Jubilejní, XL. akademický sněm

Kritika „kafemlejnku“ pokračuje

Za účasti význačných hostů z politické a akademické sféry – mezi jinými předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové, místopředsedkyně Senátu Aleny Gajdůškové a vědeckého poradce předsedy vlády Petra Fialy – se v obvyklém dějišti v Národním domě na Vinohradech 19. dubna 2012 konalo XL. zasedání Akademického sněmu. V návaznosti na jednání nejvyššího samosprávného orgánu AV ČR z loňského roku se úvodní program zaměřil na pokračující diskusi o stávajícím systému hodnocení vědy – tzv. kafemlejnku, jehož neústupným kritikem je především Akademie věd, respektive její předseda Jiří Drahoš.

Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

V úvodním projevu předseda Akademie věd zopakoval, že na principiální vady a nedostatky „kafemlejnku“ naposledy rovněž upozornila závěrečná zpráva Mezinárodního auditu vědy, v níž sdružení respektovaných zahraničních institucí konstatovalo, že je nezbytné zásadně pozměnit způsob řízení české vědy (viz AB 11/2011). Podle Jiřího Drahoše se však v poslední době objevují názory, že je třeba současný systém zachovat, neboť to vyžaduje zákon, a že špatný systém je lepší než žádný. Premiéra ČR Petra Nečase proto vyzval, aby vláda od metodiky bezodkladně upustila.
Vědecký poradce předsedy vlády Petr Fiala uvedl v reakci na vystoupení předsedy AV ČR, že výtkám Mezinárodního auditu vědy rozumí a souhlasí s tím, aby se výsledky současné metodiky výrazně nepromítaly do institucionálního financování: „Rada pro výzkum, vývoj a inovace vládě doporučila, aby podle metodiky rozdělila jen 20 % prostředků institucionální podpory. Ačkoli se úspory dotknou ostatních rozpočtových kapitol, zdravotnictví a školství nevyjímaje, v oblasti vědy a výzkumu se výdaje podařilo udržet na téže úrovni jako v roce 2011 – tedy ve výši 25,9 miliardy korun,“ vyzdvihl Petr Fiala, který zároveň konstatoval, že se dokončují přípravy národních priorit orientovaného výzkumu, na jejichž zpracování se podílejí i badatelé z pracovišť Akademie věd.

Předseda Učené společnosti Václav Pačes reagoval, že problém stávajícího způsobu financování spočívá v tom, že systém upřednostňuje kvantitu před kvalitou – přitom Akademie věd prosazuje, aby se hodnotil především kvalitní výzkum. Bývalý předseda AV ČR dále ocenil, že vláda rozpočet na vědu a výzkum navzdory rozsáhlým rozpočtovým škrtům nesnižuje. Problém je ale podle něj v rozdělování těchto prostředků: „Ačkoli disponujeme stejným objemem financí, všichni máme na výzkum méně peněz. Na tento problém se bude třeba co nejdříve zaměřit.“
Podle místopředsedy České konference rektorů a rektora Technické univerzity v Liberci Zdeňka Kůse bychom neměli opomíjet, že se i přes udržení výdajů na vědu a výzkum potýkáme s jejich kritickým nedostatkem. Namísto diskusí, jakým způsobem institucionální prostředky alokovat, navrhuje, aby AV ČR a vysoké školy více reflektovaly skutečnost, že se jich rozděluje velmi málo: „Nenechme se dotlačit do situace, že bychom se ve svých názorech a postojích rozdělili. Naším společným cílem by mělo být, aby vláda jednoznačně deklarovala, zda chce vědu a výzkum podporovat,“ konstatoval Zdeněk Kůs.
Předseda AV ČR Jiří Drahoš ve svém vystoupení dále varoval před snahou udělat z vědeckých pracovišť a vysokých škol posluhovače podnikatelské a průmyslové sféry, pro něž by se vědci stali pracovní silou, kterou lze libovolně najímat a propouštět s ohledem na diktát rychlých a krátkodobých výdělků. Obdobným tendencím by podle něj měla Akademie věd čelit společně s vysokými školami. Spolu s jejich vrcholnými představiteli je předseda AV ČR též znepokojen dlouhodobým podhodnocením vysokého školství v Česku; střednědobý rozpočtový výhled totiž předpokládá výrazné omezení výdajů na výuku. V této diskusi je AV ČR připravena vysoké školy v jejich oprávněném požadavku bezvýhradně podpořit: „Nemůžeme ovšem souhlasit s kompenzací očekávaného výpadku prostředků pro výuku na úkor financí na výzkum a vývoj nekorektním uplatněním kafemlejnku. Takový postup situaci nejen neřeší, ale navíc ohrožuje systém výzkumu a vývoje,“ upozornil na tendence snížit institucionální výdaje pro AV ČR.

