Závěrečná část seriálu se věnuje etymologické analýze českých názvů ryb přejatých z jazyků původních obyvatel Ameriky. Všímá si jak taxonomických vztahů mezi jednotlivými druhy ryb a paryb, tak lingvistických, především etymologických vztahů mezi jejich názvy, rovněž hledá jejich původní významy a cesty, jimiž pronikly do češtiny. Jako nejčastější zdroje výpůjček se jeví klasická tupíjština (hlavně u ryb z oblasti Amazonie), guaranijština a u druhů severoamerických algonkinské a sališské jazyky.

Seznam použité a doporučené literatury najdete v pdf souboru ke stažení níže pod obrazovou galerií.

This article forms the final part of the series, focusing on an etymological analysis of the Czech names for fishes, as borrowed from the native languages of the Americas. The volume focuses on the names of some of these species. Analysis reveals the taxonomic relationship between the fish species and the linguistic – mainly etymological – relationship between their names. Reflected herein are the differences between the names in their original languages and in Czech or scientific nomenclature. The author has searched for the original meanings of the names and reveals the ways these borrowings were implemented in the Czech language. The most frequent sources of the borrowed Czech zoonyms are the classical Tupi (especially for fishes in the Amazon River basin), Guarani, and also the Algic and Salishan languages used for North American species.