Nové knihy
Proměny venkovské architektury s důrazem na vývoj v 19. a 20. století – vybrané stavby
Publikace je věnována podobně jako předchozí svazek v této řadě (Proměny venkovské architektury s důrazem na vývoj v 19. a 20. století I.) historickému a stavebnímu vývoji venkovského stavitelství. Pozornost je tentokrát upřena na jednotlivé vybrané stavby, které se nacházejí na území celé České republiky. Jejich prostřednictvím se publikace snaží upozornit na současný stav venkovské architektury vzniklé převážně v 19. a 20. století a poodhalit její mnohdy skryté hodnoty. Kniha zároveň opět provází stejnojmennou výstavu. Ludmila Hůrková-Klára Mezihoráková (eds.) Texty: Ludmila Hůrková, Pavel Vlček, Tomáš Valeš, Marie Platovská, Markéta Svobodová, Klára Mezihoráková, Jan Uhlík, Zdeněk Poloprutský
Zámek Kačina
Drobná publikace kapesního formátu je určena především pro návštěvníky pozoruhodného klasicistního zámku Kačina na Kutnohorsku. Vychází z podrobného stavebně historického průzkumu Luboše Lancingera, seznamuje čtenáře s okolnostmi dlouho trvající stavby, na níž se účastnila celá řada významných architektů své doby, a to nejen těch, kteří působili v Čechách. Projekt lze zřejmě přisoudit Christianu Schurichtovi, Georgu Fischerovi a předně Johannu Philippu Joendlovi, který na stavbu bezprostředně dohlížel a přizpůsoboval dobovým trendům. Ke stavbě se vyjadřovali i vídeňští architekti Alois Pichl a Joseph Gerog Kornhäusel. Publikace je vybavena fotografiemi celé řady původních plánů, které se ke stavbě zachovaly, v závěru nechybí nezbytný soupis pramenů a literatury. Autor textu: Pavel Vlček
Epigraphica et Sepulcralia 8
Sborník jubilejního 15. mezinárodního zasedání k problematice sepulkrálních památek, které se konalo v Praze 19. – 21. října 2016. Tyto unikátní pravidelné konference, pořádané od roku 2000 Ústavem dějin umění AV ČR, jsou zaměřeny na sepulkrální památky jako hmotné artefakty sepulkrální kultury a umělecká díla v tradičním pojetí, s věcným či metodickým vztahem ke středoevropskému kontextu. Nevyhýbají se ani tématům, které šířeji osvětlují kontext, ve kterém tyto památky vznikaly a funkčně se uplatňovaly. Důraz je kladen na interdisciplinární charakter zasedání. Vícejazyčná publikace obsahuje celkem 22 statí a 3 kratší zprávy, které pokrývají danou problematiku od středověku do 20. století. Nově byly zařazeny i příspěvky k památkám židovským a islámským. Jiří Roháček (ed.)
Svoboda + Palcr: Vidět sochy
Fotograf Jan Svoboda (1934–1990) vnímal sochy Zdeňka Palcra (1927–1996) jako autonomní výtvarný motiv. Fotografie těchto soch vznikaly v 60. – 80. letech 20. století primárně jako dokumentace sloužící sochaři, fotograf je však autorsky přetvořil v obrazy specifických výtvarných kvalit a nevšední obrazové hodnoty. Kniha těchto fotografií je zároveň katalogem stejnojmenné výstavy, která proběhla v roce 2019 v Galerii výtvarného umění v Chebu. Vedle početných reprodukcí zahrnuje čtyři odborné studie rozebírající samotné fotografie soch od Jana Svobody (studie Kataríny Mašterové) i vlastní dílo Zdeňka Palcra (studie Ivy Mladičové a esej Vladimíry Koubové-Eidernové), které je dnes téměř zapomenuté, přestože patří k nejkvalitnějším výtvarným dílům druhé poloviny 20. století. Knihu doplňuje popis přátelství i výtvarného a myšlenkového souznění obou autorů (text Jaromíra Zeminy), jejich stručné životopisy a výběrová bibliografie. Kniha zahrnuje unikátní a nově zpřístupněný obrazový materiál. Katarína Mašterová (ed.)
Jdi na venkov! Výtvarné umění a lidová kultura v českých zemích 1800–1960
Venkov, lidové tradice a výtvarná kultura venkovského lidu jsou v různých formách součástí našeho života. Kniha představuje a interpretuje zdroje a podoby zájmu o venkovské prostředí od počátku 19. století do šedesátých let 20. století. Věnuje se objevování venkova a jeho obyvatel kolem roku 1800 v souvislosti s kultem přírody a zkoumání „přirozených“ počátků společnosti, moderních národů a jejich kultury i charakteru. Zaměřuje pozornost na lidovou kulturu jako zdroj národního umění, mytizaci venkova jako exotického prostředí nebo na lidové umění inspirující kubismus a historické avantgardy. Závěr knihy se zabývá politizací folkloru v 50. letech 20. století i jeho obsahovým vyčerpáním. Kniha pojímá vedle architektury, obrazů, soch, kreseb, grafik a fotografií českých, ale i zahraničních umělců i vybraná filmová díla. Tomáš Winter, Pavla Machalíková (eds.)
Veřejný prostor v ohrožení?
Městský veřejný prostor - jeho podoba, funkce, nové funkce i možná ohrožení – je dnes tématem živých diskuzí jak odborné, tak široké veřejnosti. Je také tématem velmi komplexním, neboť městský veřejný prostor má vždy nějaký fyzický tvar, je naplněn aktivitami, mezilidskými kontakty a vztahy, nese kulturní významy. Architektonicko-urbanistické, sociální a kulturní prvky se zde vzájemně propojují a podmiňují. I proto je vhodné v teoretických analýzách přistupovat k tomuto tématu z perspektivy různých vědeckých disciplín, jak se o to pokouší právě tato kolektivní publikace. Zastoupeny jsou v ní výklady sociologické, filosofické, právní a uměleckohistorické, analýz z pohledu teorie urbanismu i památkové péče, ale všímá si i živého umění v městském prostoru. Petr Kratochvíl (ed.)