Badatelské zaměření

Česká a německojazyčná literatura 18.–19. století; dějiny české a německojazyčné literárněvědné bohemistiky a germanistiky; literární lexikografie.

Studium a stáže

1990–1996 FF UK, obor Bohemistika; 1996–2004 FF UK, obor Česká literatura, externí doktorand; 1995–1996 Otto-Friedrich Universität Bamberg, SRN (půlroční studijní pobyt); 1998 Ljubljana, Slovinsko (Letní škola slovinského jazyka, literatury a kultury); 1998 Universität Bern, Švýcarsko (tříměsíční studijní pobyt); 2010–2011 Eberhard-Karls Universität Tübingen, SRN (stipendium Nadace Alexandera von Humboldt). 

Zaměstnání

1994–2001 HAWLE Armatury s. r. o., lektor německého jazyka; 1997–1998 studijní pobyt a interní aspirantura; 1998–2002 odborný pracovník Oddělení dějin české literatury a lexikografie v ÚČL AV ČR; 2003 mladší vědecký pracovník Oddělení dějin literatury tamtéž; 2004 Ph.D. (Stýkání nebo potýkání? Několik kapitol z dějin česko-německo-rakouských literárních vztahů od Bílé hory do napoleonských válek); březen–duben 2004, zastupující univerzitní asistent na Institut für Slawistik, Universität Wien; 2004–2009 postdoktorand Oddělení dějin literatury ÚČL AV ČR; 2005–2008 Ústav germánských studií FF UK; od 2008 Ústav českých dějin FF UK; od 2009 vědecký pracovník Oddělení dějin literatury, resp. Oddělení pro výzkum literatury 19. století v ÚČL AV ČR; 2013 Čestná cena Česko-německého porozumění udělovaná Spolkem Adalberta Stiftera Mnichov, Unií pro dobré sousedství česky a německy hovořících zemí Praha, Nadací Brücke/Most, Drážďany, Collegiem Bohemicem, Ústí n. L., Pražským literárním domem německojazyčných autorů a Mezinárodním kulturním spolkem pro arte vivendi, Berlín; od května 2015 člen vědeckého týmu Centra Kurta Krolopa pro německou literaturu v Čechách / Kurt Krolop Forschungsstelle für deutsch-böhmische Literatur (http://krolop.ff.cuni.cz/cs).

Akademické funkce

Člen redakční rady časopisů Česká literatura, Listy filologické a Střed-Centre; spolueditor řady Intellektuelles Prag im 19. und 20. Jahrhundert Wien – Köln – Weimar: Böhlau (http://www.boehlau-verlag.com/Intellektuelles_Prag_im_19_und_20_Jahrhundert.htm); člen vědecké rady Collegia Bohemica Ústí nad Labem; člen Česko-německé komise historiků.

Výběrová bibliografie

Monografie:

• Stýkání nebo potýkání? Několik kapitol k dějinám česko-německo-rakouských literárních vztahů v českých zemích mezi Bílou horou a napoleonskými válkami. Praha: Triáda, 2012.

Studie:

• „Ludwig August Frankl als tschechischer Dichter?“ In: Louise Hecht (vyd.): Ludwig August Frankl (1810-1894) : eine jüdische Biographie zwischen Okzident und Orient. Köln – Weimar – Wien : Böhlau 2016, s. 89–120.
• „Von Karl Agnel Schneider zu Karel Sudimír Šnajdr. Ein böhmischer Dichter zwischen zwei Sprach(Welten)“. In: Gertraud Marinelli-König – Philipp Hofeneder (vyd.), „Neue Bienen fremder Literaturen“. Der literarische Transfer zwischen den slawischen Kulturen und dem deutschsprachigen Raum im Zeitalter der Weltliteratur (1770–1850). Wiesbaden: Harrasowitz Verlag 2016, s. 53–64.
• „Der andere Kisch. Der Literaturhistoriker und –kritiker Paul Kisch (1883–1944)“. Brücken. Germanistisches Jahrbuch Tschechien – Slowakei, Neue Folge 23/1–2, 2015, s. 79–100.
• „Theodor Körner in Böhmen“ . Brücken. Neue Folge : Germanistisches Jahrbuch Tschechien – Slowakei, Bd. 22/1–2, 2014, s. 103–128.
• „Korespondence českých hudebníků s básníkem, překladatelem, novinářem a diplomatem Camillem Hoffmannem“. In: J. Bajgarová – A. Wehrmeyer (vyd.): Mosty a propasti. Česko-německé hudební vztahy v meziválečném Československu – Zwischen Brücken und Gräben. Deutsch-tschechische Musikbeziehungen in der ČSR der Zwischenkriegszeit. Praha: Etnologický ústav AV ČR, 2014, s. 223–234 (německá verze pod názvem „Die Korrespondenz tschechischer Musiker mit dem Dichter, Übersetzer, Journalisten und Diplomaten Camill Hoffmann“ tamtéž, s. 249–263).
• „Georg Kremnitz a jeho monografie o intertextové vícejazyčnosti“. Česká literatura 62, 2014, s. 801–806.
• „Knihovna Jana Nerudy jako jeden ze zdrojů jeho beletristické a novinářské aktivity“. Sborník Národního muzea v Praze. Řada C – Literární historie, 59, 2014, č. 3–4, s. 15–24.
• „F. Mauthner: Der letzte Deutsche von Blatna (1886/87). Literární obraz krize politického liberalismu v Čechách“. In: E. Kubů – J. Šouša – A. Zářický (vyd.): Český a německý sedlák v zrcadle krásné literatury 1848–1948. Praha: Dokořán, 2014, s. 219–241.
• „Selbstübersetzung als Ausdruck der literarischen Zweisprachigkeit in den böhmischen Ländern. Voraussetzung, Motive, Wirkung“. Zeitschrift für interkulturelle Germanistik 5, 2014, s. 103–116.
• „Anton Müller a jeho pražský svět“. In: J. Ludvová a kol. (vyd.): Fidlovačka aneb Cokoli chcete. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2014, s. 136–174.
• „Bilingualismus / Zweisprachigkeit als literarisches als literarisches Phänomenon in den böhmischen Ländern des ,langen‘ 19. Jahrhunderts“. Listy filologické 137, 2014, s. 97–107.
• „Böhmische und mährische Juden als Kulturvermittler zwischen Deutschen und Tschechen. Prolegomena zu einem vielseitigen Thema“. In: R. Bogner – M. Leber (vyd.): Neun plus eins Literarische Beziehungen zwischen Deutschland und seinen Nachbarn. Saarbrücken: Universaar Universitätsverlag, 2014, s. 75–95.
• „,Sprache als Waffe‘. Deutsch-tschechischer Sprachenwechsel im literarischen Leben in den böhmischen Ländern 1860–1890“. In: K.-H. Ehlers – M. Nekula – M. Niedhammer – H. Scheuringer (vyd.): Sprache, Gesellschaft und Nation in Ostmitteleuropa. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht, 2014, s. 185–200.
• „Obraz a vzpomínka. Několik poznámek k odsunu / transferu / vyhnání sudetských Němců v české a německojazyčné beletrii“. In: M. Poliaková – J. Raška – V. Smyčka (vyd.): Uzel na kapesníku. Vzpomínka a narativní konstrukce dějin. Praha: Filozofická fakulta, 2014, s. 130–152.
