Archiv novinek

Novinky starší než jeden rok.

Vedení GLU v akademických časopisech

Rozhovor s ředitelem GLU RNDr. Tomášem Přikrylem, Ph.D. otiskl časopis AB akademický bulletin. Dr. Přikryl v rozhovoru popisuje některá výzkumná témata pracovníků GLU a nastiňuje způsob jejich práce. Více zde.
Ve druhém oficiálním akademickém periodiku Áčku - vědě a výzkumu, pak vyšel článek na základě rozhovoru se zástupcem ředitele Mgr. Michalem Filippim, Ph.D. Tento článek se týká dlouholetých výzkumů v unikátním solném krasu v Íránu, ale také nově započatého průzkumu dosud neznámé krasové oblasti ve střední Číně. Více zde.

Letní kurs geologie lithia

Lithium (Li) patří k vyhledávaným surovinám pro moderní technologie. V rámci hospodaření s elektřinou z obnovitelných zdrojů a prosazovaným rozvojem elektromobility spotřeba Li na výrobu baterií v příštím desetiletí řádově vzroste. V rámci Evropy je Český masiv pozitivní geologickou anomálií a obsahuje zatím největší potenciální zdroje Li v zemích Evropské unie. S cílem podpořit teoretické poznání geologických procesů vedoucích ke vzniku akumulací lithia a vybavit mladé vědecké pracovníky informacemi potřebnými k vyhledávání a analýze lithných surovin, uspořádal Geologický ústav AVČR (GLU) Kurs geologie lithia pro pokročilé studenty. Kurs proběhl ve dnech 27. 8.–1.9. 2018 v Krušných horách za účasti 13 posluchačů z 9 zemí. Aktuální vědecké poznatky jim předávali čtyři přední specialisté z GLU, Masarykovy a Mendelovy university. Součástí kursu byla i exkurze do bývalých cínových dolů, dnes potenciálních zdrojů Li, u Krupky a Cínovce. Pořádání kursu bylo finančně podpořeno ze zdrojů AV pro mezinárodní spolupráci za přispění geologických firem TIMEX Zdice, s.r.o. a Geomet s.r.o. Brno.

English

Nález specifických vulkanogenních struktur v bazaltech Faerských ostrovů

Souostroví Faerských ostrovů je tvořeno sérií subaerických výlevů bazaltů paleogenního stáří o dochované mocnosti 6,6 km. Během komplexního vulkanologického průzkumu Faerských ostrovů, na kterém se od r. 2014 podílí také doc. RNDr. Lukáš Krmíček, Ph.D. z Geologického ústavu AV ČR, v. v. i., byl na hřebeni horského hřbetu Sandfelli (754 m n. m.) zjištěn výskyt bazaltové žíly, která obsahuje specifické vulkanogenní struktury. Na subvertikálních plochách žilné intruze byla identifikována hustá mozaika lomených až zaoblených, polygonálních, konvexních útvarů, které lze označit jako pseudohieroglyfy. Tyto útvary, které dokumentují unikátní příklad chaotického stádia vzniku horizontální sloupcovité odlučnosti bazaltové horniny, byly popsány jako součást celosvětového přírodního dědictví v letošním ročníku časopisu Geoheritage.

Nová zvětrávací forma v pískovcích

Nedávno vyšlý článek v časopise Earth-Science Reviews (IF 7,051), na kterém se podíleli pracovníci našeho ústavu (Michal Filippi a Jiří Adamovič), prezentuje nově rozpoznanou zvětrávací formu nazvanou arkády. Arkády vznikají především na povrchu pískovce, ale i arkóz, žul a vulkanosedimentů, jako důsledek vzniku „tlakových stínů“ v okolí plošných diskontinuit (tj., mezivrstevních ploch, zlomů, apod.). Článek pomocí fyzikálního a numerického modelování dokládá, že se jedná o principiální projev zvětrávání granulárních hornin, který vysvětluje i jiné, již dlouho známé geomorfologické formy různých velikostí, jako jsou skalní sloupky, některé skalní převisy anebo římsy.

English

Geologický ústav AV ČR, v.v.i. uspořádal Berriasian Working Group meeting 2018

Vedoucí laboratoře paleomagnetismu Petr Schnabl v květnu 2018 zorganizoval mezinárodní setkání vědců zabývajících se datováním hornin hraničního intervalu jura-křída (tvz. Berriasian Working Group meeting). Konference proběhla v Kroměříži a zúčastnilo se jí dalších 5 vědeckých pracovníků z Geologického ústavu AV ČR, kolegové z Univerzity Karlovy, České geologické služby, Technické univerzity v Ostravě a dále vědci ze Slovenska, Polska, Velké Británie, Francie, Bulharska, Maďarska a Číny. Jedná se o problematiku světového významu, neboť hraniční interval jura-křída je poslední rozhraní mezi dvěma útvary, které není definováno stratotypem Mezinárodní stratigrafické komise. Byly prezentovány nejnovější výsledky integrovaného výzkum a provedeny terénní výjezdy na významné lokality na území České republiky (Kurovický lom a Štramberk). Fotogalerie je zde.

