Nacházíte se

Aktuality

Nepromarněte jedinečnou šanci prozkoumat, co se děje za dveřmi Fyzikálního ústavu AV ČR (FZU) v Ládví, Střešovicích a Dolních Břežanech. Přijďte se ve dnech 12.–16. listopadu 2019 podívat na nejsilnější laser na světě, pozorujte s námi atomy nebo navštivte laboratoře, kde vědci zkouší tvarovou paměť slitin. To vše během Dnů otevřených dveří.

Transparentní keramika se v laserové technice využívá jako matrice aktivních laserových prostředí vysokovýkonových laserů, kde se začala prosazovat od začátku milénia. Díky svým jedinečným vlastnostem je atraktivní alternativou monokrystalů a skel, kdy nachází využití v široké škále oborů a aplikací zahrnujících optiku, vojenství, medicínu, detektory záření a další.

Kanadsko-americký fyzik a kosmolog James Peebles a švýcarští vědci Michel Mayor a Didier Queloz jsou novými nositeli Nobelovy ceny za fyziku. Královská švédská akademie věd ocenila jejich přínos k pochopení vývoje a struktury vesmíru od velkého třesku po dnešek a objev první exoplanety obíhající kolem hvězdy podobné Slunci. Výzkumu exoplanet se věnují i vědci v Akademii věd ČR.

Nebezpečné bojové chemické látky jako novičok nebo sarin by mohl několikanásobně účinněji rozložit nový nanokompozit. Na jeho vývoji se podíleli i vědci Akademie věd ČR, Štěpán Stehlík z Fyzikálního ústavu a Jiří Henych z Ústavu anorganické chemie, spolu s kolegy z dalších českých institucí i Uppsalské univerzity.

První podzimní měsíc byl na Fyzikálním ústavu AV ČR ve znamení akcí pro veřejnost, kterých proběhlo hned několik. Akce konající se každý rok, jako je Festival vědy a Noc vědců, byly letos doplněny zapojením Fyzikálního ústavu do sousedských slavností Zažít město jinak.

Dne 14. srpna 2019 byl slavnostně položen základní kámen budovy výzkumného centra FZU v oblasti fyziky pevných látek za přítomnosti významných osobností české vědy a politického života. V budovaném centru budou získávány nové poznatky, které nejen přispějí k pochopení podstaty dějů v moderních materiálech a nanostrukturách, ale budou také využitelné pro vývoj nových materiálů, součástek a aplikací. Dopady lze očekávat v mnoha oblastech techniky, energetiky a lékařství.

Vědci na celém světě zkoumají součástky stále menších, prakticky molekulárních rozměrů. Mezinárodní tým z Fyzikálního ústavu AV ČR a Tokijského technologického institutu nyní vyvinul novou metodu, která přispěje k miniaturizaci elektrických obvodů v elektronice. Svůj objev publikovali v prestižním vědeckém časopisu Chemical Science.

Přední světoví fyzici se mezi 15. a 20. červencem sešli na konferenci Frontiers of Quantum and Mesoscopic Thermodynamics pořádané Fyzikálním ústavem AV ČR. Mezi účastníky bylo i pět nositelů Nobelovy ceny – Theodor Hänsch, Gerard 't Hooft, Wolfgang Ketterle, William Phillips a Rainer Weiss. Tři z nich kromě odborných příspěvků přednesli popularizační, veřejnosti přístupné přednášky.

Čtyři výjimečné vědecké osobnosti byly oceněny čestnými medailemi Akademie věd. Vladimír Nekvasil z Fyzikálního ústavu AV ČR obdržel medaili „De scientia et humanitate optime meritis“, významné ocenění za vědecké zásluhy a šíření humanitních idejí. Nekvasil významně přispěl k poznání fyziky pevných látek a zasloužil se za koncepční a organizační budování vědy v českých zemích po sametové revoluci.

Zástupci 36 výzkumných institucí z 9 zemí podepsali k prvnímu červenci 2019 dohodu o vytvoření nové mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji zaměřené na vybudování nové širokoúhlé observatoře gama záření na jižní polokouli (observatoře SWGO). Zakládajícími zeměmi observatoře SWGO jsou Argentina, Brazílie, Česká republika, Itálie, Mexiko, Německo, Portugalsko, USA a Velká Británie.

Stránky