Archiv zpráv
Navštivte observatoř v poušti Atacama, kde pozorují asteroidy i astronomové z Oddělení meziplanetární hmoty
Poslouchejte Vědecké dobrodružství Českého rozhlasu Plus ode dneška (2. 12. 2019) do středy, vždy v čase 7:25 a 13:25.
AXRO - 12. ročník mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii
V Praze se od 3. do 6. prosince 2019 uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií – AXRO 2019. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice.
Na čem pracujeme: Záhada původu oblaků vodíku v kupě galaxií v Panně
Oblaka neutrálního vodíku jsou důležitými svědky dynamického dění ve vesmíru. Jednak se stávají oblastmi tvorby nových hvězd, jednak mohou dokumentovat historii dynamického působení mezigalaktického okolí na hvězdné ostrovy. Rhys Taylor z ASU byl členem mezinárodního týmu, který vyšetřoval sedmici oblaků neutrálního vodíku pozorovanou radioteleskopem Arecibo v kupě galaxií v Panně.
Stáže Otevřené vědy pro středoškolské studenty na Astronomickém ústavu AV ČR
"Jsou současné astrometrické katalogy připraveny na mezihvězdné lety nadsvětelnou rychlostí?" a "Shluky a páry meteorů v meteorických rojích" - to jsou dvě témata, na která se můžete přihlásit.
České zapojení do zkoumání vesmíru v rámci čínské mise eXTP podpořeno
Čínská mise eXTP pro pozorování vesmíru v rentgenovém záření by mohla poprvé objasnit strukturu nitra neutronových hvězd, kde se nachází hmota o hustotách větších, než jaká je v jádrech atomů. Dalším cílem mise je pochopit vlastnosti těch nejzakřivenějších prostoročasů v důsledku silných gravitačních polí okolo černých děr. Družice bude ke svému výzkumu využívat nejen spektroskopická měření s vysokým časovým rozlišením, ale i polarimetrii. Takovou kombinací různých technik ve vzájemném souběhu zatím žádný jiný satelit nedisponuje. I díky tomu bude tato observatoř také zkoumat, jak se chová světlo v silných magnetických polích. A to vše s přispěním českých astronomů i průmyslových firem.
Týden vědy a techniky a akce pro školy a pro veřejnost na pražském pracovišti 14. - 16. 11. 2019
Týden vědy a techniky a akce pro školy a pro veřejnost na pražském pracovišti 14. - 16. 11. 2019.
Na čem pracujeme: Epsilon Perseidy jsou způsobeny dlouhoperiodickou retrográdní kometou
Studium meteorů představuje jednu z mála příležitostí, jak analyzovat vzorky materiálu z nejrůznějších částí Sluneční soustavy. Právě v zevrubném studiu meteorů jsou čeští odborníci z Oddělení meziplanetární hmoty ASU světovou špičkou. Lukáš Shrbený a Pavel Spurný studiem pouhých 25 meteorů z roje zářijových epsilon Perseid odhalili překvapivé množství informací o jejich vlastnostech a původu.
V pondělí 11. listopadu planeta Merkur přejde před Sluncem. Vzácný úkaz znovu uvidíme až v roce 2032!
V pondělí 11. listopadu 2019 se odehraje nad územím České republiky vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Uvidíme jej v první polovině svého průběhu, a to v odpoledních hodinách. Během úkazu se před Sluncem promítne jemu nejbližší planeta, která při bezpečném pozorování (s dalekohledem opatřeným filtrem, případně tzv. projekcí) bude vypadat jako malý tmavý kotouček postupně se přesouvající od levého okraje slunečního disku k jeho středu. Úkaz nastává maximálně 14 krát za století a znovu se odehraje až v listopadu roku 2032.
Na čem pracujeme: Jak zvážit černou díru na základě jasnosti záblesků a průběhu jejich zjasnění?
Černé díry jsou exotickými kosmickými objekty, o nichž je s pomocí dalekohledů – pro astronomy nejobvyklejšího pracovního „nástroje“ – prakticky nemožné získat přímé informace svědčících o jejich fyzikálních vlastnostech. Ke „zvážení“ a „změření“ černých děr je tak nutné využít metod nepřímých. Vladimír Karas a jeho spolupracovníci jak z ASU tak z jiných světových ústavů ukázali, že získat hmotnost černé díry je možné jen na základě studia rentgenových záblesků, požírá-li tato díra látku ze svého okolí.
Deset roků od vyhlášení Jizerské oblasti tmavé oblohy
4. listopadu 2009 v 15:00 byla v horské chatě Pyramida na Jizerce vyhlášena česko polská Jizerská oblast tmavé oblohy. Tuto oblast slavnostním podpisem memoranda vyhlásili zástupci tří polských a tří českých institucí - Astronomického ústavu Wrocławské univerzity, Astronomického ústavu AV ČR, Správy CHKO Jizerské hory, Lesů ČR - Krajského ředitelství Liberec, Nadleśnictwa Świeradów a Nadleśnictwa Sklarska Poręba. Česko polská Jizerská oblast tmavé oblohy vznikla v rámci Mezinárodního roku astronomie 2009 jako první taková oblast v Evropě a první mezinárodní oblast tohoto druhu na světě. Iniciativa přišla v roce 2008 od kolegů astronomů z Polska.
