Hacknutá čeština aneb učitelé usedli zpět do školních lavic

16. 10. 2019

Získat nové poznatky a neotřelé nápady, které půjde uplatnit při výuce českého jazyka a literatury. S takovými cíli se učitelé zúčastnili tradiční Školy českého jazyka a literatury pro pedagogy, kterou Akademie věd ČR ve dnech 14.–16. října 2019 uspořádala pod hlavičkou projektu Otevřená věda.

Zájem o kurz, ve kterém učitelé opět usednou do lavic, roste rok od roku nejen mezi účastníky, ale také mezi lektory z Akademie věd ČR. A jak potvrzuje členka Akademické rady AV ČR Markéta Pravdová z pořadatelského Ústavu pro jazyk český AV ČR, která v roce 2012 stála u zrodu projektu, také jednotlivá témata školy se každým rokem rozšiřují a obměňují. Ať už jde o témata pravopisná, gramatická, stylistická a lexikální přes otázky, které se týkají verše, současné poezie a prózy nebo teorie vyprávění.

Mimo tradiční témata a jazykovědné oblasti se odborníci z Akademie věd ČR snaží zprostředkovat pedagogům i jiná, mnohdy neotřelá témata: „Tentokrát jsme připravili například diskusi nad knihou Hacknutá čeština, která představuje jakýsi neortodoxní slovník současné češtiny,“ vysvětluje Markéta Pravdová.

Seminář v sídle spolupořádajícího Ústavu pro českou literaturu AV ČR na pražské Florenci se mezi učiteli setkal s velkou odezvou. Patřil totiž neformální debatě nad úspěšnou knihou Hacknutá čeština novináře a copywritera Martina Kavky. Ke spolupráci na její přípravě si přizval lexikografa Michala Škrabala, který se postaral o to, aby slovník splňoval formální náležitosti.

Publikace, kterou vydalo v roce 2018 nakladatelství Jan Melvil Publishing, vznikla jako výběr nejlepších slovníkových hesel z webového portálu Čeština 2.0. Ten existuje od roku 2009 a ukazuje, že naše mateřština má šmrnc, vtip a jen tak nezanikne. Zahrnuje přitom nejen úplně nová slova, ale i slangové, regionální či jinak zajímavé výrazy z různých zákoutí češtiny. Navíc, na obsahu portálu Čeština 2.0 se může podílet každý, kdo chce přispět „svým“ slovem – stačí jen svůj návrh zadat do systému a nechat jej schválit.

„Gottika“ nebo „pologottka“
„Celé to vlastně začalo před deseti lety v tramvaji, když jsem zaslechl slovo sračkogán, což je označení pro člověka, který mluví doslova jako žumpa. Poznamenal jsem si to do notýsku. Postupně přibývala další slova, až vše vyústilo v Češtinu 2.0,“ vysvětluje Martin Kavka okolnosti vzniku oblíbených webových stránek.

Ze záplavy výrazů (v současnosti jich v online slovníku naleznete 15 tisíc) vybrali autoři 3000 nejlepších hesel. Knižní „best of“ s jazykovou kreativitou i vtipem popisuje všechny oblasti společenského života od politiky přes sportovní události až po každodenní život – a to včetně těch nejaktuálnějších.

V posledních dnech se tak například ve slovníku nově objevily výrazy související s nedávným úmrtím Karla Gotta. Tak třeba výraz „gottika“ označuje období, ve kterém zpíval Karel Gott („Rokům, kdy zpíval a zlaté slavíky sbíral Karel Gott, se jednou bude říkat gottika.”). „Pologottka“ zase označuje umírněnou fanynku českého zpěváka („Představ si to! Jiřina nepřijela položit svíčku na Bertramku, ona je jenom taková pologottka.”).

Slovníkovou část doplňuje povídání Martina Kavky s devíti osobnostmi, pro něž je současná čeština jejich pracovním nástrojem – mj. s lingvistkou Michaelou Liškovou z Ústavu pro jazyk český AV ČR, která setkání s učiteli moderovala. Během diskuse vyzdvihla fenomén občanské vědy (civic science), kdy se lidé mohou určitým způsobem podílet na jazykovědném výzkumu: „V tomto případě se díky knize daří rozšiřovat povědomí o lexikografii mezi běžnými uživateli, a v důsledku toho ukazovat, jak konkrétně vypadá spolupráce s akademickou sférou,“ uzavírá Michaela Lišková.

Dalším krokem v životě Češtiny 2.0, kterou jistě i učitelé využijí při interakci se svými žáky, jsou tříminutové šoty na TV Seznam. Každý týden si tak lze zábavné novotvary procvičit neboli „prošustit“.

Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR