Evropská komise vydala v září zprávu o ambiciózních vědecko-technologických iniciativách – tzv. „vlajkových lodích“ („FET Flagship Initiatives“). Dokument se zaměřuje především na první zkušenosti a hodnocení dvou iniciativ, jejichž aktivity trvají od října 2013. Jde o projekty zaměřené na výzkum lidského mozku (Human Brain Project – HBP) a využití grafenu (Graphene Flagship), do nichž Unie v průběhu následujících 10 let investuje dvě miliardy eur. Zpráva dále představuje strategie a model fungování iniciativ.
Obě vlajkové lodě představují nový přístup k partnerství ve vědecko-technologické spolupráci. Zaměřují se na významné mezioborové výzvy ve výzkumu, aby zapojily aktéry z akademické i průmyslové sféry a posílily inovace v Evropě. Formálně jsou začleněny do oblasti FET (Budoucí a vznikající technologie) rámcového programu Horizont 2020. Původně byly implementovány formou přípravných projektů 7. RP. Jako doplněk k uvedeným dvěma projektům iniciovala EK rovněž koordinační akci mezi členskými státy, aby stanovila a implementovala aktivity podporující vznik iniciativ. Evropa by se měla prostřednictvím obou iniciativ stát světovým lídrem v daných oblastech a měla by být atraktivnější ke spolupráci pro mimoevropské partnery.
Iniciativa zaměřená na výzkum lidského mozku usiluje o lepší porozumění fungování mozku vytvořením realistického počítačového modelu (do roku 2023). Model pomůže identifikovat, jakým způsobem ovlivňují mozek choroby a jak lze nemocem mozku předcházet a léčit je. Zároveň ovlivní pokrok v počítačovém programování a robotice.
Iniciativa pro grafen má za úkol zkoumat unikátní vlastnosti tohoto materiálu a podpořit přenesení jeho využití z laboratoří do průmyslové výroby a na trh. Potenciál grafenu spočívá například ve vývoji nových kompozit, výkonnějších baterií nebo nových typů senzorů; uplatnění tedy nachází od ICT přes energetiku, automobilový průmysl až po vesmírné technologie.
Zdroj: http://graphene-flagship.eu/
EK ve zprávě k iniciativám potvrzuje dlouhodobou a rozhodnou podporu jejich aktivitám. V současnosti usiluje především o vytvoření transparentního systému vedení, který umožní relevantním aktérům podílet se na jejich činnosti a zároveň zajistí efektivní nakládání se zdroji. Mezi hlavní orgány řídicí struktury patří rámcový výbor partnerství (Framework Partnership Board), výbor přispěvatelů (Board of Funders) a řídicí fórum iniciativy (Flagship Governance Forum).
Model fungování iniciativ se zakládá na existenci tzv. hlavního projektu (Core Project), jehož aktivity doplňují partnerské projekty (Partnering Projects); ty přispívají k dosažení cílů hlavního projektu a jsou součástí celé iniciativy. Zatímco Core Project financuje EK, partnerské projekty jsou z velké části financovány členskými státy, případně z prostředků na regionální a mezinárodní úrovni nebo ze soukromých zdrojů.
Strategii fungování předepisuje Flagship Action Plan, který obsahuje strategii pro spolupráci s průmyslem, efektivní komunikaci a diseminaci výsledků, vzdělávání a školení a spolupráci s evropskými a mezinárodními iniciativami.
Na rok 2017 se plánuje střednědobé hodnocení iniciativ, které se kromě výzkumných aktivit zaměří také na mechanismy řízení a implementace projektu. Kritické ohlasy výzkumníků se ozývají již v současnosti, a to především v případě HBP. Podle jejich názoru rozděluje projekt evropskou komunitu neurovědců; problematická je zejména netransparentní struktura fungování a financování iniciativy – navrhují proto, aby se upřednostnily menší projekty řízené výzkumnými týmy.
A jaká je situace FET Flagships ve vztahu k České republice? Výše uvedené iniciativy vyhlásily v roce 2013 výzvu na dodatečné partnery. V případě HBP reagovalo na výzvu osm českých institucí (z celkových 355); mezi vybranými ale žádná z nich nefigurovala. Ve výzvě grafen uspěl Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, který s dalšími 65 partnery z 19 zemí iniciativu rozšíří.
MICHAELA VLKOVÁ,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaVaI, Brusel,
Technologické centrum AV ČR