upcoming events

  • 
    05. 08. 2019
    10. 08. 2019
    Konference
    Fakulta architektury ČVUT, Thákurova 9, Praha 6

    XVI. CLMPST 2019

    Pořádají FLÚ AV ČR a DLMPST

  • 
    12. 09. 2019
    13. 09. 2019
    Konference
    Vila Lanna, V Sadech 1, Praha 6

    Hellenism, Early Judaism and Early Christianity

    Pořádá Kabinet pro klasická studia FLÚ AV ČR

«  July 2019  »
MoTuWeThFrSaSu
1 2 3 4 5 6 7
8 91011121314
15161718192021
22232425262728
293031

News

  • V našem vědomí a celé lidské existenci je něco kouzelného

    27. 6. 2019

    říká filosofka Sonia de Jager. Rozhovor pro ČRo Radio Wave vznikl při příležitosti její návštěvy konference Future Minds - The Metaphysics and Ethics of AI (Ernst Mach Workshop VIII.), kterou pořádal Filosofický ústav AV ČR spolu s Centrem Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice. Rozhovor je k poslechu ZDE.

  • Výroční zpráva FLÚ AV ČR za rok 2018

    26. 6. 2019

    Výroční zpráva o činnosti a hospodaření Filosofického ústavu AV ČR, v. v. i. za rok 2018 je k dispozici v listovací verzi ZDE, ke stažení ZDE.

  • Svět v pohybu

    26. 6. 2019

    O globálních důsledcích lokálních válečných konfliktů a humanitárních krizí, migračních vlnách a soužití Čechů s menšinami pojednává článek Svět v pohybu v nejnovějším čísle magazínu AV ČR A / Věda a výzkum. Kostru textu tvoří rozhovor s koordinátorem programu Strategie AV21 Globální konflikty a lokální souvislosti a ředitelem Centra globálních studií FLÚ AV ČR Markem Hrubcem. Článek je k přečtení ZDE nebo ZDE (s. 66-71).

  • Jak štěstí souvisí s krizí demokracie?

    25. 6. 2019

    Článek o mezinárodní konferenci Play and Democracy, která se v těchto dnech koná v budově Akademie věd na Národní a kterou pořádá Oddělení současné kontinentální filosofie FLÚ AV ČR, je k přečtení ZDE.

  • Populismus jako návrat demokracie

    18. 6. 2019

    Ve stejnojmenném článku pro přílohu Salon deníku Právo (13. 6. 2019) analyzuje Michael Hauser (Oddělení současné kontinentální filosofie FLÚ AV ČR) volební úspěchy současných populistů jako odpověď na ideologii neoliberalismu a globalizace, kterou v posledních desetiletích převzaly liberální demokracie. K přečtení ZDE


Darja
310
+420 221 183 529
Tituly před / za jménem:Titles before / after name:
Pozice:Position:

Just out

    • lidska-prava-v-mezikulturnich-perspektivach

      Lidská práva v mezikulturních perspektivách

      Petr Agha (ed.)

      Vzestup moderních států a kapitalistických tržních ekonomik zásadním způsobem přispěl k rozmachu myšlenky lidských práv a jejich přijetí politickými a kulturními tradicemi na celém světě. Lidská práva se stala jednou z dominantních globálních ideologií. Můžeme tedy říci, že vítězství myšlenky univerzálních lidských práv (a jejich všudypřítomnost) znamená, že pomáhají vyřešit a překonávat kulturní a společenské konflikty i různost zájmů a dokážou smířit střety myšlenkových proudů? Takový závěr by jistě byl uklidňující, avšak zpravodajské kanály nás denně informují o opaku. Skutečnost, že existuje mnoho perspektiv, nutně neznamená, že existuje nekonečné množství odlišných perspektiv. A také to neznamená, že je třeba se některých ideálů vzdát. Namísto otevřené a kritické debaty o roli, funkci a základech, na kterých lidská práva stojí, nám však mainstreamový lidskoprávní diskurz neustále opakuje omezený počet upokojujících banalit. Tyto slogany se staly mantrou, jež provází debaty o roli lidských práv ve světě. V důsledku takto vedené debaty potom mnozí nerozumějí tomu, proč jiní nesouhlasí s myšlenkou univerzálních lidských práv. Tato kniha sleduje inherentní napětí v konceptu lidských práv a vytváří paralely mezi různými tradicemi a myšlenkovými systémy ve snaze najít prostor pro efektivní komunikaci mezi kulturami, chápanými jako celky jak ve smyslu geografickém, tak i politickém, filozofickém a náboženském.