10 roků Jizerské oblasti tmavé oblohy
4. listopadu to bude přesně 10 roků od založení Jizerské oblasti tmavé oblohy, tehdy v chatě Pyramida na Jizerce. Česko - polská Jizerská oblast tmavé oblohy se stala první takovou oblastí v Evropě a první přeshraniční na světě. K tomuto výročí se bude konat tisková konference na Krajském úřadě Libereckého kraje v Liberci za účasti hejtmana Libereckého kraje pana Martina Půty a náměstka ministra životního prostředí pana Vladislava Smrže, který má za vládu v gesci problematiku světelného znečištění.
Přednáška Pavla Suchana z Astronomického ústavu AV ČR "Tma jako ohrožený druh (aneb o světelném znečištění)"
V rámci Týdne vědy a techniky vás zveme na přednášku Pavla Suchana z Astronomického ústavu AV ČR "Tma jako ohrožený druh (aneb o světelném znečištění)" - v úterý 12. 11. 2019 od 18 hodin na Hvězdárně a planetáriu Oldřicha Kotíka ve Ždánicích, Lovecká 678.
Mimořádné prohlídky pro veřejnost 28. října 2019
O státním svátku v pondělí 28. října poskytneme přídavek prohlídek pro veřejnost. Bude se jednat o poslední prohlídky v tomto roce. Začátky v 10, ve 13 a v 16 hodin. Vstupné standardní. 28. říjen je pro hvězdárnu významným dnem, protože při desátém výročí vzniku samostatného Československa se Josef Jan Frič rozhodl odevzdat svoji soukromou hvězdárnu státu.
Kirwitzerův den v Kadani 26. října
Zveme vás na Kirwitzerův den pořádaný v Kadani v sobotu 26. října 2019, tentokrát s ředitelem Astronomického ústavu AV ČR.
Výzkum exoplanet a první hnědý trpaslík z mise NASA TESS potvrzený z hvězdárny v Ondřejově
Je to hvězda nebo planeta, pokládají si otázku astronomové zkoumající nové objevy z vesmírné mise TESS. Pro systém TOI-503 není správná z odpovědí ani jedna. Hvězda TOI-503 je horká bílá hvězda a její souputník TOI-503b je tzv. hnědý trpaslík a první hnědý trpaslík objevený misí TESS a potvrzený ondřejovským týmem vedeným Petrem Kabáthem ve spolupráci s týmem z Harvardské univerzity a dalšími mezinárodními týmy.
Solar Orbiter má zelenou aneb rozlučka v Mnichově
Evropská kosmická agentura (ESA) uspořádala 18. října 2019 v testovacím středisku IABG v Ottobrun na kraji Mnichova "rozlučku" se sondou Solar Orbiter. Ta bude mít za úkol zkoumat Slunce zblízka a na třech ze šesti jejích vědeckých přístrojů se podílely české instituce včetně Astronomického ústavu AV ČR. Jedná se o velmi významnou účast na evropském kosmickém výzkumu ve spolupráci s ESA.
Už jste hlasovali? Do 3. listopadu máte možnost!
Smažený sýr a Okurkový salát přes výběrovou komisi (samozřejmě) neprošly. Stejně tak nebylo možné přijmout návrh na exoplanetu Cimrman, ale i mnoho dalších jmen, mnohdy velmi významných, která už "nesou" asteroidy. Vy teď můžete vybrat jednu z devíti dvojic a podílet se tak na výběru pojmenování dvou kosmických těles - exoplanety XO-5b a její mateřské hvězdy XO-5.
RNDr. Petra Suková, Ph.D. oceněna Akademií věd
V okolí velmi hmotných kompaktních objektů, jako jsou např. černé díry, je prostoročas natolik zakřiven, že k popisu dějů v takovém prostředí je nutné použít Einsteinovu obecnou teorii relativity. Právě zde se tedy nejvíce projevuje nelinearita Einsteinových rovnic, která vede k mnoha zajímavým a také podstatným efektům v chování hmoty. Za studium nelinearit, možného chaotického chování částic nebo vzniku rázových vln v akrečních tocích získala letos dr. Suková Cenu Akademie věd České republiky pro mladé vědecké pracovníky za vynikající výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
Co nás čeká na poli výzkumu exoplanet v příští dekádě?
Zveme vás na přednášku Dr. Petra Kabátha ve čtvrtek 17. října 2019 od 17 hodin do Malovaného sálu Muzea Vysočiny, Masarykovo nám. 55, Jihlava. První exoplaneta 51 Pegasi b byla objevena u hvězdy podobné Slunci v roce 1995. Dnes máme potvrzených skoro 4000 exoplanet. Za tento pokrok vděčíme novému přístrojovému vybavení a zpřesňování pozorovacích metod. Přednáška shrne úspěchy české astronomie na poli výzkumu exoplanet a představí budoucí směřování exoplanetárního výzkumu. Čeští vědci budou u hledání druhé Země.
Největší radioteleskop světa
Čínský radioteleskop FAST je se svým průměrem 500 metrů největší radioteleskop světa, radioteleskop v Arecibu má průměr "pouhých" 305 metrů. Více o něm ve Studiu 6 České televize vypráví vedoucí Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR a radioastronom Dr. Miroslav Bárta.