Kritice Akademického sněmu čelila také Grantová agentura ČR, která v dubnu kvůli poruše úložiště dat zastavila a zrušila již vyhlášené veřejné soutěže ve výzkumu a inovacích. Nová řízení se kvůli tomu vyhlásí zhruba v polovině května, což je podle AV ČR příliš pozdě. Jiří Drahoš očekává, že předseda GA ČR Petr Matějů, který čelí ze strany Akademie věd dlouhodobé a intenzivní kritice, vyvodí osobní zodpovědnost.
V nedávné době podepsané Memorandum o vzájemné podpoře a spolupráci mezi Poslaneckou sněmovnou PČR a Akademií věd ČR kvitovala též předsedkyně Poslanecké sněmovny PČR Miroslava Němcová: „Věřím, že si díky této dohodě budeme navzájem blíže a že neustrneme v pouhém formalismu. Vaše zkušenosti a nadhled nad každodenními aktualitami jsou pro politiky nesmírně důležité, aby dokázali připravovat kvalifikovaná východiska pro přípravu zákonů.“
V další části nastínil předseda AV ČR Strategii rozvoje AV ČR pro období 2014–2020, jejíž přípravu na základě výsledků komplexního hodnocení výzkumné a odborné činnosti zahájila Akademická rada ve spolupráci s Vědeckou radou. Uvažované koncepční změny se mají promítnout do tří základních směrů, jež mají reflektovat hranice současného poznání, proměny společnosti a globální výzvy s nimi spojené a špičkové technologie. Konkrétní vědecké programy bude třeba připravit v součinnosti s jednotlivými akademickými pracovišti. Koncepci strategického rozvoje AV ČR ocenila místopředsedkyně Senátu PČR Alena Gajdůšková; ve svém vystoupení uvedla, že by se Česko mělo obdobnou cestou vydat při formulaci vědní politiky. Podle jejího názoru by měl vzniknout správní orgán, jehož úkolem by bylo koordinovat vědní politiku. Jako jeho protiváha by měla existovat tzv. národní vědecká rada, která by hájila zájmy akademické a vzdělanostní komunity: „Prozatím o této představě diskutujeme v mé domovské straně a hledáme řešení, které by mohlo výhledově získat podporu celé společnosti,“ uvedla Alena Gajdůšková.

Jiří Drahoš doporučil všem akademickým pracovištím, aby autoři publikovali své výsledky přednostně v Nakladatelství Academia, které v několika uplynulých letech dosáhlo vynikající úrovně.
Na program AS se dostala také prezentace dvou velkých projektů Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace – superlaseru ELI (vládní zmocněnec pro ELI Vlastimil Růžička) a centra BIOCEV (ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR Václav Hořejší), které vznikají ve Středočeském kraji v blízkosti pražské metropole. Elitní vědecké projekty si společně s dalšími čtyřmi centry (CEITEC, FNUSA-ICRC, SUSEN, IT4Innovations) rozdělí částku ve výši 21 miliard. Důležitým aspektem bude pro obě centra provázanost základního výzkumu s jeho praktickým využitím.
Zasedání Akademického sněmu se zúčastnilo 189 členů AS (79 %) a 43 zvaných hostů – mimo již zmíněných osobností čestný předseda AV ČR Rudolf Zahradník, bývalá předsedkyně AV ČR Helena Illnerová, předseda Rady vědeckých společností Ivo Hána, předsedkyně Technologické agentury Rut Bízková, předseda Asociace výzkumných organizací Miroslav Janeček, zakladatel České konference rektorů Martin Černohorský a další význační hosté.

LUDĚK SVOBODA