Navzdory technickým vymoženostem potřebuje mezinárodní vědecká komunita pečlivě pěstovat kontakty, setkávat se a vzájemně oslovovat „face to face“. Ačkoli se témata široce otevřených vědeckých fór i mluvčí na nich nemohou zásadním způsobem odlišovat, zajímavým a pestrým je činí pohyb Evropou, kdy jim každý pořadatel vdechne osobitou atmosféru podle možností konkrétního města i místa.
Foto: Marina Hužvárová, Akademický bulletin
Euroscience Open Forum se pravidelně těší pozornosti vrcholných představitelů evropské politiky stejně jako hlav pořádajících zemí. Kodaňské publikum při příjezdu Manuela Barrosy do Carlsberg City District; v pozadí věžička „sloní brány“.
Kodaň proslavilo mj. pivo značky Carlsberg. Zakladatel slavného pivovaru Jacob Christian Jacobsen zavedl parní vaření piva a chladicí techniku, ale hlavně se zasloužil o používání jediného kmene kvasnic. Proslul ovšem také, podobně jako pokrokoví průmyslníci 19. století v našich zemích, coby filantrop a milovník umění. Dánské hlavní město mu vděčí například za rekonstrukci hradu Frederiksborg, za spoluautorství návrhu skleníku v kodaňské Botanické zahradě i za údajně nejfotografovanější ženu světa – sochu malé mořské víly.
Letošního 21.–26. června ovšem kodaňská čtvrť Carlsberg nesázela pouze na kvasnicový mok a umělecké sbírky; v tu dobu se zde soustředila světová intelektuální elita na ESOF 2014.
Nikde žádná upoutávka, odkaz ani směrovka naznačující, že se kolem krásných parků s nesčetně sochami blížím ke kýženému cíli. Už začínám pochybovat o správnosti zvolené trasy, když se konečně objeví cedule a taky pár lidí, jejichž bílé tašky přes rameno dávají velkým červeným a černým logem tušit, že jdu dobře: na rozlehlých pozemcích zdejšího vyhlášeného pivovaru rozbilo své ležení otevřené fórum příznivců vědy z různých koutů světa.
Než mě hlavní návštěvnická tepna ulice Ny Carlsberg Vej provede pod slavnou Sloní branou k ústřední budově festivalového dění, díky „pivovarské soutěži v rámci ESOF“ si připomínám, že základ slávy dánského piva položil kmen čistých kvasnic, které si Jacobsen přivezl z Mnichova. První várka v novém pivovaru Carlsberg spatřila světlo světa roku 1847. O pár let později naplňuje J. Jacobsen svou filozofii o propojení vědy s pivovarnictvím, když zakládá slavné Carlsberské laboratoře. Druh kvasinek, který tu byl roku 1883 izolován a dodnes se používá k výrobě světlého ležáku, dostal místní pojmenování Saccharomyces carlsbergensis. Novodobý Carlsberg patří největším pivovarnickým společnostem světa, nechybí mu však ani dramatická historická zápletka. Otec a syn Jacobsenovi se totiž natolik neshodli v názoru na technologii vaření pěnivého nápoje, že jejich konflikt vyvrcholil až do „konkurenčního“ boje dvou odlišně pojatých pivovarů – i značka Tuborg je dobře známa. Naštěstí pro Dánsko ale oba vynakládali obrovské finanční částky na umění a architekturu, také založili nadaci a jejich zásluhou se do Kodaně soustředila výjimečná umělecká díla. Že Carlsberg prostřednictvím nadace podporuje vědu a vzdělání snad ani netřeba zdůrazňovat.
Teprve před pěti lety, kdy se výroba piva přesunula mimo město, byl téměř celý areál zpřístupněn veřejnosti a díky tomu mohla Kodaň nabídnout prostor tak veliké akci, jako je největší vědecký festival na starém kontinentu. Stejně jako v předchozích ročnících, pořadatelství ESOF znamenalo pro hostitelskou Kodaň zároveň pro tento rok status hlavního města evropské vědy. Titul se tak po deseti letech vrátil do skandinávské oblasti. Poprvé ho totiž získal Stockholm (2004), po dvou letech skvěle obhájil Mnichov, dále Barcelona (AB 9/2008), Turín (AB 10/2010) a Dublin (AB 9/2012). Věda na dánské straně Oresundského mostu přilákala přes 4000 delegátů z více než 75 zemí, mezi 450 přednášejícími ve 120 sekcích bylo šest Nobelovských laureátů, tři desítky nositelů ERC grantů nebo představitelé důležitých evropských institucí – CERN, ESO, ESS, EMBL, CNRS a ERC. Navíc se hojně účastnili zástupci průmyslové sféry a ředitelé pro výzkum z více než 50 firem. Takže bylo kde a na čem budovat mosty pro nové i starší kontakty, z nichž mnohé začaly na předchozích festivalech. Lesku dodalo rovněž zahajovací slovo dánské královny a účast nejvyššího evropského komisaře Jose Manuela Barrosy.