• „Johannes Urzidils Goethe in Böhmen im Kontext der tschechoslowakischen Goethefeiern 1932“. In: S. Höhne – K. Johann – M. Němec (vyd.): Johannes Urzidil (1896–1970): Ein „hinternationaler“ Schriftsteller zwischen Böhmen und New York. Köln – Wien – Weimar: Böhlau, 2013, s. 319–341.
• „August von Kotzebue ve Stavovském divadle“. In: J. Ludvová a kol. (vyd.): Pražský divadelní almanach. 230 let Stavovského divadla. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2013, s. 41–45.
• „V. B. Nebeský a rukopisná sbírka Knihovny Národního muzea“. In: Sborník Národního muzea v Praze. Řada C, sv. 57, 2012, č. 1/2, s. 16–19; s M. Vaculínovou.
• „Nad Kievalovou knihou Formování českého židovstva: poznámky literárněhistorické“. Česká literatura 60, 2012, č. 5, s. 772–778.
• „Devatenácté století Jiřího Kořalky“. In: A. Daňková – B. Kocman – V. Petrbok – J. Randák – J. Smrčka: Český historik Jiří Kořalka po dvaceti letech. Tisk k osmdesátým narozeninám (*7. 2. 1931). Pelhřimov – Tábor: Nová tiskárna Pelhřimov, 2011, s. 3–9; s J. Randákem.
• „O vlastencích a Landsmannech“. In: J. Förster – P. Kitzler – V. Petrbok – H. Svatošová (vyd.): Musarum Socius: jinak též Malý Slavnopis. Praha 2011, s. 127–144.
• „Die Wiener Feuilletons von V. B. Nebeský: ,Však ale má Vídeň jméno od Slovanů (Vindebona), a duch světodějin je přece spravedlivý‘“. In: S. M. Newerkla – H. Sodeyfi – J. V. Komárková (vyd.): Miscellanea vindobonensia bohemica. In Erinnerung an den 200. Todestag von Josef Valentin Zlobický. Wien: Holzhausen, 2012, s. 123–131.
• „Josef Wenzig und die (Selbst-)Wahrnehmung seiner politischen und literarischen Tätigkeit in den 60er Jahren des 19. Jahrhunderts“. In: P. Becher – S. Höhne – M. Nekula (vyd.): Kafka und Prag. Literatur-, kultur-, sozial- und sprachhistorische Kontexte. Köln – Wien – Weimar: Böhlau, 2012, s. 13–34.
• „Von der ,Beamtenfrage‘ bis zur ,Milderung der Schroffheit der nationalen Kämpfe‘. Voraussetzungen, Entwicklung und Wirkung von Franz Spinas Engagement in schulpolitischen Fragen vor dem Ersten Weltkrieg“. In: S. Höhne – L. Udolph (vyd.): Franz Spina (1868–1938). Ein Prager Slavist zwischen Universität und politischer Öffentlichkeit. Köln – Wien – Weimar: Böhlau, 2012, s. 97–125.
• „,Však my se sami dovedeme milovati‘: Znovu o česko-židovsko-německé ,revolučnosti‘ v letech 1843–1847“. Slovo a smysl 2011, č. 16, s. 95–105.
• „Lesk, bída i pád literární mnohojazyčnosti v českých zemích aneb případ Marjem (Marianny) Franklové“. Česká literatura 59, 2011, č. 6, s. 868–871.
• „David Kuh and Jan Neruda“. Judaica Bohemiae XLVI–2, 2011, s. 95–126.
• „,Z krvácejících rakví teče naše vůle‘. Sudetští Němci také jako muži října?“ In: Muži října 1918 – osudy aktérů vzniku Republiky československé. Střed-Centrum. Supplementum 2011, s. 169–182; s J. Randákem.
• „Čí byl Ferdinand Břetislav Mikovec? Češi a Němci o jeho skonu a pohřbu“. In: Jeden jazyk naše heslo buď VI: Češi, Židé, Němci. Plzeň – Radnice: Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje – Spolek divadelních ochotníků, 2010, s. 51–57.
• „Kdo byl F. B. Mikovec?“ In: František Břetislav Mikovec, Pražská Thálie kolem 1850. Praha: Divadelní ústav, 2010, s. 5–53 (rovněž spolupráce na bibliografii; dopl. vyd. německy „Der Dramatiker, Kulturhistoriker und Theaterkritiker Ferdinand Břetislav Mikovec / Ferdinand Mikowetz zwischen Deutschen und Tschechen“. Prager wirtschafts- und sozialhistorische Mitteilungen / Prague Economic and Social History Papers, vol. 14, 2011, s. 44–81). 

