Světelné znečištění
Problém s přehnaným nočním osvětlováním
Světelné znečištění ruší přirozenou noční tmu a biorytmy všech živých organismů (včetně člověka), které tmu potřebují k efektivnímu spánku. Osvětluje oblohu na desítky kilometrů daleko a je tudíž svízelným problémem i pro všechny profesionální i laické pozorovatele noční oblohy.
Budoucí generace mají právo na nezničenou a neznečištěnou Zemi, včetně práva na čistou oblohu.
Deklarace práv UNESCO pro budoucí generace (přijata v roce 1994)
Světelné znečištění v oblasti Ondřejova se v posledních letech znatelně zhoršuje. Souvisí to s rozšiřováním zástavby kolem dálnice, v obcích a především s velkými průmyslovými areály a se zaváděním osvětlené reklamy. Jde nám o zachování unikátních vědeckých pozorování z observatoře Ondřejov (pozorování planetek, aktivních galaktických jader, nestabilních hvězd, meteorů atd.). Světelné znečištění zvyšuje jas a šum pozadí. Znemožňuje tak pozorovat slabé objekty a vede k menší přesnosti při pozorování jasnějších objektů. Výzkum v Astronomickém ústavu AV ČR je financován ze státního rozpočtu a má vynikající mezinárodní ohlas. V Ondřejově se nachází největší dalekohled v České republice o průměru dvou metrů a řada dalších přístrojů. Řešení pro účelné svícení v oblasti, které bude minimalizovat narušení pozorovacích podmínek, existují.
Mapy světelného znečištění v České republice a v Evropě (převzato z Falchi et al. 2016). Světle modré oblasti jsou místa s nejnižší mírou světelného znečištění v České republice. Tmavě modré, šedé a černé oblasti se u náš již nenacházejí. Nejbližší tmavší místa jsou na východním Slovensku a v Alpách. Nejvíce světla je pak v okolí velkých měst a aglomerací. Na druhé mapě jsou také vyznačeny oblasti tmavé oblohy založené do roku 2016: Jizerská (JOTO), Beskydská (BOTO) a Manětínská (MOTO).
Autor: Fabio Falchi, Martin Mašek.
Zájmová zóna kolem observatoře Ondřejov
Naším cílem je omezit světelné znečištění atmosféry v oblasti ondřejovské observatoře a tím zlepšit a zachovat do budoucna na dobré úrovni podmínky pro vědecká astronomická pozorování prováděná v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR.
Hvězdárna je umístěna nad obcí Ondřejov, v nadmořské výšce 520 m. Je to jedno z nejvýše položených míst v oblasti. Hranice ochranné zóny byla stanovena tak, že prochází po hřebenech, které při pohledu z Ondřejova tvoří nejbližší obzor. Světelné zdroje umístěné uvnitř zóny poblíž její hranice tak jsou většinou z Ondřejova přímo viditelné, zatímco zdroje vně vymezené zóny jsou již alespoň částečně skryty. Hranice vytyčená podle tohoto pravidla má nepravidelný tvar a je znázorněna na mapce. Na severu prochází hranice zóny mezi obcemi Struhařov a Svojetice. Uvnitř zóny dále leží Mnichovice, Mirošovice, Senohraby, Čerčany, Ostředek a Stříbrná Skalice. Na severovýchodě hranice prochází západně od Konojed a jižně od Jevan. Obě tyto obce leží vně zóny. Vzdálenost hranice zóny od hvězdárny kolísá mezi 6 až 10 km. Nejvzdálenější obcí jsou Čerčany, které jsou z Ondřejova přímo viditelné. Proto jsou do zóny zahrnuty na rozdíl od podobně vzdálené Sázavy. Ochranná zóna zahrnuje i úsek dálnice D1 zhruba mezi 17. a 34. kilometrem a úsek silnice 1. třídy č. 3 mezi Mirošovicemi a Poříčím nad Sázavou. Konzultace a bližší informace: Pavel Suchan, suchan@astro.cz, 226 258 411, 737 322 815.
Děkujeme stavebníkům a dalším subjektům za spolupráci.
Jizerská oblast tmavé oblohy
Jizerská oblast tmavé oblohy (zkráceně JOTO, polsky: Izerski park ciemnego nieba, anglicky: Izera Dark Sky Park) je první mezinárodní park tmavé oblohy na světě. Nachází se v téměř neobydlené části Jizerských hor a leží z poloviny na české a polské straně Jizerských hor. Park slouží především k informování široké veřejnosti o problematice světelného znečištění, a také k ochraně přírody a životního prostředí. Iniciativa o vytvoření parku tmavé oblohy v Jizerských horách přišla z Astronomického ústavu Univerzity ve Vratislavi v Polsku. K ní se přidaly další instituce – Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – Správa CHKO Jizerské hory, Nadleśnictwo Świeradów Zdroj, Nadleśnictwo Szklarska Poreba a Lesy ČR, krajské ředitelství Liberec. Tyto instituce 4. listopadu 2009, v rámci Mezinárodního roku astronomie, společně vyhlásily Jizerskou oblast tmavé oblohy. Další informace na www.izera-darksky.eu a také v PDF letáku, který si stáhnete kliknutím na obrázek níže.
Krátký film Dny bez nocí
Dny bez nocí je krátký film vyrobený původně pro Brněnskou muzejní noc 2010 Hvězdárnou a planetáriem v Brně, který se týká světelného znečištění a ukazuje nejen světelné znečištění, ale také krásy noční oblohy, o které nevhodným osvětlením přicházíme. Film ukazuje rozdíly mezi dnešní a nezměněnou oblohou, poukazuje na příčiny dnešního neutěšeného stavu a ukazuje řešení, jak svítit lépe.