O nových technologiích pro rentgenové družice se bude diskutovat v Praze
02. 12. 2019
Za účasti předních odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií se tento týden v české metropoli uskuteční 12. ročník mezinárodní konference AXRO 2019. Na pět desítek účastníků ze 14 zemí světa bude diskutovat o nejnovějších technologiích pro budoucí rentgenové družice a prezentovat významné, nyní připravované kosmické projekty Evropy, USA, Japonska a Číny. Na několika z nich se budou podílet i čeští vědci, mimo jiné z Astronomického ústavu AV ČR.
Organizátory pracovního setkání AXRO (International Workshop on Astronomical X–Ray Optics), konaného pod záštitou rektora ČVUT ve Vile Lanna, jsou Astronomický ústav Akademie věd České republiky a České vysoké učení technické v Praze.
Na konferenci zazní 35 příspěvků, například o připravované kosmické misi Evropské kosmické agentury (ESA) ATHENA, SMILE a THESEUS, dále o čínské družici eXTP, kde se předpokládá účast českých vědců, ale i o řadě dalších kosmických družicových projektů americké NASA, Japonska, Ruska nebo Indie.
K nejvýznamnějším referátům bude patřit přednáška prof. Johna Nouska z USA, který je českého původu a je vedoucím vědcem velmi úspěšné americké družice SWIFT zaměřené na pozorování kosmických záblesků záření gama – gigantických kosmických výbuchů představujících nejvíce energetické jevy ve vesmíru. Jeho přednáška bude zaměřena mj. i na výzkum v dalším velmi aktuálním oboru moderní astrofyziky, totiž na analýzu zdrojů gravitačních vln touto družicí.
Předneseny budou ale i další české plány na minidružice, tzv. cubesaty. Podrobný program je k dispozici na webových stránkách konference https://axro.cz.
Čeští astronomové se v rentgenové optice výrazně prosazují
„Rozšíření pozorovacího okna do vesmíru o rentgenový obor spektra přineslo v minulosti zcela klíčové poznatky o dějích ve vesmíru,“ říká Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR. „Zejména těch, kde je hmota vystavena extrémním podmínkám jako právě v blízkosti obřích černých děr,“ doplňuje mluvčí astronomů.
Intenzivní rentgenové záření produkují zejména systémy, v nichž proudí hmota na neutronovou hvězdu, černou díru nebo na bílého trpaslíka. Ve vzdáleném vesmíru (tedy v jiných galaxiích) pak jde často o objekty, v nichž právě probíhá tzv. gama záblesk (tedy probíhá zvláštní druh supernovy, případně kolize dvou kompaktních objektů). Dalším druhem zdrojů rentgenového záření jsou aktivní galaktická jádra.
Vývoj rentgenové kosmické optiky má v České republice dlouhou tradici a čeští vědci v tomto oboru dosáhli mezinárodně uznávaných výsledků. První český astronomický rentgenový objektiv byl vyroben v roce 1970 – šlo o optiku o průměru 50 mm k zobrazení Slunce v rentgenovém záření z paluby výškové rakety Vertikal.
Připravil: Pavel Suchan, Astronomický ústav AV ČR, ve spolupráci s Markétou Růžičkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Astronomický ústav AV ČR
Přečtěte si také
- Akademie věd rozvíjí kooperaci s přední francouzskou vysokou školou INSA Lyon
- Cenu doktorandů v soutěži Česká hlava získal fyzikální chemik Daniel Bím
- Čeští vědci se zapojují do čínské observatoře
- AV ČR si připomněla 60. výročí udělení Nobelovy ceny Jaroslavu Heyrovskému
- Jak vědci pozorují galaktické medúzy
- Heyrovského ústav navázal spolupráci se špičkovým Helmholtz-zentrum Dresden
- Nobelovu cenu získali vědci za příspěvek k poznání evoluce vesmíru a našeho místa v něm
- Silný laser by mohl sondy urychlit až na 20 % rychlosti světla
- Nanodiamanty pomáhají rozkládat nervově paralytické látky
- Čeští a britští vědci objevili způsob, jak buňka řídí přijímání potravy