Edice:

• Arnošt Vilém Kraus (1859–1943) a počátky české germanobohemistiky. Praha: Academia 2016; s úvodní studií, komentářem a poznámkovým aparátem.
• Neviditelná loajalita? Rakušané, Němci, Češi v české kultuře 19. století. Praha: Academia 2016; s úvodním slovem; s Taťánou Petrasovou a Pavlou Machalíkovou.
• „Drahý konzule!“: z korespondence Arnošta Viléma Krause s Josefem Svatoplukem Macharem. In: Helena Kokešová (vyd.), Politici, umělci a vědci ve veřejném prostoru na přelomu 19. a 20. století. Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR 2015, s. 137–150.
• Ferdinand Břetislav Mikovec jako přispěvatel Die Grenzboten a Wiener Zeitung, Divadelní revue 26, 2015, č. 2, s. 78–88 (edice divadelních recenzí F. B. Mikovce s českým překladem a bibliografii jeho příspěvků v časopisech Grenzboten a Wiener Zeitung týkajících se literárně a divadelně činných osobností v českých zemí).
• „Ihr ganz ergebener Spina“. Stifter Jahrbuch 26, 2012, s. 145–188 (edice dopisů Franze Spiny O. Fischerovi, V. Flajšhansovi, V. Jirátovi, A. V. Krausovi, J. Masákovi, A. Novákovi, J. Schieszlovi, Z. V. Tobolkovi, Č. Zíbrtovi). 
• Musarum Socius: jinak též Malý Slavnopis. Martinu Svatošovi k 60. narozeninám. Praha:  Filosofický ústav AV ČR, Kabinet pro klasická studia, 2011; s J. Försterem, P. Kitzlerem a H. Svatošovou.
• Zločin a trest v české společnosti 19. století. Praha: Academia 2011; s L. Peisertovou a J. Randákem.
• „Neznámý ediční projekt ,pražské vlastenské společnosti‘ z roku 1786“. In: Pokušení Jaroslava Kolára: Sborník k osmdesátinám. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR – Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2009, s. 194–203.
• J. Urzidil: Goethe v Čechách. Praha: Pistorius a Olšanská, 2009; ediční příprava, anotovaný rejstřík; s V. Dudkovou, doslov.
• Cizí, jiné, exotické v české kultuře 19. století. Praha: Academia – Koniasch Latin Press, 2008; s K. Bláhovou.
• J. Mühlberger: Dějiny německé literatury v Čechách 1900–1939. Ústí nad Labem: Albis International, 2006; ediční příprava a bibliografie (autorská, překlady do češtiny), s V. Dudkovou a F. Knoppem.
• A. Wiedemann: Nadace Reinharda Heydricha 1942–1945 v Praze. Praha: Pražská edice, 2004.
• A. Stich: Jazykověda – věc veřejná; výběr, ediční příprava a doslov. Praha: NLN, 2004.
• Vzdělání a osvěta v české kultuře 19. století. Praha: ÚČL, 2004; s K. Bláhovou.
• P. Kneidl: Prager Jahre deutschsprachiger Schriftsteller. Praha: Pražská edice, 2003.
• Východočeská duchovní a slovesná kultura v 18. století. Boskovice: Albert, 1999; s R. Lungou a J. Tydlitátem.
• F. Palacký: Stručné dějiny Prahy / Skizze einer Geschichte von Prag. Praha: Pražská edice, 1998; s L. Ščerbaničovou.
• P. Kneidl: Pražská léta německých a rakouských spisovatelů. Praha: Pražská edice, 1997
• Východočeské Athény a Josef Liboslav Ziegler. Boskovice: Albert, 1997; s J. Tydlitátem.
• Varito a lyra. Básně a písně Karla Vinařického. Praha: Vida Vida, 1996; s P. Komersem.