English

Novinky ve výzkumu krasu v Geologickém ústavu

Pracovníci Geologického ústavu se již tradičně věnují kromě jiného i průzkumu a výzkumu krasových oblastí, a to nejen v České republice. Výsledky přinášejí jak objevy nových jeskyní, propastí a dalších krasových fenoménů, tak i pozoruhodné vědecké poznatky. Před několika dny probleskly médii dvě zajímavé zprávy dokumentující spolupráci našeho ústavu na speleologicko-geologických projektech. S jednou z nich je spojen významný objev nových velkých jeskyní, který byl uskutečněn ve střední Číně (více zde a zde). Druhou zprávou je spolupráce na výzkumu krkonošského podzemí (více zde a zde).

English

Cooksonia barrandei - nejstarší suchozemská cévnatá rostlina

Ze spodního siluru (před 432 milióny lety) popsal kolektiv autorů, včetně Milana Libertína, Jiřího Beka a Petra Štorcha z Geologického ústavu AV ČR, v. v. i., nejstarší známou suchozemskou cévnatou rostlinu Cooksonia barrandei. Studie byla publikována v renomovaném časopisu Nature Plants (IF 10,300). Detailní informace lze nalézt v původní vědecké studii, nebo v článku časopisu Vesmír, doplněný o video.

English

Výzkum permských „Pompejí“ ve Wudě, Vnitřní Mongolsko, Čína

Dva vědečtí pracovníci, Jiří Bek a Jana Frojdová, se v listopadu 2017 zúčastnili výzkumu “Wudských Pompejí“. Odkrývání permského tropického pralesa bylo ozvláštněno mrazivými teplotami, které během výkopů dosahovaly -10˚C. Odměnou, za nelehké podmínky v mrazu, bylo nalezení různých druhů kapradin, přesliček, primitivních jehličnanů a také vzácných rodů Pterophyllum a Tingia. Bohaté nálezy rostlin byly našimi pracovníky studovány v depozitářích Čínské akademie věd v Nanjingu a nyní jsou detailně zpracovávány na našem oddělení.

Nejen malé povodí Lesní potok utrpělo ztrátu

V přípravách k dalšímu výjezdu na tuto tradiční, již více než 25 let monitorovanou referenční lokalitu, jsme obdrželi smutnou zprávu, že náš kolega, zakladatel těchto pozorování a uznávaný odborník, pan doc. Petr Skřivan, se dalších sběrů vzorků ani vyhodnocení dat již nezúčastní. Bude nám chybět jeho milý, noblesní a otcovský přístup, veselá povaha a široké znalosti, kterými obohacoval náš tým. Po dlouhé roky přispíval k příjemné a plodné pracovní atmosféře v Oddělení environmentální geologie a geochemie i při výjezdech do terénu za odběry vzorků ve Voděradských bučinách.
Nastávající odběr vzorků bude smutný, ale při této i všech následujících návštěvách Lesního potoka na Petra s úctou vzpomeneme.

English

Lithiová ekonomika: co z toho můžeme mít?

Lithium je v současnosti jednou z nejčastěji diskutovaných surovin pro moderní technologie. Efektivní skladování a přeměna energie ze solárních a větrných elektráren, jakož i podpora elektromobilu zvyšuje poptávku po lithiu, jako základní surovině pro výrobu efektivních baterií. Český masiv představuje v rámci Evropy pozitivní geologickou lithnou anomálii a obsahuje největší potenciální zdroj Li v rámci Evropské unie - ložisko Cínovec v Krušných horách. Diskuse o technických možnostech a ekonomické výhodnosti těžby lithia na Cínovci se v minulých měsících stala třaskavým politickým problémem. Ve snaze vrátit diskusi do věcně-odborné roviny, pořádala Masarykova demokratická akademie a Ekologická platforma Zvonečník 7. února panelovou diskusi za účasti zástupců potenciálního těžaře, místní samosprávy a odborníků z oboru ložiskové geologie z Akademie věd a České geologické služby. Přednášející odborníci i přítomní posluchači se shodli na přínosu potenciální těžby a zpracování lithia pro regionální rozvoj severních Čech a vyzvali k věcnému přístupu při hledání konsensu umožňujícího efektivní využití ložiska Cínovec.

English