Ekonomické

Od roku 1997 v našich šetřeních opakovaně sledujeme, jak veřejnost vnímá hospodářskou úroveň České republiky, a to prostřednictvím otázky, která zároveň umožňuje toto hodnocení zasadit do kontextu vnímání hospodářské úrovně dalších devíti vybraných evropských států, mezi kterými jsou zastoupeny jak tradiční rozvinuté tržní ekonomiky, tak země, které podobně jako ČR procházely od přelomu 80. a 90. let minulého století ekonomickou transformací.

V prosincovém šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR a hodnocení životní úrovně jejich domácností.

Listopadové šetření CVVM se v krátkosti dotklo progresivního zdaňování příjmů a složitosti daňového systému. Konkrétně zjišťovalo, co veřejnost soudí o výši daní, pokud jde o lidi s vysokými, s průměrnými a s nízkými příjmy.

V listopadu 2016 zařadilo CVVM do svého pravidelného šetření jako každý rok blok otázek týkajících se sociální politiky.

V listopadovém výzkumu byla zjišťována priorita, kterou by podle respondentů měly mít jednotlivé oblasti sociální politiky při financování ze státního rozpočtu. V tomto případě měli respondenti z deseti vybraných oblastí sestavit pořadí, přičemž na první místo měli zařadit tu, kterou považují za nejdůležitější, a na desáté místo umístit tu, kterou považují za nejméně důležitou.

V rámci listopadového výzkumu CVVM SOU AV ČR v.v.i., dotazovalo občany České republiky na téma finančního zajištění ve stáří. Otázky byly zaměřeny nejen na subjektivní obavu z budoucího nedostatku ekonomických zdrojů či důvěru v zaopatření státem, ale také na faktickou přípravu v podobě investic a úspor. Výsledky naznačují, že ekonomické prosperita země v posledních měsících se promítla i do optimismu české populace vzhledem k očekávanému penzijnímu věku. Přesto je alarmující malý podíl lidí se špatnou životní úrovní, kteří nespoří na stáří.

V listopadu 2016 byly do pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost zařazeny otázky týkající se důchodového systému v České republice. Nejprve dotázaní hodnotili, zda jsou ve stávajícím systému potřebné změny, nebo nejsou. Dále se respondenti vyjadřovali, která vybraná opatření by v rámci důchodového systému podpořili a která by naopak zamítli. V poslední otázce hodnotili, do jaké míry si myslí, že peníze na sociálním pojištění pokrývají výdaje v důchodovém systému.

V rámci svého listopadového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v. v. i., zaměřilo na některé otázky spojené s důchodovým systémem a reformou penzí. V rámci tohoto tematického bloku pak byly respondentům předloženy tři dvojice protichůdných tvrzení týkajících se rozporu mezi principem solidarity a zásluhovosti v důchodovém systému, toho, zda by se o finanční zabezpečení lidí v důchodovém věku měl postarat stát, nebo sami občané, a toho, zda je důchodový systém ve své stávající podobě spravedlivý, či nespravedlivý.

V listopadu 2016 byly do pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost zařazeny otázky týkající se sociální politiky. Otázky zjišťovaly názorové rozložení české veřejnosti ve vztahu k zapojení státu a samotných občanů do financování sféry sociální politiky. Další otázky se soustředili na to, zda je současné rozložení této odpovědnosti rozděleno rovnoměrně či nadměrně zatěžuje stát či naopak občana samotného. V neposlední řadě nás zajímal i názor na spravedlivé rozdělování dávek a zneužívání systému sociálního zabezpečení.

V rámci svého říjnového šetření CVVM zkoumalo, jak lidé vnímají současnou sociálně-ekonomickou situaci svých domácností. Dotázaní se vyjadřovali k tomu, zda je pro ně obtížné vyjít s příjmy a zda svoji domácnost považují za bohatou či naopak chudou. Dále se pak šetření podrobněji věnovalo tomu, na které potřeby mají domácnosti ve svém rozpočtu dostatek peněz a na které nikoli.