Úvodní slovo k zahájení výstav k 70. výročí osvobození
NA PRAHU SVOBODY. VÍTĚZSTVÍ 1945 a PROTEKTORÁT A JEHO KONEC
Výročí bývají příležitostí k zamyšlení nad dějinami a také nad jejich interpretací, resp. reinterpetací. Rok 1945 byl pro Československo jedním z důležitých mezníků v jeho historii. Znamenal vítězství nad nacistickým Německem, znamenal konec jedné totality, totality německé okupační moci. Nebyla to však jen porážka Německa – bylo to osvobození naší země, svobodné nadechnutí se po šestileté porobě, provázené mnohými nadějemi na demokratické změny a hospodářskou obnovu země.
Obě fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Rubrika Téma měsíce se věnuje 70. výročí konce 2. světové války. Jedním z příspěvků Akademie věd ČR je výstava Na prahu svobody. Vítězství 1945. Vernisáž se uskutečnila 4. května 2015. Na snímku ředitel SSČ Jiří Malý s organizátorem výstav v budově na Národní třídě Jiřím Novotným.
Nezřídka se setkáváme s tezemi, že rok 1945 znamenal jen výměnu jedné totality za totalitu druhou. Ačkoli jsme na prahu svobody svědky rezolutního nástupu komunistů, podporovaných Sovětským svazem, přesto bych se neodvážil tvrdit, že by právě rok 1945 byl rokem vzniku nové totality. Jistě, šlo o omezenou demokracii a můžeme se bavit o jejích limitech, ale vývoj, jenž dospěl k parlamentním volbám v květnu 1946, nelze označit za nedemokratický.
V souvislosti s výročím se setkáváme i s dalšími tezemi, které hovoří o okupaci Československa Rudou armádou, termín osvobozování je nahrazován termínem dobývání, akcentují se negativní stránky osvobození naší země, aniž by se dávaly do kontextu celkové situace. Jistě, řada aspektů osvobození se za minulého režimu potlačovala, ale to není důvodem, abychom, jako v mnoha jiných případech, zcela zaměnili znaménka, často v důsledku aktuální zahraničněpolitické situace. Naopak, naším cílem by mělo být oprostit se od těchto apriorních konstrukcí a seriózním vědeckým výzkumem přispět k pravdivému obrazu poznání naší národní minulosti.
Na konferenci k výročí osvobození v Moskvě hovořila mj. polská velvyslankyně v Ruské federaci, tedy zástupkyně státu, jehož vztahy s Ruskem či se Sovětským svazem v minulosti lze označit jako napjaté. Nezakrývala složitost vzájemných vztahů obou zemí, ale v závěru svého vystoupení hovořila o sovětských vojácích, kteří padli v bojích proti Němcům na území Polska. Zakončila své vystoupení významnými slovy: „Ti mrtví nás spojují.“
Totéž platí i v československém případě. Naše vděčnost by měla patřit všem, kteří položili život za naši svobodu, našim občanům i vojákům všech armád, kteří bojovali na československém území a jejichž hroby jsou rozesety od Aše až po Košice, hroby sovětské, rumunské, polské, americké i další. Neměli bychom historickou zkušenost z následujícího vývoje promítat do událostí konce druhé světové války. Výstava Na prahu svobody. Vítězství 1945 v budově AV ČR má proto za cíl sine ira et studio představit Československo na prahu svobody. Je opřena o unikátní fotografie Vojenského ústředního archivu – Vojenského historického archivu v Praze, trojrozměrné exponáty poskytlo Východočeské muzeum v Pardubicích a Regionální muzeum v Náchodě. Návštěvníci mohou poprvé zhlédnout krátký sestřih doposud neznámých dokumentárních filmů k osvobození naší země ze sbírek Národního archivu v Praze. Část vystavených fotografií nebo dobových předmětů pochází od dalších institucí a soukromých osob.
JAN NĚMEČEK,
Historický ústav AV ČR, v. v. i.