Česky
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Vážení a milí čtenáři,
když události před čtvrt stoletím a jejich listopadové vyvrcholení na pražské Národní třídě nedaleko od budovy tehdejší ČSAV definitivně rozlomily mříže totalitního bloku, mohli konečně i naši vědci volně vykročit do celého světa. V zahraničí mj. načerpali také zkušenosti, jak zprostředkovat veřejnosti povědomí o tom, co je to vlastně věda, jak se „dělá“ a že je potřeba nechat laikům, dospělým i dětem nahlédnout až „pod ruce“ do laboratoří. Tak začaly ústavy v devadesátých letech pořádat Dny otevřených dveří. Zprvu skromná akce se postupně rozkošatila až do současné podoby festivalu Týden vědy a techniky s partnerskou plejádou vědeckých i vzdělávacích institucí po celé republice. V jindy tichých chodbách pracovišť i ústředí Akademie panuje v listopadu čilý ruch a znějí veselé hlasy, kouzlo objevování si vybudovalo skvělou tradici a síť spoluorganizátorů. Závěr festivalového reje se přiblížuje výročnímu dni 
přelomového roku 1989, který patří k nejvýznamnějším obdobím naší historie. Při této příležitosti se čeští i zahraniční odborníci na soudobé dějiny setkali nad otázkou ,,Co po 25 letech od listopadu 1989 víme a nevíme?“ a shrnuli význam roku 1989 ve středoevropském kontextu, vývoj a proměnu institucionální a badatelské základny či proměnu témat a metod historiografického výzkumu po uvedeném roce. V tomto kontextu si dovolím upozornit také na zamyšlení nad 25 lety svobody a vzpomínky na tehdejší dění v Českých Budějovicích, které přináší Journal Jihočeské univerzity. Závěrem ještě doplňuji kalendárium o letošní sté výročí slovanských studií na Univerzitě Karlově a v té souvislosti odhalenou pamětní desku připomínající zakladatele Slovanského ústavu AV ČR Matija Murka.
MARINA HUŽVÁROVÁ