Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR a Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s kolegy z Čínské akademie věd a Pekingské university dosáhli významného pokroku při zobrazování molekul vody. Vědci vyvinuli novou metodu umožňující dosáhnout submolekulární rozlišení slabě vázaných klastrů vody na površích pevných látek, včetně rozlišení jejich chirální orientace nebo metastabilních konfigurací. Práce publikovaná v časopise Nature Communications [1] významně posouvá současné možnosti zobrazení slabě vázaných nanostruktur pomocí mikroskopie atomárních sil (AFM – Atomic Force Microscopy).
Nacházíte se
Aktuality
V minulých dnech byla úspěšně dokončena fyzická instalace laserového systému L3-HAPLS (High repetition rate Advanced Petawatt Laser System), jehož komponenty byly v červnu tohoto roku dodány z americké Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL) do výzkumného centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech. Na instalaci laseru od konce září intenzivně pracoval společný tým vědeckých a technických pracovníků z LLNL a centra ELI Beamlines Fyzikálního ústavu AV ČR.
První místo v soutěži Věda fotogenická podle hlasování...
V rámci Týdne vědy a techniky Fyzikální ústav každý rok...
V pátek 6. 10. 2017 se Fyzikální ústav připojil k ...
Vědecké sdružení provozující astročásticovou Observatoř...
Ve čtvrtek 31. srpna 2017 při testování v Ústavu jaderné...
Výsledky výzkumu odborníků z Fyzikálního ústavu AV ČR,...
Čeští vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR ve spolupráci s kolegy z Japonska poprvé vytvořili molekulární obvod skládající se z anti-aromatických molekul. Anti-aromatické molekuly obsahují 4n elektronů v elektronovém π systému na rozdíl od aromatických molekul s 4n+2 elektrony, ale vykazují vyšší elektrickou vodivost. V článku publikovaném v časopise Nature Communications čeští a japonští vědci vysvětlují původ této vysoké vodivosti ve srovnání s aromatickými protějšky.
Evropský výzkumný projekt koordinovaný Fyzikálním ústavem AV ČR uspěl v náročné soutěži Future and Emerging Technologies v rámci pilíře Excelentní výzkum rámcového programu Horizon 2020. Projekt ASPIN vychází z práce publikované v loňském roce v časopise Science, která otevřela nový směr výzkumu a vývoje extrémně rychlých a energeticky úsporných pamětí na bázi tzv. antiferomagnetů.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- …
- následující ›
- poslední »
FZÚ v médiích
Horizont ČT24, 24.10.2019.
Reportáž České televize o výrobě...
Seznam - zprávy, 17.10.2019.
Vědecké centrum ELI Beamlines v...
Česká televize Studio ČT24, 8.10.2019.
Hostem pořadu byl Jiří...
Akademie věd České republiky, 4.10.2019.
Výkonové lasery mohou...