Dny otevřených dveří Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i

SEMINÁŘE

Kdo se o nás postará, až zestárneme?

Radka Dudová

Informace, že česká populace stárne, je často slyšet z médií i z úst odborníků a politiků. Opakují se zprávy, že starých lidí přibývá (a dále bude přibývat), zatímco mladých ubývá; že v budoucnu nebude mít kdo důchodce živit a starat se o ně, až to nezvládnou sami; a že si máme raději na důchod sami spořit, jelikož důchodový systém již nebude fungovat. Co ale stárnutí populace skutečně obnáší? Je to opravdu taková hrozba, či v něm lze vidět i něco pozitivního? A neznamená stárnutí něco jiného pro muže a pro ženy? Přednáška se zaměří na problematiku stárnutí populace z pohledu důchodového systému a z pohledu péče o nesoběstačné seniory. Ukáže mimo jiné, proč ženy získávají nižší důchody nežli muži a proč jsou to ony, které se častěji než muži starají o své staré rodiče.

Ženy na trhu práce

Martina Mysíková

Problematika trhu práce žen a odlišné postavení žen a mužů je v současnosti velmi diskutované téma. Ve srovnání s muži je míra zaměstnanosti žen nižší, míra nezaměstnanosti žen vyšší a průměrné mzdy žen nižší. Jednotlivé ekonomické teorie mají pro tuto skutečnost svá vysvětlení, avšak genderové rozdíly na trhu práce mají mnoho faktorů a jejich rozpletení je složité. Genderový mzdový rozdíl je v ČR jeden z nejvyšších v Evropě, a i přes četné analýzy nelze jeho faktory jednoznačně kvantifikovat a jeho příčiny zcela vysvětlit. Rozdíly v příjmech jsou patrné i mezi partnery jedné domácnosti. Ačkoli domácnost je často považována za jeden celek, kde partneři rozhodují o financích společně, nedávné studie ukazují, že rozdílná výše příjmů partnerů ovlivňuje rozhodování partnerů, výdaje domácnosti či spokojenost jednotlivých partnerů. V této prezentaci se podíváme na statistiky ČR ve srovnání s EU, na způsoby měření genderového mzdového rozdílu, na politiky, které ovlivňují trh práce žen, a na některá zajímavá zjištění z existující vědecké literatury.

(Téměř) vyčerpávající úvod do sociologie v 60 minutách

Mgr. Johana Chylíková

Knižní trh je zahlcen nejrůznějšími příručkami, které čtenářům slibují, že jim poskytnou během velice krátké doby vhled do nějakého složitého tématu. Například se můžete naučit italsky během dvou týdnů nebo získat přehled o celé historii na 100 stránkách textu. Tímto vzdělávacím přístupem je inspirována i má přednáška, ovšem s tím rozdílem, že mojí ambicí je především pobavit. Místo recitování strohých dat, názvů významných děl a jmen slavných sociologů budu mluvit zejména o tom, co to znamená dívat se na svět z perspektivy sociologie. Cílem mého snažení je pomoc studentkám a studentům, kteří se v učebnicích sociologie pro střední školy nemohou dopátrat toho, „co to vlastně ta sociologie je“, a ukázat, že sociologie je živá vědní disciplína, která se na náš svět dívá z trochu jiného úhlu, než jaký známe z médií nebo ze školy.

Rajské zahrady velkoměsta nebo socialistický přežitek? Zahrádkové osady v Praze

Petr Gibas

Věděli jste, že zahrádkaření v koloniích má vice než stopadesátiletou tradici? Že zahrádkové osady najdeme ve všech velkých městech Evropy od Finska po Itálii, od Británie po Slovensko? Přednáška v krátkosti představí historii městského zahrádkaření a ukáže, proč lidé ve městech zahrádkaří, proč si pěstují vlastní rajčata v době, kdy je možné veškerou zeleninu i ovoce bez problémů koupit v supermarketu, a proč se ve volném čase tolik věnují své malé zahrádce, když by mohli jet na dovolenou k moři. Ukážeme si, že zahrádky jsou součástí domova ve městě, že představují způsob, jak si město zabydlit, a že pro mnoho lidí mohou být domovem možná víc než jejich vlastní byt. A když bude čas, představíme si i společenské a ekologické přínosy (a možná negativa) zahrádkaření pro město a jeho obyvatele.

Kdo jsou ti, kteří nechodí k volbám?

Lukáš Linek

Účast v parlamentních volbách v Česku postupně klesá již od počátku 90. let a v letech 2002 až 2010 dokonce nepřesáhla účast ve volbách do Poslanecké sněmovny 65 procent. Vzhledem k tomu, že volební účast je jednou z nejvýznamnější politických aktivit občanů v demokracii, se přednáška zaměří na vysvětlení tohoto poklesu volební účasti v Česku. Autor shrne dosavadní způsoby vysvětlení volební účasti a důvodů jejího poklesu a představí vlastní teorii volební účasti, která ji vysvětluje v obecné rovině pomocí mobilizace vnějšími aktéry a individuální motivace k účasti. Tento teoretický model autor využije pro vysvětlení nejen volební účasti, ale i jejího poklesu.