      Z Filosofického ústavu AV ČR do knihy přispěli Marek Hrubec, Zora Hesová, Michael Hauser a Miloslav Bednář.

      Academia
    • reflexe-55-1

      Reflexe 55 / 2018

      Studie:
      Karel Thein, Aristotelés o povaze a pohybu nebeské sféry I. Nebe jako tělesná podstata
      Samuel Zajíček, Hypotetický důkaz v dialogu Menón
      Jindřich Karásek, Forma věty a jednota pojmu. K systematickému kontextu teorie predikace a spekulativní věty v předmluvě k Fenomenologii ducha
      Ivan Blecha, Goodmanova teorie zobrazení a fenomenologie

      Texty:
      Blaise Pascal, Předmluva k pojednání o prázdnu
      Jan Makovský, Pascalova Předmluva k pojednání o prázdnu

      Rozhovor:
      Petr Prášek – Claude Romano: Fenomenologie v dialogu s analytickou filosofií

      Diskuse:

      Jakub Jinek: Faidros, první z Platónových dialogů

      Martin Pokorný, K sémantice Lichtung u Heideggera
      Matej Cíbik, Československo a jeho rozpad ve světle filosofických teorií nacionalismu

      Recenze:
      T. Matějčková, Gibt es eine Welt in Hegels Phänomenologie des Geistes? (M. Vrabec)
      K. Thein, Aristotelés o lidské přirozenosti. Od myšlení k anatomii (D. Peroutka)
      V. Kolman, O čem se nedá mluvit, o tom se musí zpívat. Od formy zobrazení k formám života (P. Přikryl)
      J. Fulka, Když ruce mluví. Gesto a znakový jazyk v dějinách západního myšlení (J. Pechar)
      J. Michálek, Být místem Bytí. Tři příspěvky ke studiu Martina Heideggera (A. Novák)
      J. Trnka, Kant a Husserl o zkušenosti (O. Bis)

      OIKOYMENH
    • eirene-studia-graeca-et-latina-54-2018

      Eirene. Studia Graeca et Latina 54, 2018

      54. ročník mezinárodního časopisu Eirene. Studia Graeca et Latina přináší  komě osmi studií od převážně zahraničních odborníků i sedmnáct recenzí.

      KKS FLÚ AV ČR
    • poznanim-osvobozovat-budouci

      Poznáním osvobozovat budoucí

      Martin Ritter

      Kniha nabízí celkovou interpretaci myšlení Waltera Benjamina prostřednictvím výkladu jeho teorie pravdy. Pravda je podle Benjamina ve věcech samých, nikoli v poznání, ve světě však není vyjádřena dokonale, a Benjamin si proto klade otázku, jakými poznávacími a výrazovými prostředky ji lze zpřítomnit. Zpřítomnění pravdy přitom není jen teoretickým problémem, ale také problémem etickým a politickým, ba dokonce eschatologickým: Pravda si žádá své zpřítomnění, svou aktualizaci, a je proto zapotřebí změnit, spasit svět. Rekonstrukce Benjaminovy teorie pravdy tak umožňuje ukázat provázanost teoretických a praktických, materialistických a náboženských momentů Benjaminova myšlení.

      OIKOYMENH ve spolupráci s Filosofickým ústavem AV ČR

      OIKOYMENH
    • nietzsche-o-ctnosti

      Nietzsche o ctnosti

      Ondřej Sikora a kol.

