Právo na příznivé životní prostředí. Zkušenosti vybraných evropských zemí a návrhy pro budoucí uplatňování v ČR

Kniha v první části představuje výsledky hlubší analýzy ústavního zakotvení, výkladu a dosavadní aplikační praxe práva na životní prostředí ve Francii, Belgii, Finsku, Španělsku a Portugalsku. U každé z porovnávaných zemí si všímá způsobu ústavní formulace práva a jeho pozice v ústavním řádu dané země, otázky povahy  práva a jeho přímé či nepřímé dovolatelnosti včetně případného vývoje výkladu těchto otázek před soudy, a dává příklady konkrétních kauz řešených na základě práva na životní prostředí, pokud jsou k dispozici.

V druhé části kniha shrnuje současný spíše neutěšený stav uplatňování práva na příznivé životní prostředí založeného článkem 35 české Listiny základních práv a svobod a staví možný model jeho budoucího prosazování. Východiskem pro tento budoucí model je autorce fakt umístění práva na příznivé životní prostředí v českém ústavním systému mezi základní práva hospodářská, sociální a kulturní. Proto analyzuje interpretační přístupy vyvinuté pro tuto skupinu práv Ústavním soudem ČR, zkoumá jejjich aplikovatelnost na oblast životního prostředí, která je v mnohém specifická,  a dospívá k návrhu půdorysu pro výklad práva na příznivé životní prostředí, tvořenému vymezením jeho esenciálního jádra, typologií zásahů do něj a aplikací modifikovaného testu racionality při jeho přezkumu.