Archiv zpráv
Na čem pracujeme: Epsilon Perseidy jsou způsobeny dlouhoperiodickou retrográdní kometou
Studium meteorů představuje jednu z mála příležitostí, jak analyzovat vzorky materiálu z nejrůznějších částí Sluneční soustavy. Právě v zevrubném studiu meteorů jsou čeští odborníci z Oddělení meziplanetární hmoty ASU světovou špičkou. Lukáš Shrbený a Pavel Spurný studiem pouhých 25 meteorů z roje zářijových epsilon Perseid odhalili překvapivé množství informací o jejich vlastnostech a původu.
V pondělí 11. listopadu planeta Merkur přejde před Sluncem. Vzácný úkaz znovu uvidíme až v roce 2032!
V pondělí 11. listopadu 2019 se odehraje nad územím České republiky vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Uvidíme jej v první polovině svého průběhu, a to v odpoledních hodinách. Během úkazu se před Sluncem promítne jemu nejbližší planeta, která při bezpečném pozorování (s dalekohledem opatřeným filtrem, případně tzv. projekcí) bude vypadat jako malý tmavý kotouček postupně se přesouvající od levého okraje slunečního disku k jeho středu. Úkaz nastává maximálně 14 krát za století a znovu se odehraje až v listopadu roku 2032.
Na čem pracujeme: Jak zvážit černou díru na základě jasnosti záblesků a průběhu jejich zjasnění?
Černé díry jsou exotickými kosmickými objekty, o nichž je s pomocí dalekohledů – pro astronomy nejobvyklejšího pracovního „nástroje“ – prakticky nemožné získat přímé informace svědčících o jejich fyzikálních vlastnostech. Ke „zvážení“ a „změření“ černých děr je tak nutné využít metod nepřímých. Vladimír Karas a jeho spolupracovníci jak z ASU tak z jiných světových ústavů ukázali, že získat hmotnost černé díry je možné jen na základě studia rentgenových záblesků, požírá-li tato díra látku ze svého okolí.
Deset roků od vyhlášení Jizerské oblasti tmavé oblohy
4. listopadu 2009 v 15:00 byla v horské chatě Pyramida na Jizerce vyhlášena česko polská Jizerská oblast tmavé oblohy. Tuto oblast slavnostním podpisem memoranda vyhlásili zástupci tří polských a tří českých institucí - Astronomického ústavu Wrocławské univerzity, Astronomického ústavu AV ČR, Správy CHKO Jizerské hory, Lesů ČR - Krajského ředitelství Liberec, Nadleśnictwa Świeradów a Nadleśnictwa Sklarska Poręba. Česko polská Jizerská oblast tmavé oblohy vznikla v rámci Mezinárodního roku astronomie 2009 jako první taková oblast v Evropě a první mezinárodní oblast tohoto druhu na světě. Iniciativa přišla v roce 2008 od kolegů astronomů z Polska.
10 roků Jizerské oblasti tmavé oblohy
4. listopadu to bude přesně 10 roků od založení Jizerské oblasti tmavé oblohy, tehdy v chatě Pyramida na Jizerce. Česko - polská Jizerská oblast tmavé oblohy se stala první takovou oblastí v Evropě a první přeshraniční na světě. K tomuto výročí se bude konat tisková konference na Krajském úřadě Libereckého kraje v Liberci za účasti hejtmana Libereckého kraje pana Martina Půty a náměstka ministra životního prostředí pana Vladislava Smrže, který má za vládu v gesci problematiku světelného znečištění.
Přednáška Pavla Suchana z Astronomického ústavu AV ČR "Tma jako ohrožený druh (aneb o světelném znečištění)"
V rámci Týdne vědy a techniky vás zveme na přednášku Pavla Suchana z Astronomického ústavu AV ČR "Tma jako ohrožený druh (aneb o světelném znečištění)" - v úterý 12. 11. 2019 od 18 hodin na Hvězdárně a planetáriu Oldřicha Kotíka ve Ždánicích, Lovecká 678.
Mimořádné prohlídky pro veřejnost 28. října 2019
O státním svátku v pondělí 28. října poskytneme přídavek prohlídek pro veřejnost. Bude se jednat o poslední prohlídky v tomto roce. Začátky v 10, ve 13 a v 16 hodin. Vstupné standardní. 28. říjen je pro hvězdárnu významným dnem, protože při desátém výročí vzniku samostatného Československa se Josef Jan Frič rozhodl odevzdat svoji soukromou hvězdárnu státu.
Kirwitzerův den v Kadani 26. října
Zveme vás na Kirwitzerův den pořádaný v Kadani v sobotu 26. října 2019, tentokrát s ředitelem Astronomického ústavu AV ČR.
Výzkum exoplanet a první hnědý trpaslík z mise NASA TESS potvrzený z hvězdárny v Ondřejově
Je to hvězda nebo planeta, pokládají si otázku astronomové zkoumající nové objevy z vesmírné mise TESS. Pro systém TOI-503 není správná z odpovědí ani jedna. Hvězda TOI-503 je horká bílá hvězda a její souputník TOI-503b je tzv. hnědý trpaslík a první hnědý trpaslík objevený misí TESS a potvrzený ondřejovským týmem vedeným Petrem Kabáthem ve spolupráci s týmem z Harvardské univerzity a dalšími mezinárodními týmy.
