv
10 roků Jizerské oblasti tmavé oblohy
4. listopadu to bude přesně 10 roků od založení Jizerské oblasti tmavé oblohy, tehdy v chatě Pyramida na Jizerce. Česko - polská Jizerská oblast tmavé oblohy se stala první takovou oblastí v Evropě a první přeshraniční na světě. K tomuto výročí se bude konat tisková konference na Krajském úřadě Libereckého kraje v Liberci za účasti hejtmana Libereckého kraje pana Martina Půty a náměstka ministra životního prostředí pana Vladislava Smrže, který má za vládu v gesci problematiku světelného znečištění.
Mimořádné prohlídky pro veřejnost 28. října 2019
O státním svátku v pondělí 28. října poskytneme přídavek prohlídek pro veřejnost. Bude se jednat o poslední prohlídky v tomto roce. Začátky v 10, ve 13 a v 16 hodin. Vstupné standardní. 28. říjen je pro hvězdárnu významným dnem, protože při desátém výročí vzniku samostatného Československa se Josef Jan Frič rozhodl odevzdat svoji soukromou hvězdárnu státu.
Kirwitzerův den v Kadani 26. října
Zveme vás na Kirwitzerův den pořádaný v Kadani v sobotu 26. října 2019, tentokrát s ředitelem Astronomického ústavu AV ČR.
Výzkum exoplanet a první hnědý trpaslík z mise NASA TESS potvrzený z hvězdárny v Ondřejově
Je to hvězda nebo planeta, pokládají si otázku astronomové zkoumající nové objevy z vesmírné mise TESS. Pro systém TOI-503 není správná z odpovědí ani jedna. Hvězda TOI-503 je horká bílá hvězda a její souputník TOI-503b je tzv. hnědý trpaslík a první hnědý trpaslík objevený misí TESS a potvrzený ondřejovským týmem vedeným Petrem Kabáthem ve spolupráci s týmem z Harvardské univerzity a dalšími mezinárodními týmy.
Přednáška Pavla Suchana z Astronomického ústavu AV ČR "Tma jako ohrožený druh (aneb o světelném znečištění)"
V rámci Týdne vědy a techniky vás zveme na přednášku Pavla Suchana z Astronomického ústavu AV ČR "Tma jako ohrožený druh (aneb o světelném znečištění)" - v úterý 12. 11. 2019 od 18 hodin na Hvězdárně a planetáriu Oldřicha Kotíka ve Ždánicích, Lovecká 678.
Solar Orbiter má zelenou aneb rozlučka v Mnichově
Evropská kosmická agentura (ESA) uspořádala 18. října 2019 v testovacím středisku IABG v Ottobrun na kraji Mnichova "rozlučku" se sondou Solar Orbiter. Ta bude mít za úkol zkoumat Slunce zblízka a na třech ze šesti jejích vědeckých přístrojů se podílely české instituce včetně Astronomického ústavu AV ČR. Jedná se o velmi významnou účast na evropském kosmickém výzkumu ve spolupráci s ESA.
Už jste hlasovali? Do 3. listopadu máte možnost!
Smažený sýr a Okurkový salát přes výběrovou komisi (samozřejmě) neprošly. Stejně tak nebylo možné přijmout návrh na exoplanetu Cimrman, ale i mnoho dalších jmen, mnohdy velmi významných, která už "nesou" asteroidy. Vy teď můžete vybrat jednu z devíti dvojic a podílet se tak na výběru pojmenování dvou kosmických těles - exoplanety XO-5b a její mateřské hvězdy XO-5.
RNDr. Petra Suková, Ph.D. oceněna Akademií věd
V okolí velmi hmotných kompaktních objektů, jako jsou např. černé díry, je prostoročas natolik zakřiven, že k popisu dějů v takovém prostředí je nutné použít Einsteinovu obecnou teorii relativity. Právě zde se tedy nejvíce projevuje nelinearita Einsteinových rovnic, která vede k mnoha zajímavým a také podstatným efektům v chování hmoty. Za studium nelinearit, možného chaotického chování částic nebo vzniku rázových vln v akrečních tocích získala letos dr. Suková Cenu Akademie věd České republiky pro mladé vědecké pracovníky za vynikající výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
Co nás čeká na poli výzkumu exoplanet v příští dekádě?
Zveme vás na přednášku Dr. Petra Kabátha ve čtvrtek 17. října 2019 od 17 hodin do Malovaného sálu Muzea Vysočiny, Masarykovo nám. 55, Jihlava. První exoplaneta 51 Pegasi b byla objevena u hvězdy podobné Slunci v roce 1995. Dnes máme potvrzených skoro 4000 exoplanet. Za tento pokrok vděčíme novému přístrojovému vybavení a zpřesňování pozorovacích metod. Přednáška shrne úspěchy české astronomie na poli výzkumu exoplanet a představí budoucí směřování exoplanetárního výzkumu. Čeští vědci budou u hledání druhé Země.
Největší radioteleskop světa
Čínský radioteleskop FAST je se svým průměrem 500 metrů největší radioteleskop světa, radioteleskop v Arecibu má průměr "pouhých" 305 metrů. Více o něm ve Studiu 6 České televize vypráví vedoucí Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR a radioastronom Dr. Miroslav Bárta.
Nová Země na obzoru?
