Novinky

Chcete udělat dobrou věc? Přijďte si dát 2.12.2019  vánoční punč na Horním náměstí v Olomouci. Společně s Univerzitou Palackého budeme od 10 do 22 hodin prodávat ve stánku Dobrého místa pro život. 

Program Potraviny pro budoucnost zahájil letošní Týden vědy a techniky v Akademii věd ČR v Praze. V pondělí 11. 11. 2019 jsme pro všechny zájemce připravili  přednášky, panelovou diskuzi a interaktivní stanoviště.

Nový AVex, tedy odborné a nezávislé stanovisko vědců z Akademie věd ČR má sloužit českým zákonodárcům. Představuje starší i nové metody genetických modifikací a jejich důležitost pro řešení současných a budoucích výzev v zemědělství. Současně nastiňuje možné důsledky odmítání těchto metod pro českou a evropskou ekonomiku.  

Rekordní návštěvností  se letos  může pochlubit naše laboratoř. O exkurze v rámci Týdne vědy a techniky byl mimořádný zájem. Prohlídky  přilákaly  na 420 dětí, studentů středních i vysokých škol, dospělých návštěvníků i aktivních seniorů. 

Akademie věd ČR uspořádala v pondělí 4. listopadu 2019 v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR konferenci, na níž představila vybrané aktivity a výzkumné výsledky v rámci Strategie AV 21. 

Filmový festival dokumentárních filmů o jídle Země na talíři zavítal do Olomouce  po čtvrté. A je vidět, že si na Hané získal už své stálé příznivce. Festival, jehož součástí jsou filmové projekce, přednášky, diskuze, praktické workshopy, poradenství i soutěže, chce především upozornit na to, že zajistit do budoucna dostatek potravin pro všechny obyvatele planety nebude jednoduché a řešení bychom měli hledat už nyní. 

Už počtvrté zavítá do Olomouce filmový festival dokumentárních filmů o jídle Země na talíři. Upozorní na to, že zajistit do budoucna dostatek potravin pro všechny obyvatele planety nebude jednoduché a řešení bychom měli hledat už nyní. Návštěvníci se mohou 22. října od 16 hodin těšit v Pevnosti poznání na projekce, diskuze, poradenství, soutěže i workshopy.

V Olomouci jsme se už tradičně věnovali malým i velkým příznivcům vědy v interaktivním muzeu Pevnost poznání. Náš stánek si prohlédlo na 800 návštěvníků, kteří si mohoi přímo na místě zahrát na rostlinné genetiky.

Vyšlechtit kvalitnější a odolnější odrůdy pšenice bude v budoucnu snazší díky výzkumu jejích planých předchůdců v olomoucké laboratoři Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR), která je součástí Centra regionu Haná pro zemědělský a biotechnologický výzkum (CRH). 

Mezinárodním tým vědců, mezi nimiž byli i odborníci z Olomouce, přečetl po šesti letech dědičnou informaci hrachu setého.  Informuje o tom prestižní vědecký časopis Nature Genetics. Tento objev přispěje ke šlechtění nových odrůd, díky kterým by se mohl hrách v České republice začít opět pěstovat ve větším rozsahu.

Přednášky, praktické ukázky a pokusy i hru pro děti připravili výzkumníci z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) pro návštěvníky letní etapy květinové výstavy Flora Olomouc. Lidé si za asistence vědců mohli vyzkoušet izolaci DNA z banánu, zjistili, jak rostliny vzájemně interagují, obdivovali rozmanitost semen nebo se seznámili s novými metodami šlechtění.

I letos se účastníme letní etapy květinové výstavy a zahradnických trhů Flora Olomouc, která potrvá do neděle 18. srpna. 

Po loňské úspěšné premiéře se i letos Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum představí na letní etapě květinové výstavy a zahradnických trhů Flora Olomouc, která se uskuteční od 15. do 18. srpna. Vědci znovu promění pavilon H v improvizovanou laboratoř výzkumu rostlin a přiblíží veřejnosti například děje uvnitř rostlin, metody šlechtění nových odrůd, možnosti využití rostlinných hormonů nebo význam opylení pro tvorbu plodů a semen.

V dětství chtěl být myslivec, ale nakonec to u něj vyhrály rostliny. Rostlinný genetik Aleš Pečinka z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum se z klasického „kytičkáře“ posunul přes cytologii až k molekulární biologii a epigenetice. 

Čeští vědci se připojují k výzvě evropských kolegů, aby EU povolila moderní metody úpravy genomu rostlin. Před rokem rozhodl Evropský soudní dvůr (ESD), že rostliny získané metodami přesného šlechtěn (tzv. CRISPR) jsou geneticky modifikovanými organismy (GMO). To ale znamená, že i plodiny s nejdrobnějšími úpravami genomu, ke kterým může spontánně docházet i v přírodě, podléhají restriktivním evropským předpisům, které tyto úpravy zakazují . . .