Inventáře osobních fondů:

• Antonín Machát (1880–1967). Praha: LA PNP, 2008; s K. Bílkem a V. Rýdlovou.
• Theodor Tupetz (1852–1938). Praha: LA PNP, 2005; s L. Šolcovou a K. Bílkem.
• Josef František Kouble (1785–1824). Praha: LA PNP, 2005; s L. Šolcovou a K. Bílkem.
• Otto Kraft (1876–1951). Praha: LA PNP, 2004; s I. Pluhařovou a M. Šrůtovou.

Účast v týmových pracích:

• O. Mojžíšová – M. Pospíšil (vyd.): Bedřich Smetana, Korespondence. Correspondence I (1840–1862). Praha: KL,  Národní muzeum 2016.

• Literarischer Reiseführer Böhmisches Bäderdreieck: Karlsbad, Marienbad, Franzensbad. Potsdam: Deutsches Kulturforum Östliches Europa 2016; s Roswithou Schieb a Tanjou Krombach.
• Petr Čornej – Jan Hrdina (vyd.): Praha Husova a husitská 1415–2015: publikace k výstavě : Clam-Gallasův palác, 25. září 2015 – 24. ledna 2016. Praha: Archiv hlavního města Prahy, Scriptorium 2015.
• Josef Förster, Ondřej Podavka, Martin Svatoš (vyd.): Historia litteraria v českých zemích od 17. do počátku 19. století. Praha: Filosofia 2015.
• J. Ludvová a kol. (vyd.): Fidlovačka aneb Cokoli chcete. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2014.
• S. M. Newerkla – V. Petrbok – T. Vykypělová (vyd.):Maximilian Schimek. Vorläufer der wissenschaftlichen Slawistik: Leben, Werke, Institutionen. Wien: Holzhausen, 2014. 
• J. Ludvová a kol.:Pražský divadelní almanach. 230 let Stavovského divadla. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2013.
• J. Randák a kol.:Osobnosti českých dějin. Praha: Knižní klub, 2013.
• Německá činohra v českých zemích v 19. století – Osobnosti / Deutschsprachiges Schauspiel in den böhmischen Ländern im 19. Jahrhundert.Praha: Institut umění – Divadelní ústav (online:http://encyklopedie.idu.cz/cs/, resp.http://encyklopedie.idu.cz/de/).
• J. Randák a kol.: Osobnosti českých dějin. Praha: Knižní klub 2013.
• L. Merhaut (vyd.): Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 4, S–Ž. Dodatky k LČL 1–3, A–Ř. Praha: Academia, 2008.
• R. Riepertinger a kol.: Bayern – Böhmen: 1500 Jahre Nachbarschaft = Bavorsko – Čechy: 1500 let sousedství (katalog k Bavorské zemské výstavě 2007). Augsburg: Haus der Bayerischen Geschichte, 2007.
• A. Jakubcová a kol. (vyd.): Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století: osobnosti a díla. Praha: Academia a Divadelní ústav, 2007 (něm., opr. a dopl. verzeA. Jakubcová – M. J. Pernestorfer (vyd.):Theaterin Böhmen, Mähren und Schlesien. Von den Anfängen bis zum Ausgang des 18. Jahrhunderts. Wien: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, 2013).
• J. Ludvová a kol. (vyd.): Hudební divadlo v českých zemích: osobnosti 19. století. Praha: Academia a Divadelní ústav, 2006.
• J. Vintr – J. Pleskalová (vyd.): Vídeňský podíl na počátcích českého národního obrození = Wiener Anteil an den Anfängen der tschechischen nationalen Erneuerung : J. V. Zlobický (1734–1810) a současníci: život, dílo, korespondence = J. V. Zlobický (1734–1810) und Zeitgenossen: Leben, Werk, Korrespondenz. Praha: Academia, 2004.
• A. Stich – J. Linda – A. Fidlerová – M. Šulcková (vyd.): Repertorium rukopisů 17. a 18. století z muzejních sbírek v Čechách. A–J.Praha: Karolinum, 2003.
• Österreichisches Biographisches Lexikon. Wien: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, od 2001.
• V. Menclová (vyd.): Slovník českých spisovatelů. Praha: Libri, 2000, 2005.