Z médií
Vydáno: 17. 10. 2019

Guasti: „Česká společnost stojí 30 let po sametové revoluci na rozcestí“

S blížícím se „sametovým“ výročím přichází nejen oslavy a vzpomínkové akce. O slovo se hlásí také bilancování a snaha shrnout, co se v uplynulých třiceti letech v české společnosti odehrálo, a lépe tomu porozumět. Stranou nyní nezůstává ani Akademie věd ČR, která vstupuje do tématu například v aktuálním čísle magazínu A / Věda a výzkum.

Zdroj: A / Věda a výzkum

Konkrétně článek Sametové otazníky se snaží nalézt odpovědi na otázky související s demokratickým přerodem: Co dnes víme o sametové revoluci? Nestvořili jsme mýtus? Co znamená 17. listopad pro generace narozené dávno po něm?

V obsáhlém textu nalezeneme vyjádření odborníků z řady jednotlivých ústavů, včetně politoložky Petry Guasti z oddělení Sociologie politiky Sociologického ústavu AV ČR. „Třicet let od sametové revoluce už se nebavíme o tom, jestli Česká republika demokracií je, nebo není, případně jestli je, nebo není demokracií transformující se. Nyní hovoříme o její kvalitě, případně míře demokratické konsolidace, kterou srovnáváme s jinými,“ nabízí Guasti svůj pohled na cestu, kterou česká společnost ušla za poslední tři dekády. V žebříčcích posttransformačních demokracií (index BTI) se přitom podle ní držíme na předních příčkách. Pokud dochází ke zhoršování v některé z hodnocených oblastí, v současnosti lze hovořit o změnách v mediální sféře, tedy o propojení politiků s médii, a nejasném přetváření stranického systému.

Guasti k těmto výsledkům dodává: „Pouze pokud mají občané objektivní informace, může docházet k demokratickému formování vůle.“ Pokud jde o zmíněný stranický systém, hovořit můžeme o posunu od srozumiteného pravo-levého rozdělení politických stran k situaci, kdy do politické soutěže vstupují méně jasně vyhraněná uskupení, která nechtějí dle slov svých představitelů nic mít s tradičními stranami. V souvislosti s tím Guasti zmiňuje termín „technokratický populismus“ vyjádřený heslem „budeme řídit stát jako firmu“, který má potenciál podkopat liberální demokracii (více o výzkumu eroze demokracie zde). Ostatně mohutné protesty, které proběhly díve v tomto roce, svědčí o určité míře občanské nespokojenosti, jež reaguje na současou politickou situaci. „Česká společnost stojí na rozcestí, na výběr má maďarskou či polskou neliberální cestu, nebo liberální demokracii, jaké dali přednost v letošních prezidentských volbách občané Slovenska,“ domnívá se Guasti.

Za přečtení však stojí celý článek. Naleznete ho online. Celé číslo je také k dispozici ve formátu PDF.