Patagonští pstruzi jsou zdrojem lidské tasemnice
04. 11. 2019
Při konzumaci pstruhů z Argentiny a Chile se mohou lidé nakazit škulovcem širokým. Tato tasemnice byla doposud známa jen ze severní polokoule a z jiných druhů ryb. Překvapivý výskyt této tasemnice v Patagonských jezerech potvrdili pomocí molekulárních analýz parazitologové z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR spolu s kolegy z Košic a Argentiny. Jejich zjištění publikoval prestižní časopis Emerging Infectious Diseases.
Škulovec široký (Dibothriocephalus latus) se vyvíjí ve vodním prostředí. Jeho prvním hostitelem jsou vodní korýši (klanonožci), z nějž se následně dostanou larvy do druhého mezihostitele – ryby. Konečným hostitelem je člověk, který se může nakazit konzumací tepelně nedostatečně upraveného rybího masa. Tasemnice dospívá ve střevě, kde může dorůst značných rozměrů, a to 2 až 15 metrů.
Téměř neznatelné příznaky
„V učebnicích se píše, že tato tasemnice ubírá pacientům vitamin B12, způsobuje chudokrevnost a hubnutí. Jednalo se ale o vzácné případy pacientů s nedostatečnou výživou převážně z Finska po 2. světové válce. Ostatní studie ukazují, že až 80 % pacientů nepociťuje žádné příznaky a jen 20 % pacientů uvádí bolesti břicha či průjem,“ popisuje nákazu tímto škulovcem parazitolog Roman Kuchta z Biologického centra AV ČR. Právě on hledal v roce 2017 při svém pobytu v Argentině důkazy, které by potvrdily pravdivost předchozích pochybných nálezů tohoto parazita v nepůvodních patagonských pstruzích.
Nejbližší přírodní ohnisko škulovce širokého je totiž až v severní Americe u hranic USA s Kanadou a jinde na jižní polokouli se dosud nevyskytoval. „Zajímavé je i to, že na severu nenapadá tento druh škulovce pstruhy ani jiné lososovité ryby, ale okouny, candáty či mníky. Tito přirození hostitelé se ale nevyskytují v Jižní Americe, a tak v Patagonii došlo k zajímavému přeskoku této tasemnice na netypického hostitele, kterého v domovině nikdy nenapadá,“ říká Roman Kuchta.
Jak se tasemnice dostala do Patagonie?
Nepůvodní pstruzi byli zavlečeni ze severní Ameriky a Evropy do mnoha jezer jihoamerické Patagonie. V současnosti se hojně vyskytují v Argentině, Chile a také v největším jihoamerickém jezeře Titicaca v Peru a Bolívii. Odtud jsou pstruzi vyváženi do okolních zemí a je dokonce možné, že jsou příčinou vypuknutí diphyllobothriozy, tedy onemocnění způsobeného touto tasemnicí, v Brazílii kolem roku 2005.
Je stále záhadou, jak se tento škulovec dostal do Patagonie. Přivézt jej mohli nakažení imigranti z Evropy či severní Ameriky, nebo se parazit v jižní Americe vyskytoval. V druhém případě však vědcům chybí původního rybí hostitel. „Hypotézy existují, ale nejsme schopni je zatím potvrdit. Pracujeme na tom pomocí molekulárních metod,“ uzavírá Roman Kuchta.
Na titulním obrázku škulovec široký (Dibothriocephalus latus)
Připravila: Daniela Procházková, Biologické centrum AV ČRv ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Biologické centrum AV ČR
Přečtěte si také
- Vědci zkoumali v Africe přenos střevních parazitů mezi lidmi a primáty
- Experimentální povodí umožní studovat procesy v krajině
- V Prášilském jezeře vědce překvapil nečekaný živočich
- Uhlí nelze ve velkém nahrazovat biomasou, vyzývají experti EASAC
- Vodní řasy si umí poradit s nanomateriály na bázi grafen oxidu
- Sucho do konce století výrazně ohrozí až 60 procent světových ploch pšenice
- Českobudějovičtí vědci zkoumají rybí obsádku. Chtějí zlepšit kvalitu vody
- Vědci zkoumají dlouhou cestu ptáků do teplých krajin
- Invazivní rostliny: botanikové se zamýšlejí nad jejich ekologií
- Počet hrabošů brzy klesne. Plošné hubení je nyní neopodstatněné