Bleskovo rastúce metropoly

Richard Nikischer

Aj keď v mnohých krajinách vyspelého sveta dochádza k stagnácii populačného rastu, sme naďalej svedkami pokračujúcej koncentrácie ľudských aktivít do hlavných socioekonomických uzlov a neustáleho rastu už v súčasnosti multimiliónových miest. V rozvojových krajinách je tento rast ešte mnohonásobne rýchlejší, dochádza k prudkému rozširovaniu urbánnych priestorov, čo so sebou prináša viaceré environmentálne riziká. Rýchle tempo rastu koncentrácie ľudí a ich aktivít do neveľkých geografických priestorov spôsobuje, že niektoré africké a ázijské mestá neraz zdvojnásobia populáciu svojho obyvateľstva za menej než desať rokov. Dubaj či Las Vegas sú častokrát v očiach verejnosti synonymom extrémne rýchlo rozrastajúcich sa veľkomiest, v našej prednáške však budeme hovoriť o tom, že existujú mestá, ktoré spomínané metropoly z pohľadu rastu (najmä populačného) výrazne prevyšujú. Prednáška nám predstaví obrazy zo sveta najrýchlejšie rastúcich mestských sídiel súčasnosti, ich histórie a sociogeografických špecifík.

Věříme v práci policie a jsme ochotni jí pomáhat?

Eva Moravcová

Důvěra v sociální systém představuje důležitý aspekt fungování společnosti. Nejde přitom pouze o důvěru mezi lidmi, ale také o důvěru institucionální. Přednáška se zaměří na vývoj důvěry v policii, zmapuje legitimitu této instituce z pohledu veřejnosti a ohodnotí ochotu běžných občanů pomáhat policejním úředníkům při řešení spáchaných trestných činů.

Kam s ním? Vyhledávání úložiště vyhořelého jaderného paliva

Zdenka Vajdová

Současná společnost je vystavena rizikům souvisejícím s biotechnologiemi, nanotechnologiemi, ochranou vod, terorismem a také jaderným programem, který je předmětem příspěvku. Poslední fází jaderného programu je bezpečné uložení vyhořelého jaderného paliva a jaderných odpadů. Všechny země s jaderným programem hledají odpověď na otázku, „kam s ním“. Jaké zařízení bude dost bezpečné, již částečnou odpověď má – vybudování hlubinného úložiště. Současná situace vyhledávání hlubinného úložiště má v českých podmínkách, jako ostatně všude jinde, stránku technickou a společensko-politickou. Společensko-politická stránka vyhledávání je složitější a rozhodování založené jen na technické expertíze nemá naději na úspěšnou odpověď „kde". Transparentní komunikace mezi aktéry zúčastněnými na procesu umisťování hlubinného úložiště a participace veřejnosti na procesu rozhodování jsou klíčovými prvky nekonfliktního postupu.

Multikulturalismus po česku – Integrace Ukrajinců a Vietnamců v České republice

Josef Bernard

Od poloviny 90. let začal prudce stoupat počet cizinců v České republice a jejich počet se ustálil teprve s nástupem ekonomické krize v roce 2008. Dvě největší komunity cizinců (nepočítáme-li Slováky) pocházejí z Ukrajiny (cca 116 000) a z Vietnamu (cca 53 000). V přednášce se zaměříme na otázku soužití Čechů, Ukrajinců a Vietnamců. Budeme se ptát, jaké představy o svém dalším životě v České republice tito cizinci mají, v jakých podmínkách žijí a jak se zapojují do života české společnosti.

Jak se dělá výzkum veřejného mínění?

Naděžda Čadová

Přednáška si klade za cíl stručně seznámit posluchače s celým procesem realizace výzkumů veřejného mínění tak, jak je děláme v Centru pro výzkum veřejného mínění. Budeme hledat odpovědi na otázky typu: Jak vybíráme respondenty k dotazování? Co znamená, že je výzkum reprezentativní? A jaké typy otázek se ve výzkumech objevují? Přednáška zároveň také poukáže na hlavní problémy, se kterými se podobné typy výzkumů potýkají, a na časté chyby při práci s jejich výsledky.

Alkoholické nápoje ve střední Evropě: případ integrace piva do české národní identity.

Jiří Vinopal

Různé kultury mají různé zvyky v konzumaci alkoholických nápojů, a to i v rámci regionu Střední Evropy, kde lze jednotlivé země tradičně označovat jako beer, wine nebo spirit countries. V zemích s bohatou tradicí konzumace určitého typu alkoholického nápoje přitom může sám nápoj a vzorce jeho konzumace utvářet významnou část národní historie, kultury, ekonomiky, práva, sociálních vztahů, stejně jako každodenních životů a zvyků obyvatel. Příklad zakořenění piva do české společnosti a porovnání s vývojem v sousedním Polsku ukáže, jak hluboké a stabilní mohou být základy národní kultury pití alkoholických nápojů, a jak se ovšem na druhé straně mohou také rapidně měnit. Předestře tak tázání po tom, co tyto události mohou znamenat pro život evropských společností a jejich proměn v současné době.

Kontaktní osoba:

Michaela Vojtková, tel.: 210 310 596, E-mail: michaela.vojtkova@soc.cas.cz