      Předkládaný svazek je věnován vrcholné fázi Nietzschova myšlení zahrnující v prvé řadě knihu Tak pravil Zarathustra. Společným tématem jednotlivých studií je motiv ctnosti, který obvykle stojí ve stínu atraktivnějších témat, jako věčný návrat téhož, smrt boha či vůle k moci. Společnou snahou autorů je poukázat na centrální roli tohoto motivu a interpretovat jej v rámci Zarathustry a okolních textů zachycujících „poledne“ Nietzschova myšlení. Vedle imanentně zarathustrovských studií svazek přináší stati dialogické, v nichž je motiv ctnosti zkoumán v rozhovoru s paletou dalších myslitelů.

      Filosofia
    • knihtisk-zboznost-konfese-v-zemich-koruny-ceske-doby-podebradske-a-jagellonske

      Knihtisk, zbožnost, konfese v zemích Koruny české doby poděbradské a jagellonské

      Kamil Boldan, Jan Hrdina (eds.)

      Sedmero příspěvků nahlíží na osudy knihtisku v zemích Koruny české od konce 60. let 15. století. Autoři sledují rozdílné využití nového typografického média v komunikaci, církevní správě, liturgickém provozu nebo devoční praxi dominantní utrakvistické i menšinové katolické konfese, s přihlédnutím k polemikám s Jednotou bratrskou a raně reformační publicistikou. Jejich sondy zostřují obraz utrakvismu, který si až do 20. let 16. století udržoval od tištěných novinek jistý odstup, na rozdíl od receptivnějšího prostředí katolické církve.

      Filosofia
    • ad-majorem-evidentiam

      Ad majorem evidentiam

      Lenka Řezníková

      Literární reprezentace „zřejmého“ v textech J. A. Komenského

      Práce se věnuje pojmu evidence v textech J. A. Komenského. Není však úzce koncipovanou studií k dějinám pojmu, usiluje naopak o představení širokých kulturních podmínek, jež umožnily jeho konjunkturu. Nástup kategorie evidence chápe jako znak kulturní konstelace, v níž se protnuly hluboké gnozeologické transformace se zásadními transformacemi v oblasti literární kultury. Zatímco změny v oblasti gnozeologie odváděly raně novověkou kulturu vědění od principů filosofické spekulace a víry v autority a orientovaly ji důsledněji na principy empirie a autopsie, dalekosáhlá literarizace společnosti a exponenciální nárůst textových praxí, jež vědění zprostředkovávaly, zakládaly jeho široké sdílení bez nutnosti autoptické verifikace sdělovaných obsahů. Vznikla tak v jistém smyslu aporetická situace. Zatímco nové objevy odhalovaly limity vědění tradovaného prostřednictvím textů a sami aktéři varovali před přílišnou důvěrou v poznatky jen zdánlivě legitimizované tiskem, nové vědění bylo opět produkováno právě a především v podobě textů. Autopsie a textualita tu stály jako dva v zásadě protichůdné, přesto však vzájemně úzce spjaté kulturní a noetické principy. Úspěch kategorie evidence byl tak v této konstelaci umožněn především její ambivalentní povahou, díky které dokázala tuto aporii překlenout. Na jedné straně již ze své definice (videre=vidět) odkazovala k vidění jako základnímu gnozeologickému principu poznání, a naplňovala tak požadavek empirie a autopsie. Na straně druhé však zůstávala klasickou rétorickou kategorií, s jejíž pomocí mohl autor vizuální vjem efektivně sugerovat a vytvářet působivou iluzi, jež chybějící evidenci do značné míry nahrazovala. Souzněla tak s oběma klíčovými postuláty a situativně je uspokojovala. Jednotlivé kapitoly, věnované, zdrojům, formám a nástrojům evidence tuto tezi rozvádějí a ukazují, jak s pojmem evidence operoval v daných podmínkách Komenský. Demonstrují, že ji vnímal nejen jako nedílnou součástí své teorie vědění, ale – v duchu paralelismu věcí a slov – také jako textovou praxi, a že ji současně užíval jako jeden z autoreferenčních nástrojů, s jejichž pomocí vymezoval svou pozici v silně diferencovaném a konkurenčním raně novověkém učeneckém prostředí.

      Filosofia