Soubor literárněhistorických studií a kritik shrnuje autorovy práce od konce 60. let do současnosti. Zabývá se v nich literárněhistorickou problematikou přelomového období z konce 19. století, kde je středem jeho zájmu zejména symbolistně dekadentní proud české literatury (Jiří Karásek ze Lvovic) a osobité vyústění tohoto proudu v kontextu českého literárního vývoje (Viktor Dyk). Největší pozornost je posléze věnována autorům křesťanské orientace (Bohuslav Reynek, Jaroslav Durych, Jan čep, Jan Zahradníček ad.), jejichž postavení ve vývoji české literatury 20. století bylo v minulosti velmi zkreslováno. Také v literární kritice se autor zaměřil na spisovatele tohoto ideového zaměření (Zdeněk Rotrekl, Václav Renč, Zbyněk Hejda, Pavel Švanda ad.) a na jejich místo v současném literárním kontextu.
Previous
Next
Endre Bojtár (1940–2018)
TAMÁS BERKES
Uzavřela se životní dráha jednoho mimořádně významného maďarského vědce, bohemisty, slavisty a baltisty, jenž...
Mezinárodní vědecká konference Jak psát transkulturní literární dějiny?
VÁCLAV MAIDL
Ve dnech 15. a 16. listopadu 2018 se v pořádajícím Ústavu pro českou literaturu AV ČR konala vědecká...
Zrození národa z řeči a krize
MATOUŠ JALUŠKA
Veršovaná Staročeská kronika z počátku 14. století tvoří základní kámen mnoha verzí dějin české literatury....