Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2015  > květen  > Rozhovor

Přírodní potravinové doplňky a choroby srdce

JANA OLIVOVÁ

Kardiovaskulární onemocnění jsou bezesporu jednou z největších civilizačních hrozeb a projevují se i v poměrně mladém věku. Je proto samozřejmé, že vědci hledají nejen ještě účinnější způsoby jejich léčby, ale zkoumají i rizikové faktory a způsoby, jak je nejlépe ovlivnit – ať už přímo léky nebo přírodními živinami a přírodními potravinovými doplňky. Grant N. Pierce, profesor fyziologie a farmakologie na University of Manitoba v kanadském Winnipegu a výkonný ředitel výzkumu fakultní nemocnice St. Boniface, se zabývá právě touto problematikou. Se svými poznatky se přijel podělit s odborníky ve Fyziologickém ústavu AV ČR, kde přednesl další z cyklu Burešových přednášek, a to na téma „Klinické testování vlivu přírodních potravních doplňků na kardiovaskulární onemocnění“. Prof. Pierce převzal zároveň ocenění České fyziologické společnosti: Laufbergerovu medaili za zásluhy ve fyziologických vědách.

12_1.jpg
Foto: Archiv FGÚ AV ČR
Ředitel České fyziologické společnosti Jaroslav Pokorný předal Grant N. Piercovi (vlevo) Laufbergerovu medaili za zásluhy ve fyziologických vědách.

 
Prof. Pierce se při výzkumu základních mechanismů, které mohou být odpovědné za vznik, vývoj a účinnou prevenci kardiovaskulárních onemocnění, soustřeďuje na několik okruhů. Jedním z nich jsou faktory regulující jaderný transport proteinů v buňkách hladkého svalstva, což je mechanismus ovlivňující buněčný růst v srdečním svalu. Dalším objektem jeho zájmu je role infekčních chorob a zánětů při vzniku nemocí srdce a cév a v neposlední řadě se zabývá potenciální úlohou nutričních faktorů, především možným příznivým vlivem lněného semínka na kardiovaskulární onemocnění.
Prof. Pierce je autorem více než 200 publikací s celkem 5000 citacemi, je členem výkonného výboru Mezinárodní akademie kardiovaskulárních věd (International Academy of Cardiovascular Sciences) a předsedou její severoamerické sekce. Je též jedním z editorů odborného časopisu Canadian Journal of Physiology and Pharmacology.

Specializujete se na kardiovaskulární choroby, na faktory a mechanismy, které je podněcují, a snažíte se najít nové způsoby prevence nebo alespoň zmírnění příznaků těchto onemocnění. Jednou z otázek, na které jste se zaměřil, byla role infekčních nemocí. Proč?
Už víme, že infekce a záněty jsou významnou součástí téměř všech chorob, ať už jde o rakovinu, diabetes či onemocnění srdce. V našem výzkumu jsme se konkrétně věnovali působení infekční bakterie Chlamydia pneumoniae; je zvláštní, že působení této bakterie, která je hlavním původcem zánětu plic (pneumonie), ve skutečnosti souvisí i s ukládáním tukových látek, především cholesterolu, v tepnách a s rozvojem aterosklerotických plátů, které mohou vést ke vzniku infarktů. My zjišťujeme, proč a jak k tomu dochází. Jde bezesporu o důležitou část onemocnění koronárních arterií.

S kolegy jste identifikovali proteiny, které považujete za klíčové v procesu, jakým může Chlamydia pneumoniae navozovat srdeční choroby, a studujete způsoby, jak příslušné interakce regulovat. Je už jasné, které faktory chlamydií či jiných infekčních organismů zde hrají roli?
Skutečně ještě nevíme zcela jistě, proč mají infekce podíl na onemocnění srdce. Vzhledem k ateroskleróze (což je ono „kornantění“ tepen v důsledku usazování plátů plných cholesterolu, které blokují tepnu a způsobují srdeční infarkt) je tento proces pravděpodobně reakcí na poranění. Tepna je v určitém smyslu poraněná a vyvine se zánět. Do velké míry je to podobné, jako když se říznete a okraje poranění na kůži zčervenají. Jde o proces hojení, ale je to zároveň proces poškozující. Proto musíme porozumět způsobu, jak ho kontrolovat.