Solar Orbiter má zelenou aneb rozlučka v Mnichově
Evropská kosmická agentura (ESA) uspořádala 18. října 2019 v testovacím středisku IABG v Ottobrun na kraji Mnichova "rozlučku" se sondou Solar Orbiter. Ta bude mít za úkol zkoumat Slunce zblízka a na třech ze šesti jejích vědeckých přístrojů se podílely české instituce včetně Astronomického ústavu AV ČR. Jedná se o velmi významnou účast na evropském kosmickém výzkumu ve spolupráci s ESA.
Už jste hlasovali? Do 3. listopadu máte možnost!
Smažený sýr a Okurkový salát přes výběrovou komisi (samozřejmě) neprošly. Stejně tak nebylo možné přijmout návrh na exoplanetu Cimrman, ale i mnoho dalších jmen, mnohdy velmi významných, která už "nesou" asteroidy. Vy teď můžete vybrat jednu z devíti dvojic a podílet se tak na výběru pojmenování dvou kosmických těles - exoplanety XO-5b a její mateřské hvězdy XO-5.
RNDr. Petra Suková, Ph.D. oceněna Akademií věd
V okolí velmi hmotných kompaktních objektů, jako jsou např. černé díry, je prostoročas natolik zakřiven, že k popisu dějů v takovém prostředí je nutné použít Einsteinovu obecnou teorii relativity. Právě zde se tedy nejvíce projevuje nelinearita Einsteinových rovnic, která vede k mnoha zajímavým a také podstatným efektům v chování hmoty. Za studium nelinearit, možného chaotického chování částic nebo vzniku rázových vln v akrečních tocích získala letos dr. Suková Cenu Akademie věd České republiky pro mladé vědecké pracovníky za vynikající výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
Co nás čeká na poli výzkumu exoplanet v příští dekádě?
Zveme vás na přednášku Dr. Petra Kabátha ve čtvrtek 17. října 2019 od 17 hodin do Malovaného sálu Muzea Vysočiny, Masarykovo nám. 55, Jihlava. První exoplaneta 51 Pegasi b byla objevena u hvězdy podobné Slunci v roce 1995. Dnes máme potvrzených skoro 4000 exoplanet. Za tento pokrok vděčíme novému přístrojovému vybavení a zpřesňování pozorovacích metod. Přednáška shrne úspěchy české astronomie na poli výzkumu exoplanet a představí budoucí směřování exoplanetárního výzkumu. Čeští vědci budou u hledání druhé Země.
Největší radioteleskop světa
Čínský radioteleskop FAST je se svým průměrem 500 metrů největší radioteleskop světa, radioteleskop v Arecibu má průměr "pouhých" 305 metrů. Více o něm ve Studiu 6 České televize vypráví vedoucí Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR a radioastronom Dr. Miroslav Bárta.
Nová Země na obzoru?
Přinášíme rozhovor o výzkumu extrasolárních planet s Dr. Petrem Kabáthem, vedoucím skupiny exoplanet Stelárního oddělení v časopise Áčko vydávaným Akademií věd.
Na čem pracujeme: ALMA odhaluje molekulární plyn v odtrženém ohonu medúzovité galaxie
Dynamika galaxií v nitru galaktických kup je v některých případech velmi komplikovaná. Astronomové s pomocí prvního českého pozorování interferometrem ALMA odhalili přítomnost molekulárního plynu v ohonu medúzovité galaxie ESO 137-001 a s využitím dalších dostupných pozorování diskutovali vznik tohoto plynu. Práce ukazuje, že vzájemné působení galaktického a mezigalaktického plynu může být velmi divoké.
Cena Zdeňka Kvíze pro Pavla Suchana
Česká astronomická společnost udělila Cenu Zdeňka Kvíze za rok 2018 Pavlu Suchanovi z Astronomického ústavu AV ČR, a to za mimořádný přínos v oblasti popularizace astronomie. Pavel Suchan má na našem ústavu na starosti publicitu a popularizaci, stará se např. o tento web a také o všechny akce ústavu pro veřejnost. Mnozí se s ním můžete potkávat právě na těchto akcích, ať už na hvězdárně v Ondřejově nebo na pražském pracovišti na Spořilově.
Rozhovor s Lenkou Kotkovou v časopise Akademie věd "Áčko"
Co má společného operní pěvkyně Soňa Červená a Lenka Kotková z Astronomického ústavu AV ČR? Kde berou planetky svá jména? Jakou roli sehrála Halleyova kometa v životě budoucí astronomky? Jaké to je pracovat u největšího českého dalekohledu nebo objevovat planetky? Více v časopise Akademie věd Áčko, od strany 36.
Podzimní seminář o meziplanetární hmotě 11. až 13. října 2019
Společnost pro meziplanetární hmotu ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR pořádají tradiční seminář, který se uskuteční od 11. do 13. října 2019 v Ondřejově na Astronomickém ústavu AV ČR. Seminář je určen členům Společnosti pro meziplanetární hmotu, pracovníkům Astronomického ústavu AV ČR a také zájemcům z řad astronomů amatérů a veřejnosti.
Žabotlamem a historickým autobusem na ondřejovskou hvězdárnu - 12. října 2019
V sobotu 12. října 2019 od 10 do 17 hodin se v Ladově kraji uskuteční Regionální den Pražské integrované dopravy. Centrem akce bude železniční stanice Strančice. Na benešovské trati jsou připraveny jízdy zvláštních vlaků - např. návrat legendárního panťáku. Na hvězdárnu do Ondřejova se pak dostanete historickým autobusem (zdarma), první odjíždí od železniční stanice Strančice v 10:00 (ale můžete si vybrat jiný typ autobusu v 10:30 :-)), poslední autobus z hvězdárny odjíždí v 16:22 a nebojte, pojedou dva najednou, aby odvezly všechny zájemce o vesmír.