Protože Carlsberg leží přeci jen stranou hlavního ruchu města a jednotlivé akce se konaly i v dosti vzdálených objektech, jejich vypátrání občas vyžadovalo „skautskou průpravu“, což většině účastníků poněkud znesnadňovalo pohyb i orientaci a pochopitelně bylo i terčem kritiky. Jednodušší přístup měly tisíce návštěvníků doprovodného festivalu Science in the City, kterým vždy pořadatelé nabízejí vědu přímo v centru turistického dění. Ba co víc, část programu se dokonce odehrála ve svérázné alternativní čtvrti zvané Freetown Christianie. Právě oslovení veřejnosti je důvodem, proč Euroscience koncipuje své otevřené multidisciplinární fórum ve třech hlavních rovinách tak, aby pro něj bylo místo vedle programu pro mladé vědecké pracovníky Carrer a odborníků v jasně dané oblasti Science to business. Samostatné programy přidružují v nezávislých sekcích také novináři a popularizátoři vědy.
Nemá smysl podrobně rozepisovat program ESOF, vždyť všichni řečníci, panelisté i vystavovatelé jsou uvedeni na stránkách www.esof.org. Zmíním jen, že mezi hlavními řečníky promluvila profesorka Vaira Vike-Freiberga, která v letech 1999–2007 stála v čele Lotyšska, dále prezident ERC prof. Jean-Pierre Bourguignon, z CERN přijeli dr. Fabiola Gianotti a jeho generální ředitel prof. Rolf-Dieter Heuer, dále tu byl vynikající neurovědec prof. Cori Bargmann, prof. Cass R. Sunstein, politolog z Harvardu, prof. kosmologie Brian Schmidt z Austrálie či nekonformní matematik a ředitel Institut Henri Poincaré Cédric Villani.
Část programu se odehrávala v budově muzea, kam původně Carl Jacobsen soustředil své sbírky soch, než byly přeneseny do kodaňské glyptotéky.
Ve festivalových hlavních městech vědy pravidelně potkávám osobnost české vědní politiky a člena mezinárodních grémií, který se účastní práce na projektech strategických studií JRC a zastupoval ČR na konzultacích s Evropskou komisí, dr. Karel Aim je rovněž českým zástupcem v Euroscience. Zeptala jsem se ho na dojmy z Kodaně, zda pro něj byla letošní akce něčím jiná, než ty předchozí.
Na ESOF 2014 mne zaujal vhodný výběr místa konání fóra (Carlsberg City District) a dobrá úroveň jeho organizace, při plném zapojení a zaujetí všech zúčastněných aktérů včetně příslušného ministerstva (Danish Ministry of Science, Innovation and Higher Education) a jeho vrcholných představitelů; v tomto ohledu si, upřímně řečeno, vůbec nedokáži představit uspořádání ESOF v dohledné budoucnosti v České republice. Pokud mohu soudit, roste i odborná úroveň fóra a snese již srovnání s obdobnými zámořskými setkáními AAAS (The American Association for the Advancement of Science). Vedle účasti vědců nobelovské kategorie to bylo na letošní akci dáno i skutečností, že se program již ve velké míře mohl opírat o výsledky projektů financovaných ERC (European Research Council) – s tím ale bohužel souvisela i prakticky zanedbatelná aktivní účast vědců z ČR.
Nemohu říci, že by se mi na ESOF 2014 něco vyloženě nelíbilo. Zamrzelo až příliš mnoho tematických překryvů mezi paralelními sekcemi, kdy člověk litoval, že se nemohl rozdvojit.
Přestože letos na ESOF prezentace české vědy chyběla, do Kodaně zavítal mj. náměstek místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Arnošt Marks a podle kuloárních zpráv byl akcí nadšen. Je naděje, že by se Praha v budoucnosti taktéž zařadila po bok hlavním městům evropské vědy?
Setkání osazenstva ESOF Science Busu z Českých Budějovic s „prapůvodkyněmi“ české výpravy – manažerkou Euroscience Marií Sucháňovou (druhá zleva) a šéfredaktorkou AB Marinou Hužvárovou (vlevo). Třetí zleva je Kateřina Picková z Lotrinské univerzity v Nancy, která vede projekt Science&You 2015.
V závěru ještě zmíním, že podobně jako při loňské úspěšné výzvě k české účasti na Mezinárodním festivalu vědeckých filmů v Dublinu (viz AB 1/2014), se tentokrát podařilo zajistit, aby české univerzity podpořily účast svých studentů. Na kodaňské fórum pro ně z Českých Budějovic vypravily společný autobus Jihočeská univerzita a Vysoká škola technická a ekonomická. Euroscience připravila pro mezinárodní skupinu studentů a mladých vědců pestrý program; o to víc potěšilo, když se mi jihočeští účastníci radostně svěřili, jak ohromně je akce motivovala a že si ani v duchu nedovedli představit úžasné kontakty s ostatními studenty z různých zemí světa, které v Kodani získali.
A do které metropole zamíří věda příště? V roce 2016 se na ni chystá anglický Manchester.
FOTOREPORTÁŽ
MARINA HUŽVÁROVÁ