Obojživelníci a plazi Balkánského poloostrova se vyznačují výraznou genetickou varibilitou. Navíc se na tomto poloostrově vyskytuje mnoho endemických druhů, jež jsou lokalizovány do jeho jižních oblastí. Tato fakta nasvědčují, že Balkán byl v minulosti speciačním centrem a pleistocenním refugiem. V holecénu se naopak stal zdrojem kolonizace severnějších částí Evropy a přilehlých regionů.
Citovaná a další doporučená literatura je uvedena v pdf příloze pod obrazovou galerií k tomuto článku.
Amphibians and reptiles in the Balkan Peninsula are characterized by a high level of genetic diversity. Moreover, there are many endemic species that are located in southern parts of the peninsula. These facts suggest that the Balkans have been the Miocene speciation center and the Pleistocene refugium. On the contrary, in the interglacial it became the source for colonization of amphibians and reptiles to the northern parts of Europe and the adjacent regions.
-
Mapa Balkánského poloostrova se současným rozšířením slepýšů rodu Anguis podle analýzy mitochondriální DNA a pozice jejich pravděpodobných pleistocenních mikrorefugií. Upraveno podle: D. Jablonski a kol. (2016), orig. M. Chumchalová
-
Jižní části Dinarid a pohoří Biokovo jsou domovem mnohých druhů plazů, včetně endemické ještěrky mosorské (Dinarolacerta mosorensis). Foto D. Jablonski
-
Oblast východní Albánie, severního Řecka a západní Makedonie se vyznačuje značnou genetickou diverzitou druhového komplexu ještěrky zelené (Lacerta viridis). Na obr. jedinec z Albánie představující potenciální kryptický taxon. Foto D. Jablonski
-
Mlok černý (Salamandra atra) patří mezi druhy tolerující chlad a na Balkáně má v současnosti roztroušený areál. Je zde znám i poddruh S. a. prenjensis, jenž zřejmě prodělal vlastní evoluční vývoj v jednom z balkánských interglaciálních refugií (v teplých dobách meziledových). Na snímku poddruh S. a. atra z národního parku Triglav (Slovinsko), který obývá převážně středoevropské Alpy. Foto D. Jablonski
-
Rosnička zelená (Hyla arborea) se do střední Evropy dostala nejspíše z refugia ležícího někde na jihozápadě Balkánu. Skřehotající samec z jihovýchodní Albánie. Foto D. Jablonski
-
Na západě Balkánu endemická ještěrka jadranská (Podarcis melisellensis) představuje případ, kdy k alopatrickému rozrůznění populací došlo zřejmě vlivem kolísání mořské hladiny a ostrovní izolace. Albánie. Foto D. Jablonski
-
Členitý terén a rozsáhlá údolí Karpat se otiskly v dnes zaznamenatelné genetické diverzitě populací nejen u obojživelníků a plazů. Karpatský region je tak jedním z nejvýznamnějších mimomediteránních refugií v Evropě. Část pohoří Lătoritei, Rumunsko. Foto D. Jablonski
-
Pontická linie slepýše východního (A. colchica), zasahující z Anatólie do jihovýchodního Bulharska, je v kontextu taxonomie druhu zatím nepopsaným poddruhem. Kondolovo, Bulharsko. Foto D. Jablonski
-
Scink tečkovaný (Ophiomorus punctatissimus) připomínající slepýše se v Evropě vyskytuje pouze v nejjižnějším Řecku. Poloostrov Mani. Foto D. Jablonski
-
Slepák nažloutlý (Xerotyphlops vermicularis) je zajímavým příkladem druhu, který i při skrytém podzemním způsobu života dokázal kolonizovat Balkán a široký region Íránu a Střední Asie z oblasti východní Anatólie (Kornilios a kol. 2017). Dojran, Makedonie. Foto D. Jablonski
-
Šírohlavec východní (Malpolon insignitus) pronikl podél pobřeží Středozemního moře do severovýchodní Afriky, na Blízký východ a Balkán až z oblasti Maghrebu. Na snímku jedinec z Bulharska. Foto D. Jablonski
-
Balkánská linie zmije obecné (Vipera berus bosniensis) – charakteristická geneticky, morfologicky, ale i složením jedu. Pohoří Vitoša, Bulharsko. Foto D. Jablonski
-
Populace užovky stromové (Zamenis longissimus) v jižním Řecku si zaslouží bližší pozornost, protože zde byla zjištěna linie, která se zdá být geneticky výrazně odlišná od ostatních populací druhu v Evropě i Asii. Tento fakt podtrhuje historický význam regionu na jihu Balkánského poloostrova z hlediska speciačních procesů a genetické diferenciace populací obojživelníků a plazů i jiných skupin živočichů. Na snímku nedospělý jedinec. Foto D. Jablonski