Přinášíme rozhovor o výzkumu extrasolárních planet s Dr. Petrem Kabáthem, vedoucím skupiny exoplanet Stelárního oddělení v časopise Áčko vydávaným Akademií věd.
Na čem pracujeme: ALMA odhaluje molekulární plyn v odtrženém ohonu medúzovité galaxie
Dynamika galaxií v nitru galaktických kup je v některých případech velmi komplikovaná. Astronomové s pomocí prvního českého pozorování interferometrem ALMA odhalili přítomnost molekulárního plynu v ohonu medúzovité galaxie ESO 137-001 a s využitím dalších dostupných pozorování diskutovali vznik tohoto plynu. Práce ukazuje, že vzájemné působení galaktického a mezigalaktického plynu může být velmi divoké.
Cena Zdeňka Kvíze pro Pavla Suchana
Česká astronomická společnost udělila Cenu Zdeňka Kvíze za rok 2018 Pavlu Suchanovi z Astronomického ústavu AV ČR, a to za mimořádný přínos v oblasti popularizace astronomie. Pavel Suchan má na našem ústavu na starosti publicitu a popularizaci, stará se např. o tento web a také o všechny akce ústavu pro veřejnost. Mnozí se s ním můžete potkávat právě na těchto akcích, ať už na hvězdárně v Ondřejově nebo na pražském pracovišti na Spořilově.
Rozhovor s Lenkou Kotkovou v časopise Akademie věd "Áčko"
Co má společného operní pěvkyně Soňa Červená a Lenka Kotková z Astronomického ústavu AV ČR? Kde berou planetky svá jména? Jakou roli sehrála Halleyova kometa v životě budoucí astronomky? Jaké to je pracovat u největšího českého dalekohledu nebo objevovat planetky? Více v časopise Akademie věd Áčko, od strany 36.
Podzimní seminář o meziplanetární hmotě 11. až 13. října 2019
Společnost pro meziplanetární hmotu ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR pořádají tradiční seminář, který se uskuteční od 11. do 13. října 2019 v Ondřejově na Astronomickém ústavu AV ČR. Seminář je určen členům Společnosti pro meziplanetární hmotu, pracovníkům Astronomického ústavu AV ČR a také zájemcům z řad astronomů amatérů a veřejnosti.
Žabotlamem a historickým autobusem na ondřejovskou hvězdárnu - 12. října 2019
V sobotu 12. října 2019 od 10 do 17 hodin se v Ladově kraji uskuteční Regionální den Pražské integrované dopravy. Centrem akce bude železniční stanice Strančice. Na benešovské trati jsou připraveny jízdy zvláštních vlaků - např. návrat legendárního panťáku. Na hvězdárnu do Ondřejova se pak dostanete historickým autobusem (zdarma), první odjíždí od železniční stanice Strančice v 10:00 (ale můžete si vybrat jiný typ autobusu v 10:30 :-)), poslední autobus z hvězdárny odjíždí v 16:22 a nebojte, pojedou dva najednou, aby odvezly všechny zájemce o vesmír.
Snímek týdne Evropské jižní observatoře - chobotnicová galaxie zkoumaná Pavlem Jáchymem
V hlubinách vesmíru se skrývají obrovské chobotnice ... nebo minimálně útvary, které se jim podobají. "Chobotnicovité" galaxie vznikají vytrháváním plynu z disku galaxie tím, že se galaxie pohybuje plynem v kupě galaxií. Na snímku je jedna z nejznámějších chobotnic, galaxie ESO 137-001. Výzkum této galaxie a jí podobných byl veden vědci z Astronomického ústavu Akademie věd ČR pod vedením Dr. Pavla Jáchyma z Oddělení galaxií a planetárních systémů.
Na čem pracujeme: Podrobná analýza erupce slunečního filamentu
Tým autorů vedený Jurajem Lörinčíkem z ASU zevrubně studoval velmi známou a fotogenickou erupci filamentu. Autoři se soustředili především na měřené rychlosti magnetických struktur během rekonexe magnetického pole a celkovou změnu charakteru trojrozměrného magnetického pole během erupce. Hned ve dvou recenzovaných článcích poukazují na nedostatečnost učebnicových vývojových modelů slunečních vzplanutí.
Na čem pracujeme: Rychlé rádiové záblesky malými dalekohledy
Jednou z velkých záhad současné astrofyziky jsou tzv. rychlé rádiové záblesky (Fast Radio Bursts – FRB). Martin Jelínek a Jan Štrobl z ASU společně se Sergejem Karpovem z Fyzikálního ústavu Akademie věd studovali po tři noci FRB 121102 a s pomocí relativně malého 50cm dalekohledu pátrali po možném optickém protějšku tohoto zábleskového zdroje.
Velmi dlouhý bolid z 13. září 2019 nad Německem a Polskem podrobně zachycený Českou částí Evropské bolidové sítě
Osmnáct hlášení nám přišlo do formuláře Oddělení meziplanetární hmoty http://www.asu.cas.cz/cz/verejnost-a-media/hlaseni-bolidu. Večer v pátek 13. září upoutal pozornost mnoha náhodných svědků pomalý a velmi dlouhý bolid, který byl vidět především ze severní části našeho území a to v místech, kde v tu dobu bylo aspoň částečně jasno. Za zaslaná pozorování děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tento úkaz způsobilo.