Mezinárodní vztahy

V dubnu 2018 bylo v pravidelném šetření CVVM Naše společnost zkoumáno téma postojů české veřejnosti k Evropské unii.

V rámci dubnového šetření pokládalo CVVM sadu otázek týkající se důvěry občanů mezinárodním organizacím a institucím Evropské unie. Konkrétně občané vyjadřovali míru své důvěry k Severoatlantické alianci (NATO), Organizaci spojených národů (OSN) a Evropské unii (EU). Z institucí Evropské unie pak hodnotili, nakolik důvěřují Evropské komisi, Evropskému parlamentu, předsedovi Evropské rady (tzv. evropskému prezidentovi) a vysoké představitelce EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku (tzv. ministryni zahraničí EU).

Do reprezentativního šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., byly v dubnu 2018 zařazeny otázky na téma evropské integrace. Konkrétně jsme zjišťovali názory na to, zda se v Evropské unii (EU) uplatňují hodnoty demokracie, rovnosti, spolupráce, tolerance, spravedlnosti a solidarity. Dále nás ve výzkumu zajímaly názory české veřejnosti na prospěšnost či škodlivost evropské integrace v oblastech hospodářství, politiky, kultury, obrany a ekologie. Podrobněji jsme se zaměřili také na to, zda dotázaní věří tomu, že rozhodnutí EU jsou v zájmu České republiky (ČR) a v jejich vlastním zájmu.

V lednovém šetření dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti k NATO. Popisované výsledky v této zprávě se pojí s obecnými názory na obranu státu. Dotázaní konkrétně vyjadřovali míru souhlasu či nesouhlasu s výroky spojenými se suverenitou státu, schopností ovlivnit vlastní obranu a s armádou České republiky.

V lednu 2018 byly do výzkumu Naše společnost zařazeny otázky týkající se postojů českých občanů k členství České republiky v Severoatlantické alianci (NATO).

V říjnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti k přijímání uprchlíků a k zavádění tzv. imigračních kvót pro jednotlivé státy EU, podle nichž by příchozí imigranti měli být mezi tyto státy přerozdělováni. Dotazovaní konkrétně vyjadřovali své postoje k přijímání uprchlíků z oblastí postižených válečným konfliktem obecně, uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky a uprchlíků z Ukrajiny. Nově do výzkumu byla zařazena otázka týkající se přijímání uprchlíků z muslimských zemí za předpokladu, že by odmítnutí mělo za následek ztrátu peněz z evropských fondů, a dvě otázky zjišťující povědomí a postoje ve vztahu k migračním kvótám. Součástí dotazování bylo i zmapování zájmu o aktuální vývoj okolo této situace a vnímání situace jako bezpečnostní hrozby. Šetření rovněž zkoumalo, jak lidé v souvislosti s vývojem situace hodnotí působení Evropské unie, české vlády a českého ministerstva vnitra. Tato tisková zpráva nabízí i srovnání některých názorů veřejnosti v České republice, na Slovensku a v Polsku.

V rámci říjnového šetření CVVM předložilo svým respondentům otázku, jak sympatické či nesympatické jsou jim některé země. Dotázaní svoje postoje vyjadřovali na pětibodové škále s krajními hodnotami „velmi sympatická“ a „velmi nesympatická“.

Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. a Inštitút pre verejné otázky, Bratislava ve spolupráci s agenturou FOCUS Vás srdečně zvou na tiskovou konferenci k výsledkům výzkumu veřejného mínění na téma „Rozdělení Československa: 25 let od vzniku samostatné ČR a SR.“  Tisková konference se koná v úterý 5. 12. 2017 od 11:00 v zasedací místnosti č. 207 v Sociologickém ústavu AV ČR, v.v.i., Jilská 1, Praha 1. Příspěvky čerpající z výzkumů provedených v říjnu v České republice a na Slovensku přednesou PhDr. Zora Bútorová, CSc. a Mgr. et Mgr. Paulína Tabery.

V zářijovém šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem dotázaným několik otázek týkajících se aktuálního vývoje konfliktu v Sýrii. Šetření zjišťovalo, zda se občané o vývoj konfliktu v Sýrii zajímají, jak hodnotí působení různých aktérů zapojených do tohoto konfliktu a do jeho řešení a jaké jsou jejich postoje k různým formám možného zapojení České republiky do řešení tamní situace.

V červnovém šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem dotázaným čtyři otázky zkoumající postoje k Evropské unii a k zapojení České republiky v ní. Pod zastřešením CEORG v průběhu června a července byly srovnatelné otázky položeny i respondentům v Polsku , v Maďarsku a na Slovensku.