Socioložka a bývalá ředitelka Sociologického ústavu AV ČR Marie Čermáková hovořila s redakcí České televize o proměně role žen v naší společnosti, feminismu a dalších souvisejících tématech.
V rozhovoru se Marie Čermáková zabývá například efektem, který přinesla do vztahů mezi ženami a muži antikoncepční pilulka. Ta je na trhu už 60 let. „Pilulka ženy osvobodila. Začalo to už debatami o kontrole početí, interrupcemi, ale jakmile žena dostala nástroj, jak zabránit otěhotnění, přestala být na muži tolik závislá. Od té chvíle už se to neustále zlepšovalo,“ tvrdí Čermáková. Podle ní dala mužům existence pilulky najevo, že již nemají vše pod kontrolou jen oni. Zároveň však zmiňuje skutečnost, že řadu rozhodnutí, v nichž se jedná o záležitosti reprodukce, stále zaznívají většinově názory mužů.
Tím však netvrdí, že by byl svět lepší, kdyby o něm rozhodovaly jen ženy. „Kdyby ženy převzaly vládu dnes, možná by to bylo ještě horší, než když vládnou muži. Řešení není ani v matriarchátu, ani patriarchátu, ale v rovných příležitostech,“ míní čermáková a doplňuje: „Prosadit se dnes v politice, byznysu nebo jakékoliv jiné vedoucí funkci je pro ženy tak těžké, že když toho konečně dosáhnou, tak získají přesvědčení, že toho přece může dosáhnout každá žena, když je schopná. Často pak v rozhovorech říkají, jak je jim dobře v mužském kolektivu a že vždycky lezly po stromech a nehrály si s panenkami a jinými dívkami. Máme výzkumy, které dokonce ukazují, že takové ženy pak brání vstupu další ženy do vedení.“ Můžeme tak debatovat o různých modelech ogranizace, například o skandinávském, který usiluje o poměr ve vedení podniků či v politice šedesát ku čtyřiceti.
Předmětem rozhovoru byla však i další témata jako fungování vztahů a rodiny, volného času, platových nerovností, sexuálního násilí, výchovy či feminismu. Proč se třeba jen malá část žen, které zastávají feministické postoje, hlásí k feminismu? „Někteří lidé (...) pořád vnímají feminismus jako něco nepatřičného, ideologického až vulgárního. To jsou často lidé, kteří se obecně vymezují i vůči lidským právům, neziskovkám, takzvaným pražským kavárnám a podobně. Feminismus je pak cejch, který ženám zhoršuje v těchto kruzích vyjednávací pozici. (...) Myslím si ale, že se to mění. Ženy se k feminismu hlásí, některé už ustojí ty útoky. Jen s tím neběhají po ulicích. Je to pro ně součást vnitřního světa, hodnotové orientace a běžného praktického jednání v práci, rodině, společnosti. Nechodí s tím na ulici, stejně jako nevykřikují, že jsou ženami. Je to něco, co k nim bytostně patří. Také je spousta mužů, kteří se k feminismu hlásí, ale ani oni s tím nechodí po ulici. Uplatní to, kde je potřeba, a tím to hasne. Jako každé jiné osobní přesvědčení,“ vysvětluje Čermáková.
Celý obsáhlý rozhovor si můžete přečíst na webu České televize.
Facebook
Twitter
Tweets by Sociologicky
Newsletter