Dalším prvkem v centru vaší pozornosti v souvis­losti s kardiovaskulárními chorobami je strava, respektive přírodní živiny či přírodní potravinové doplňky. Ve své přednášce ve Fyziologickém ústavu AV ČR jste se věnoval lněnému semínku – proč? Z jakého důvodu je konkrétně ono užitečné pro prevenci nebo léčbu onemocnění srdce a cév?
To mě vrací k už zmíněné otázce infekce a zánětu. Lněné semínko totiž obsahuje složku, která na ně cílí: Je to kyselina alfa-linolenová, jež patří do skupiny látek odborně nazývaných omega-3 mastné kyseliny. Podobá se – i když je trochu strukturně odlišná – omega-3 mastným kyselinám obsaženým v rybách. Ty se chovají jako protizánětlivé molekuly: tlumí zánět, jenž souvisí s ucpáváním tepen s následným infarktem. Ve lněném semínku jsou ovšem i další velmi důležité komponenty: víme, že při stárnutí, ale také u mnoha chorob hraje důležitou roli oxidativní stres. Lněné semínko obsahuje velmi silné antioxidanty zvané lignany – jsou dokonce silnější než vitamin E. Lněné semínko, jak mnozí vědí, má i vysoký obsah vlákniny, takže snižuje hladinu cholesterolu a má pozitivní vliv na gastrointestinální trakt.

Ano, ale existuje více potravin a produktů nebo přípravků s vysokým obsahem vlákniny a dalšími příznivými účinky. Proč jste si z nich vybral právě lněné semínko?
Abych řekl pravdu, není zase tolik potravin, které obsahují všechny tři uvedené příznivé ingredience. Další důvod, proč jsem si ho vybral, je, že nejím ryby, nemám je rád, ale potřebuji omega-3 mastné kyseliny – a stále bych se chtěl těšit oněm pozitivním účinkům na kardiovaskulární systém, které jiní lidé získávají konzumací ryb. Lněné semínko je dobrou alternativou. I když nedokážu jeho pomocí zcela zabránit vzniku srdečního onemocnění, pokud bych díky němu mohl oddálit vznik vysokého krevního tlaku nebo vysoké hladiny cholesterolu o rok, dva, tři, deset, myslím, že souhlasíte, že kvalita života by tak byla vyšší – dalo by se vyhnout užívání léků, které mohou mít některé nepříznivé vedlejší účinky, jaké lněné semínko nemá.

Zavést na trh nové léčivo trvá dlouho a vyžaduje velmi složité klinické pokusy. Jak je tomu se lněnými semínky? Jak musíte navrhovat své pokusy a dokazovat příslušné účinky?
Trvalo nám to hodně dlouho – pracuji na lněném semínku skoro 15 let. Začali jsme s pokusy se zvířaty. Výsledky byly natolik pozitivní, že jsme se rozhodli přejít k testům se zdravými lidmi a zjistit, jak oni reagují na stravu obohacenou o lněná semínka. Fungovalo to dobře, proto jsme se rozhodli postoupit dál – k většímu klinickému pokusu. Stále ještě na něm pracujeme, odhadem už sedm let, a nyní z něho začínáme získávat data, publikujeme první studie. Studie byly přitom prováděny za co nejpřísněji kontrolovaných podmínek. Šlo o dvojitě slepé, randomizované pokusy kontrolované účinkem placeba – byly tedy stejně přísné jako u jakéhokoli léku. Provádějí se velmi obtížně, protože se týkají zásahů do výživy, kdy musíme lidi přimět, aby jedli lněné semínko každý den po dobu jednoho roku. Do pokusu nebylo proto zapojeno tolik lidí jako u léků, což bylo hlavním nedostatkem našeho pokusu. Myslím si však, že v průběhu času a opakováním těchto pokusů se dozvíme daleko víc o lněném semínku jako o nutričním zásahu i o tom, jak by mohlo ovlivňovat srdeční choroby.

Mohl byste shrnout, co už jste se dozvěděli, jaké jsou zatím největší neznámé otázky a překážky, které musíte ještě překonat?
Největším naším objevem publikovaným v American Heart Association Hypertension Journal je, že lněné semínko může účinně snížit krevní tlak u pacientů s hypertenzí. Snížilo ho víc než jakékoli jiné, dosud testované opatření týkající se stravy, včetně snížení příjmu soli; mělo lepší vliv než středomořská strava. Předpokládáme, že sníží výskyt infarktů a mozkových mrtvic zhruba o 15 %. Lněné semínko také snížilo hladinu cholesterolu v krvi – a jak známo, cholesterol je důležitý faktor pro srdeční onemocnění. Ovšem v současnosti stále ještě analyzujeme data z experimentů, takže budeme publikovat další výsledky.