Politické - Ostatní

Občané řadí politické strany zastoupené v Poslanecké sněmovně zleva doprava v pořadí KSČM, ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU, ODS, přičemž poslední tři subjekty leží v pravé polovině použité škály. Vzdálenosti mezi sousedícími subjekty řazenými do pravé poloviny spektra jsou menší než vzdálenost mezi KSČM a ČSSD nebo mezi ČSSD a KDU-ČSL. Pořadí sebezařazení příznivců jednotlivých stran zleva doprava odpovídá pořadí těchto stran, i když jejich pozice se od umístění stran poněkud liší.

V rámci metodologického experimentu bylo v červnovém výzkumu CVVM položeno několik otázek, vztahujících se k problematice politických systémů. Tisková informace analyzuje hodnocení politických uspořádání, kterými ČR v nedávné historii prošla i některých obecně pojmenovaných variant. Sledována byla i důležitost některých atributů politických systémů, jako například svoboda nebo rovnost.

Sledování postojů veřejnosti k některým obecně-politickým otázkám patří do běžné výbavy výzkumů veřejného mínění. Baterie dotazů, zařazená do červnového výzkumu CVVM, se zaměřila především na postoje k obecným otázkám ekonomickým, vybraným aspektům sociálního zabezpečení a osobní odpovědnosti a problematice svobody. Výsledky mimo jiné ukazují, že česká veřejnost výrazně tíhne jak k maximalizaci svobod, tak k představě státu, který svobody a práva svých občanů hájí v případě porušení, spíše nežli státu, který je preventivně omezuje.

V červnovém výzkumu CVVM se oslovení občané vyjadřovali k problematice žen v politice. Téměř 44 % z nich se domnívá, že politika by se proměnila k lepšímu, pokud by se do ní zapojilo více žen. Antifeminizační postoj k politice neboli názor, že politika by se proměnila v tomto případě k horšímu, zastává 5 % respondentů. 40 % dotázaných míní, že politika by se po větším zapojení žen nezměnila.

V červnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění AV ČR jsme se mimo jiné věnovali tématu žen v politice. Podle naprosté většiny českých občanů (84 %) je zapojení žen do veřejných funkcí pro společnost užitečné. Naopak za neužitečné jej označila pouze desetina respondentů. Necelá čtvrtina respondentů považuje zastoupení žen ve veřejném životě za dostatečné.

Obecná politická orientace obyvatel ČR je tématem, které CVVM soustavně sleduje dotazem: „V politice lidé někdy hovoří o pravici a levici. Kam byste se sám zařadil na této stupnici?“ Výsledky otázky vykazují poměrně běžné rozložení, kdy nepočetnější skupina lidí vyjadřuje průměrné hodnoty (22 %) a směrem k vyhraněným stanoviskům se jejich počet zmenšuje. Do obou extrémních kategorií se zařazuje dohromady jen 5 % ze všech respondentů.

Důvěryhodnost různých společenských institucí pro naši veřejnost sledujeme již dlouhodobě. Poslední šetření na dané téma provedlo CVVM v březnu.

Největší důvěru lidé vkládají do osob, které znají (88 % respondentů důvěřuje většině z nich), a v prezidenta (75 %). Jako důvěryhodná se jim zpravidla jeví armáda (61 %) a naše sdělovací prostředky, jmenovitě televize (64 %) a noviny (59 %).

Nejnaléhavějším problémem z pohledu české veřejnosti je v současné době nezaměstnanost, jejíž řešení za „velmi naléhavé“ označilo 84 % dotázaných a za „docela naléhavé“ ještě dalších 12 %. Za nezaměstnaností se letos do popředí dostaly problémy ve zdravotnictví, které předstihly dokonce i organizovaný zločin a korupci, jež v roce 2002 společně tvořily čelo pomyslného žebříčku.

V únorovém šetření se CVVM SoÚ AV ČR mimo jiné zaměřilo na názory občanů na působení Charty 77. Dotázaným byly stejně jako v roce 1993 položeny dvě uzavřené otázky. První mapovala obecné hodnocení činnosti Charty 77, druhá se zaměřila na názory na to, co bylo důvodem podepisování tohoto dokumentu.

28 % respondentů se domnívá, že Charta 77 připravovala zánik komunistického režimu, bezmála třetina (31 %) má za to, že svou činností nic neovlivnila, 3 % se domnívají, že ohrožovala ostatní občany a 38 % nedokáže činnost Charty 77 vůbec posoudit (není bez zajímavosti, že v roce 1993 šlo o 51 %).

Obecná politická orientace obyvatel ČR je tématem, které CVVM sleduje soustavně. Na levo-pravém politickém spektru jsou obyvatelé ČR rozloženi tak, jak to odpovídá rozložení většiny znaků v populaci: největší skupina lidí vykazuje průměrné hodnoty a směrem k okrajům se jejich počet poměrně plynule zmenšuje, přičemž za levicové se celkově označuje o něco méně respondentů, nežli za pravicové.